Josef Keibl

Byl synem hostinského. Vystudoval benediktinské gymnázium v Broumově a pak německou univerzitu v Praze. Získal titul doktora práv. Od roku 1908 působil v soudnictví. V letech 1904–1905 byl soudním adjunktem v Kraslicích, v letech 1905–1908 v Děčíně, pak v letech 1908–1910 byl soudcem v Děčíně, v letech 1910–1911 okresním soudcem v Mostu a pak v období let 1911–1927 dále postupoval v justičních funkcí (okresní soudce, předseda soudu a rada zemského soudu).[2] Podle údajů k roku 1929 byl povoláním soudním radou v Děčíně.[4]

Od studentských dob byl politicky aktivní. Za první republiky byl členem vedení Německé nacionální strany.[2] V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou nacionální stranu poslanecké křeslo v Národním shromáždění za Německou nacionální stranu. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[5] V souvislosti se zrušením Německé nacionální strany v říjnu 1933 vystoupil z jejího poslaneckého klubu a byl pak nezařazeným poslancem.[6]

Zemřel v listopadu 1952 v Západním Německu.[2]