Josef Honys

Studoval na jičínské reálce a již zde publikoval ve studentském časopise své první básně.

Za doby protektorátu byl totálně nasazen na práci v továrně v Nové Pace, kde se seznámil s Ljubou Šturmovou. V roce 1948 se vzali a společně se přestěhovali do Teplic, zde se jim roku 1950 narodila dcera Daniela, později v roce 1963 přibyl syn Vít.

V 50. letech vystudoval Honys obor matematika a výtvarná výchova na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Již od roku 1937 se pokoušel pod vlivem surrealismu o experimenty v poezii uplatňováním vícevýznamových výrazů, slovních novotvarů, znaků a kreseb. Surrealistická orientace výtvarných pokusů se posléze prolnula s experimentální poezií psychologicky podbarvenou stavy podvědomí a snových prožitků. Ve svém díle rozvíjel experimentálně nekonvenční formy, např. text–test. Další rozvoj autora přerušila 2. světová válka. Potom, zejména v 50. letech, byl pronásledován komunistickým režimem, nějaký čas musel dokonce pracovat jako dělník ve stavebním podniku v Dubí u Teplic.

V roce 1969 připravoval k vydání svou první výtvarně-básnickou sbírku, nicméně den po odevzdání díla do redakce zahynul za nikdy neobjasněných okolností pod koly autobusu, k této nešťastné události došlo na autobusovém nádraží v Ústí nad Labem.

Vrcholná výtvarná díla pokročilých 60. let představují variace psychologického vnímání čáry na různých výtvarných podkladech a její průniky (většinou olejomalby na kartonu, v menší míře na plátně či na skle), dále pak série různých koláží, asambláží, seriáží a hypnomů (abstrahovaná zobrazení vývojových okamžiků hypnagogické vize). V roce 1966 debutoval na výstavě Obraz a písmo v Kolíně. Administrativní chybou nebyl uveden v seznamu vystavovatelů, ale jedna z jeho vystavených prací Karnevalová pozvánka byla uvedena v katalogu. Ještě v témže roce uskutečnil svou první velkou výstavu s názvem Hra na čáru. Konala se v pražské Viole koncem roku 1966 a spolu s ním vystavoval Ladislav Novák. Josef Honys zde představil 45 prací s motivem čáry, mezi nimi 10 oboustranných maleb na skle zavěšených do prostoru, přičemž při průhledu vznikal z každé strany jiný obraz. V březnu 1968 vystavoval společně s Emilem Julišem v Divadle hudby v Ústí nad Labem. Dále se účastnil výstavy Nová citlivost v Domě umění v Brně a výstavy Premiere inventaire international de la poésie élementaire v galerii D. Davy v Paříži. Ještě v témže roce vystavoval i v Terstu a v Benátkách na výstavě s názvem Sign in Space. Poslední výstava během jeho života byla Expo internacionál de novissima poesia, která se konala v březnu a dubnu 1969 v Buenos Aires.

Politická situace v Čechách po roce 1969 již neumožnila další výstavy a publikace. Některé práce však byly posmrtně publikovány v zahraničí, proběhlo i několik výstav. Mezi nejvýznamnější patří výstava Liberarse, Liberarte konaná v uruguayském Montevideu (tehdejší Československo na výstavě zastupovala díla Josefa Honyse, Ladislava Nebeského a Jindřicha Procházky).

V Čechách zůstával Josef Honys dlouho téměř zapomenut. Jedinou výjimkou byla výstava Česká vizuální poezie v roce 1975 v Praze, kde byl zastoupen 8 pracemi. Teprve ve 2. polovině 90. let dochází ke zvýšení zájmu o tento druh umění. V roce 1997 proběhla v Praze na Strahovském klášteře výstava „Báseň, obraz, gesto, zvuk (experimentální poesie 60. let)“, kde byl Josef Honys také zastoupen. Některé z jeho vystavených prací jsou uvedeny i v katalogu. V roce 2007 uvedla Galerie Smečky v Praze výstavu Josefa Hampla a Josefa Honyse pod názvem „Setkání šicího stroje s lokomotivou“. Byl vytištěn i samostatný katalog Honysových prací. V roce 2008 uvedla tatáž galerie výstavu „Básnivá koláž“, kde je Josef Honys zastoupen na výstavě i v katalogu. V roce 2014 bylo v rámci výstavy „Vy troubo! pro Jiřího Koláře“ v zámku v Hradci nad Moravicí vystaveno 7 Honysových prací.

V letech 2012–2015 byly nalezeny u syna Víta Honyse zabalené v krabicích další, dosud nepublikované básně a kresby Josefa Honyse.

