Josef Friedl

Ing. Josef Friedl
Ing. Josef Friedl
	Ing. Josef Friedl[1]
Narození	15. září 1907[2]; Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. února 1945[2]; Německá říše
Příčina úmrtí	popraven
Bydliště	Zálesí 47/58, Praha 4, 142 00 Lhotka
Povolání	úředník
Titul	Ing.
Děti	2
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Friedl (15. září 1907 v Praze[1] – 8. února 1945) řídil za protektorátu činnost ilegální odbojové organizace PVVZ ve východních Čechách (na Chrudimsku a Nasavrcku) a současně vedl rozsáhlou zpravodajskou agendu. Na podzim roku 1941 se stal jednou z mnoha obětí konfidenta Antonína Nerada. Ing. Josef Friedl byl zatčen v sobotu 18. října 1941[1] v Laichterově nakladatelství, až do roku 1944 byl pak vězněn na různých místech. Nakonec jej odsoudili 27. října 1944 k trestu smrti. Byl popraven 8. února 1945.[2]

Životopis

Rodinná trojitá vila ve Lhotce - Zálesí, kde v prostředním domku bydlel Ing. Josef Friedl

Rodinná vila ve Lhotce - Zálesí, kde bydlel JUDr. Rudolf Mareš - soused Ing. Josefa Friedla

Josef Friedl pocházel z pražské česko-německé rodiny. Německy znějící příjmení získal po otci, matka byla Češka. Po studiu na obchodní akademii v Karlíně absolvoval Friedl vysokou školu a pracoval jako úředník v nakladatelství Jana a Františka Laichterových (dále jen Laichterovo nakladatelství - protektorátní adresa: Praha XII, U Rajské zahrady číslo popisné 956/4).[2] Friedl bydlel s manželkou a dvěma dětmi v rodinném domku na adrese Zálesí 47/58, Praha 4, 142 00 Lhotka.[2][p 1]

Ilegální činnost

Ing. Josef Friedl pracoval jako člen ve výboru Dělnické akademie[1] a byl blízkým spolupracovníkem profesora Volfganga Jankovce. Ing. Josef Friedl řídil činnost ilegální odbojové organizace PVVZ ve východních Čechách (na Chrudimsku a Nasavrcku), také koordinoval spolupráci s organizacemi PVVZ na Moravě a ve Slezsku[1] a současně vedl rozsáhlou zpravodajskou agendu. V zaměstnání Friedl s pomocí svých kolegů a svého švagra pro potřeby protiněmeckého odboje zhotovoval falešné doklady. Friedl se také podílel na tisku dokumentu "Za svobodu".[2]

Dokument "Za svobodu"

Docent PhDr. Josef Fischer spolu s Ing. Josefem Friedlem[1], profesorem Volfgangem Jankovcem, spisovatelem K. J. Benešem, profesorem Josefem Grňou a Antonínem Hamplem byli tvůrci kolektivní programové platformy "Za svobodu do nové Československé republiky" (někdy nazývané též "Za svobodu do nového Československa" nebo zkráceně "Za svobodu"). Dokument "Za svobodu" byl vypracovávaný v letech 1939 až 1941 původně jako ideový program domácího odbojového hnutí v rámci působení ÚVODu a měl se stát oficiálním ideovým programem Ústředního národně revolučního výboru Československa (ÚNRVČ).[2]

František Pavelka

Jako představitel PVVZ se Ing. Josef Friedl sešel dne 6. října 1941 v Riegrových sadech[p 2] na Vinohradech s parašutistou svobodníkem aspirantem Františkem Pavelkou (příslušníkem výsadku PERCENTAGE). Jedním u úkolů operace PERCENTAGE bylo předat ilegální organizaci na území protektorátu poselství exilového prezidenta Dr. Edvarda Beneše a generála Sergeje Ingra, jakož i radiomateriál a šifrovací klíč. Pavelka předal Friedlovi poselství[3] od ministra národní obrany exilové vlády generála Sergeje Ingra a náhradní krystaly do ilegální radiostanice.[2] Na oplátku Friedl zprostředkoval Pavelkovi kontakt s odbojářem JUDr. Karlem Bondym.[2]

Setkání v restauraci Akropolis

Setkání členů PVVZ JUDr. Karla Bondyho a Ing. Josefa Friedla s parašutistou svobodníkem aspirantem Františkem Pavelkou proběhlo 6. října 1941 a pak nejméně ještě jedenkrát po tomto datu v restauraci Akropolis.[p 3] Na schůzkách byla projednávána odbojová spolupráce.[3] Setkáním s Friedlem, Bondym a pravděpodobně i s plukovníkem Josefem Churavým (ON) se Pavelka napojil na civilní i vojenskou složku ÚVODu, ale to již v době, kdy tyto složky byly v procesu destrukce způsobené zatýkáním jejich členů gestapem.[2]

