Josef Kühschelm

Pocházel z chudé selské rodiny. Otec Ferdinand Kühschelm byl zde uváděn jako malodomkář. Josef Kühschelm v roce 1868 vstoupil do chlapeckého semináře v Hollabrunnu a roku 1874 maturoval s vyznamenáním na piaristickém gymnáziu ve Vídni a teologii na Vídeňské univerzitě.[1][2]

Dne 25. července 1878 ho kardinál Johann Baptist Rudolf Kutschker vysvětil na kněze. Nejprve působil v období let 1878–1881 jako kaplan ve farnosti Hausleiten poblíž Stockerau. Roku 1881 nastoupil jako studijní prefekt do nově založeného chlapeckého semináře v Hollabrunnu. Od 13. května 1886 byl farářem v Guntersdorfu, kde pak žil až do své smrti. Roku 1900 se stal prozatímním děkanem v Sitzendorf an der Schmida a zodpovídal za 28 farností.[1][2]

Byl aktivní i v katolickém spolkovém životě. Nejprve přikročil k opravě kostela a roku 1893 zřídil místní katolický spolek Herz-Jesu-Bruderschaft. Zakládal katolická čtenářská sdružení. Vzdělával rolnické obyvatele v jejich znalostech v zahradnictví a chovu včel, v čemž využil své znalosti coby dítěte ze zemědělské rodiny. Roku 1894 založil štěpařskou školku. Doporučoval v obci budovat kanalizací a provést regulaci potoka. Propagoval sdružování dolnorakouských rolníků, zakládal spořitelny v Rakousku a podporoval výstavbu hospodářských skladů a založení zimní hospodářské školy v Hollabrunnu.[1][2]

V souladu s dobovou tendencí katolického kléru byl aktivní i v politice. Ve volbách roku 1901 byl za Křesťansko-sociální stranu zvolen poslancem Říšské rady (celostátní parlament) za kurii venkovských obcí, obvod Korneuburg, Floridsdorf, Stockerau atd. (podle jiného zdroje byl volební okrsek popisován jako Korneuburg-Oberhollabrunn). V Říšské radě setrval do konce jejího funkčního období, tedy do roku 1907.[3]

28. září 1902 byl zvolen též poslancem Dolnorakouského zemského sněmu za okrsek Haugsdorf-Oberhollabrunn.[1][2]

Těžká volební kampaň před volbami do Říšské rady roku 1907 ho připravila o síly. Byl opětovně zvolen do Říšské rady (zvolen za volební okrsek Dolní Rakousy 57[4]) i zemského sněmu, ale v té době již byl vážně nemocen. Zemřel v lednu 1908. Pohřebního obřadu se zúčastnily desítky kněží.[2]

Stal se čestným občanem 52 obcí a od roku 1904 byl držitelem Řádu Františka Josefa.[1][2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kühschelm na Wikimedia Commons

• Hans Groër: Hundert Jahre Knabenseminar der Erzdiözese Wien. Hollabrunn 1956
• Franz Loidl: Geschichte des Erzbistums Wien. Herold, Wien-München 1983, S. 289-290
• Christine Mann, Erwin Mann: Die große Geschichte des Kleinen Seminars der Erzdiözese Wien. Wiener Domverlag, Wien 2006, ISBN 3-85351-194-5