• text–test s vynechanými slovními pasážemi
• psychotesty vybuzující slovními deformacemi sémantický náboj
• hypnagogické vize inspirované snovými zážitky
• nekomutativní poezie ve formě znaků
• řetězce slov zapojující vedle znaků jednoduché kresby a nejasné slovní útvary
• seriáže zapojující do práce s obrázky a kresbami matematické vzorce
• variace psychologického vnímání čáry na různých výtvarných podkladech a její průniky (většinou olejomalby na kartonu, v menší míře na plátně či na skle)
• koláže
• asambláže
• hypnomy – abstrahovaná zobrazení vývojových okamžiků hypnagogické vize
• kaligramy
• vizuální básně

• Československo, Kolín, 1966, Muzeum v Kolíně, Obraz a písmo
• Československo, Praha, 1966, Viola, Hra na čáru (společně s ním tu vystavoval Ladislav Novák)
• Italie, Terst a Benátky 8.–31.7. 1967 (Terst), 1.8.-31.08. 1967 (Benátky) Segni nello spazio (světlo v prostoru)
• Československo, Ústí nad Labem, 1968, Divadlo hudby
• Československo, Brno Dům umění, Praha Mánes, Karlovy Vary Galerie umění, 1968, Nová citlivost. Křižovatka a hosté
• Francie, Paříž, 1968, Galerie Denise Davy, Premier Inventaire International De La Poesie Elementaire
• Belgie, Antverpy, 1969 (podle katalogu i dochovaných fotografií zde byly vystaveny dva jeho kreslené texty)
• Argentina, Buenos Aires, 1969, Expo internacionál de novissima poesia
• Nizozemí, Amsterdam, 1970, Stedelijk museum (v katalogu jsou vyobrazeny dvě jeho práce a uveden je i stručný životopis autora)
• Argentina – La Plata 1970 (V katalogu „De la poesia proceso a la poesia para y/o realizar“ vyšel překlad jeho článku ze Sešitů pro literaturu a diskusi z roku 1969, č. 33 o černém happeningu. Tento překlad potom vyšel i v dalších časopisech v zahraničí, např. v Madridu roku 1970.)
• Uruguay, Montevideo, 1970 (ve sborníku „OVUM 10“ byly otištěny práce „Vision g“ a „Vision hipnagogica“)
• Švýcarsko, Zurich 1970, Text, Buchstabe, Bild (podnázev Zurcher Kunstge sellschaft Helmhaus Zurich 1970)
• Skotsko, Edinburg 1973, NEW 57 Gallery, Typewriter art half a century of experiment
• Československo, Praha, 1975, Institut průmyslového designu, Česká visualní poezie
• Nizozemí, Utrecht, 1976 (v malém sborníku „Visuele poezie een historische anthologie [ed. G. J. de Rook]“ je uveden Honysův „Rytířský text“)
• Polsko, Wroclav, 1976, Muzeum Narodowe we Wrocławiu, Czeska i slowacka poezja konkretna
• Polsko, Lodž, 1978, Visual Texts
• Česká republika, Kolín, 1995, Regionální muzeum Kolín, Písmo ve výtvarném umění
• Česká republika, Praha, 1997, Strahovský klášter (Královská kanonie premonstrátů na Strahově), Báseň, obraz, gesto, zvuk; experimentální poezie 60. let
• Česká republika, Praha, 2007, Galerie Smečky, Setkání šicího stroje s lokomotivou
• Česká republika, Praha, 2008, Galerie Smečky, Básnivá koláž
• Česká republika, Hradec nad Moravicí, 2014, zámecká galerie, Vy troubo! pro Jiřího Koláře
• Česká republika, Teplice, 2014, Regionální muzeum Teplice – jízdárna teplického zámku, ČESKÉ MODERNÍ UMĚNÍ 1922–1980
• Spolková republika Německo, Karlsruhe, 5. 2. – 3. 4. 2016, Concerning Concrete Poetry
• Česká republika, Jičín, 10. 3. – 10. 4. 2016, Regionální museum a galerie, samostatná výstava[2]
• Česká republika, Liberec, 9. 3. – 28. 5. 2017, Oblastní galerie Liberec, Písmo v obraze, souborná výstava

V průběhu 60. let publikoval Josef Honys řadu svých prací časopisecky, zejména v Hostu do domu, Dialogu či Sešitech.

V roce 1969 připravoval k vydání svou první výtvarně básnickou sbírku Nesmelián, aneb do experimentálních textů vstup nesmělý, která měla vyjít v nakladatelství Dialog. Následující den po odevzdání textu do redakce zahynul pod koly autobusu. O několik měsíců později bylo nakladatelství zrušeno a kniha už nemohla být vydána. Vyšla až po 42 letech v roce 2011. Původní text byl dědici doplněn a rozšířen o jeho další tvorbu, která mapuje období od 30. let až do jeho smrti.

V roce 1970, Linz, Neue Texte – Experimentelle Poesie aus der Tchechoslowakei, Heimrad Backer.

V roce 1976 otiskl časopis E-magazine (USA) dvě jeho narativní básně pod názvem „Narrative poem“.

Jeho poéma „Věštírna na nebi“ z roku 1941 byla zveřejněna v roce 2007 v internetovém časopise Wagon.[3]

Zastoupení v antologiích a literárních publikacích:

• Experimentální poesie (1967)
• Vrh kostek (1993)
• Antologie české poezie I. díl (2009)
• v literárněvědné knize „Pohledy zblízka – zvuk, význam, obraz“ (2002)
• časopis Pandora 14/2007
• časopis Revolver revue 68/2007.

Provedl prvovýstupy v oblasti Prachovských skal[4]:

• roku 1938 Palcát (východní cesta), obtížnost VII(JPK),
• roku 1941 Malý zbrojnoš (jihozápadní cesta), obtížnost V(JPK).