Zrada, věznění, rozsudek

Do rukou gestapa se dostal Friedl "díky" zradě bývalého rotmistra československé armády konfidenta Antonína Nerada v sobotu 18. října 1941 v Laichterově nakladatelství, kde byl zatčen. (Spolu s Friedlem byl zatčen i jeho blízký spolupracovník Jindřich Krása. Ten přechovával archiv PVVZ, kterého se gestapo tímto zmocnilo.[1]) Německý lidový soud Friedla obvinil z toho, že: "V letech 1939 až 1941 v Praze a jiných místech Protektorátu nepřetržitě a spolu s jinými osobami připravoval velezrádný podnik, který směřoval k násilnému odtržení části Říše".[2]

Friedl byl nejprve vězněn na Pankráci; od 3. února 1942 do 5. května 1942 v Pardubicích; potom do 22. května 1944 opět v Praze; od 23. května 1944 do 5. října 1944 v Gollnowě u Štětína aby byl nakonec převezen do Drážďan. Dne 27. října 1944 byl odsouzen k smrti a dne 8. února 1945 byl popraven.[2]

Manželka Josefa Friedla jakož i obě jeho děti a sestra válku přežily.[2]

Pamětní desky

Pamětní deska odbojové
činnosti skupiny PVVZ
GPS: 50°04′39″ s. š., 14°26′15″ v. d.

V budově Matfyz

Ve vestibulu (uvnitř) budovy Matematicko-fyzikální fakulty UK (Sokolovská 49/83, Praha 8; 50°05′38″ s. š., 14°27′01″ v. d.) je umístěna vpravo od vchodu do budovy pamětní deska věnovaná památce padlých kteří položili své životy ve druhé světové válce 1939 - 1945. V sekci "Absolventi a žáci" je uveden Ing. Friedl Josef 1907 - 1945.[4]

Pamětní deska PVVZ

V rohovém činžovním domě v Praze 2 na Vinohradech v ulici Anny Letenské 34/7 se za protektorátu odehrála řada schůzek členů PVVZ. Na připomínku těchto aktivit je na domě umístěna pamětní deska se jmény 26 odbojářů. Josef Friedl je uveden jako osmý shora.[5]

Odkazy

Poznámky

Shodou okolností se jednalo o vilku, která sousedila s domem na adrese 142 00 Praha 4 – Lhotka, Zálesí 46/56, kde bydlel (až do jara 1940, kdy musel odejít do ilegality) odbojář JUDr. Rudolf Mareš.[2]
Riegrovy sady - německy "Riegerpark", v letech 1940 až 1945 se nazývaly Smetanovy sady - německy "Smetanapark"[3]
Restaurace Akropolis se nacházela na adrese Kubelíkova 1548/27, 130 00 Praha – Žižkov (v letech 1930 až 1945 se ulice nazývala "Dvořákova" - německy Dvořák-Strasse)[3]

Reference

ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1939 - 1941) (Rejstřík osob: Josef Friedl). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. S. 36. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je první z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.
ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, s. 14, 15, 21. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.
PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Josef Friedl). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 389, 433.
KOŽUŠNÍKOVÁ, Monika. Pamětní deska padlým [online]. Spolek pro vojenská pietní místa - archivní verze, 2009-06-30 [cit. 2016-02-04]. Dostupné online.
ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska odbojové činnosti skupiny PVVZ [online]. Praha 2, Anny Letenské 34/7, Vinohrady: Spolek pro vojenská pietní místa - archivní verze, 2004-06-24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné online.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[3] Shodou okolností se jednalo o vilku, která sousedila s domem na adrese 142 00 Praha 4 – Lhotka, Zálesí 46/56, kde bydlel (až do jara 1940, kdy musel odejít do ilegality) odbojář JUDr. Rudolf Mareš.[2]

[5] Riegrovy sady - německy "Riegerpark", v letech 1940 až 1945 se nazývaly Smetanovy sady - německy "Smetanapark"[3]

[6] Restaurace Akropolis se nacházela na adrese Kubelíkova 1548/27, 130 00 Praha – Žižkov (v letech 1930 až 1945 se ulice nazývala "Dvořákova" - německy Dvořák-Strasse)[3]

[CvancaraNZNS1JosefFriedl-1] ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1939 - 1941) (Rejstřík osob: Josef Friedl). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. S. 36. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je první z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.

[JaroslavCvancaraNZNS2-2] ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, s. 14, 15, 21. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.

[PadevetJosefFriedl-4] PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Josef Friedl). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 389, 433.

[PamDeskaMATFYZ-7] KOŽUŠNÍKOVÁ, Monika. Pamětní deska padlým [online]. Spolek pro vojenská pietní místa - archivní verze, 2009-06-30 [cit. 2016-02-04]. Dostupné online.

[PamatnikPVVZ-8] ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska odbojové činnosti skupiny PVVZ [online]. Praha 2, Anny Letenské 34/7, Vinohrady: Spolek pro vojenská pietní místa - archivní verze, 2004-06-24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné online.