Josef František Karas

Josef František Karas (4. prosince 1876, Tišnov[1] – 9. února 1931, Dluhonice[2]) byl český (moravský) spisovatel historických románů, přezdívaný Moravský Jirásek.

Josef František Karas
Narození4. prosince 1876
Tišnov
Úmrtí9. února 1931 (ve věku 54 let)
Dluhonice
Povoláníspisovatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
J. F . Karas: Na Žižkově válečném voze (obálka Věnceslav Černý, 1923)

Život
Hrob Josefa Františka Karase a dcery Vilmy Volkové

Narodil se v rodině tkalce Josefa Karase a jeho manželky Kateřiny, rozené Klinkáčové (??–1891).[1] Zájem o historii v něm probudil už ve škole v Tišnově učitel dějepisu. V letech 1889–1891 studoval na gymnáziích v Brně (z I. gymnázia přestoupil na II. brněnské gymnázium); po dvou letech, kdy dobře prospíval z dějepisu a latiny, ale z dalších předmětů mu hrozilo propadnutí, studium ukončil. Protože mu zemřela matka a příbuzní odmítli ho dále podporovat, musel se živit sám. Učil se zámečníkem a knihařem, roku 1893 odešel do Prahy. Zde se stal stavebním úředníkem a současně se vzdělával v knihovnách a archivech. Pokoušel se psát, ale své pokusy pálil, i když ho Jaroslav Vrchlický pobízel k další práci. V době pražského pobytu se přátelil i s Jakubem Arbesem.[3] V roce 1896 se vrátil do Tišnova, kde přijal zaměstnání v advokátní kanceláři. Poté, co utratil dědictví po matce, byl jako pobuřující element z Tišnova vyhoštěn a přijal místo v mramorových lomech v Nedvědici.[4]

Roku 1900 se v Moravských Knínicích oženil se svou celoživotní partnerkou Františkou Nasadilovou[5] a o rok později se s ní a otcem přestěhoval do Brna. Po třech letech bez zaměstnání byl v letech 1904–1914 redaktorem různých moravských periodik; poté žil v Hutisku jako spisovatel z povolání, redaktorem se opět stal roku 1919. Od roku 1926 pobýval osaměle v Dluhonicích.

Byl slavnostně pohřben v Přerově, jeho ostatky byly roku 1982 přemístěny na Valašský Slavín.

Rodinný život

Životní družkou Josefa Františka Karase byla Františka, rozená Nasadilová († 1939 Hutisko-Solanec).[6] Dcera Vilma Volková–Karasová (1903–1999) byla spisovatelka a národopisná pracovnice, věnující se moravskému Valašsku.

Dílo

Z rozsáhlého Karasova díla (databáze Národní knihovny ČR uvádí 178 položek) jsou nejtypičtější historické romány, povídky a divadelní hry odehrávající se na Moravě (především na Valašsku a v okolí Brna), případně díla, která se na Moravě neodehrávají, ale jejich hrdinou byl Moravan. Studiem doby a snahou vychovávat navazoval na Jiráska, dobrodružný děj byl inspirován díly Waltera Scotta, Alexandra Dumase a Henryka Sienkiewicze.[4]

Psal též pod pseudonymem Karel Tišnovský.

Knižní vydání (výběr)
  • Švédové u Brna (historický román; Brno, tiskem a nákladem V. Burkarta, 1907)
  • Hořké časy (historický román ze švédské vojny; Moravská Ostrava, Moravsko-slezská revue, 1911)
  • Waldštejnův tábor (román o vojnách a utrpení, pod pseudonymem Karel Tišnovský; Brno, nákladem vlastním, 1912)
  • Zapomenutý (román z dob napoleonských, pseudonym K. Tišnovský; Brno, příloha Nových illustrovaných listů, 1914)
  • Do čtyř artikulů (román z doby husitské; Praha, F. Šimáček, 1915)
  • Na vlnách Adrie (román ze šestnáctého věku; Vídeň, Vídeňská matice, 1917)
  • Na Žižkově válečném voze (Ilustroval Věnceslav Černý; V Praze, Jos. R. Vilímek, 1923
  • Portášské historie (črty z XVIII. věku;Praha, B. Kočí, 1926)
  • Bitva u Moháče (román z XVI. věku; V Praze, Novina, 1931)

Posmrtná vydání
  • Když se mrtví vracejí (román; nakladatel neznámý, 1936)
  • Kamení (povídky a nálady; Praha, Fr. Švejda, 1938)
  • Ondra Foltýn (Román z osmnáctého věku; V Praze, Za svobodu, 1946 a Ostrava, Profil, 1985)
  • Velká Morava (Historický obraz časů Methodějových; Opava, Ad. Tománek, 1947)
  • Tišnov mého dětství a mládí (Výběr z rukopisných pamětí; Tišnov, Městský národní výbor, 1981)
  • Strašidla (román z časů pobělohorského temna; Slavičín, vydavatel Město Slavičín, 2004)

Divadelní hry (výběr)
  • Kosové (Čtyřaktová veselohra; Praha, Švejda, 1912)
  • Bulharsko vítězící (hra o vojně na Balkáně v pěti obrazech; Praha, Švejda, 1913)
  • Kostnické plameny (historická hra o životě a utrpení Mistra Jana Husa ve 3 obrazech; Praha, Švejda, 1918
  • Bělohorská mračna (historická hra o čtyřech dějstvích; V Praze, František Švejda, 1920)
  • Mučedník Brixenský (hra ve 4 obrazech ze života Karla Havlíčka Borovského; Praha, Švejda, 1921)
  • Náš pan Franc (žertovná hra z robotných časů o 4 dějstvích; Praha, F. Švejda, 1924)

Filmografie
  • Na Žižkově válečném voze – český film pro mládež z roku 1968 na námět stejnojmenného románu Josefa Františka Karase; režie Milan Vošmík, hráli např. Jan Kraus (Sulík), Ilja Prachař (Jan Žižka z Trocnova)

Posmrtné připomínky
  • V roce 1961 byl František Josef Karas jmenován čestným občanem Tišnova in memoriam[5]
  • Karasovo divadlo, amatérské divadlo v Tišnově, nese spisovatelovo jméno od roku 1950[7]
  • František Josef Karas je od roku 1982 pohřben na Valašském Slavíně, do společného hrobu byla později uložena jeho dcera Vilma Volková
  • Obecní knihovna v Hutisku–Solanci nese od roku 1932 jméno Karasova, na budově bývalé školy je pamětní deska.[8]

Odkazy

Reference
  1. Matrika narozených, Tišnov, 1862-1892, snímek 130 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2020-10-04]. Dostupné online.
  2. Úmrtí. S. 4. Čech [online]. 1931-02-21 [cit. 2020-10-04]. S. 4. Dostupné online.
  3. SEDLÁK, B. Rod a mládí J. F. Karasa. In: Josef František Karas, k desátému výročí úmrtí spisovatele. Praha: Kontribučenská záložna, 1941. Dostupné online. S. 10–11.
  4. Josef František Karas. In: FORST, Vladimír. Lexikon české literatury 2/II K-L. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0469-6. S. 659–661.
  5. Josef František Karas - moravský Jirásek. Tišnovské noviny [online]. 2017-12 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
  6. Františka Karasová-Nasadilová. S. 28. Tisk a novináři [online]. 1939-1940. S. 28. Dostupné online.
  7. Josef František Karas [online]. Karasovo divadlo [cit. 2020-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-14.
  8. BLAHOVÁ, Ludmila. Obecní knihovna Hutisko-Solanec. S. 41–42. Duha [online]. Podzim 2006 [cit. 2020-10-06]. S. 41–42. Dostupné online.

Literatura
  • Josef František Karas. In: FORST, Vladimír. Lexikon české literatury 2/II K-L. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0469-6. S. 659–661.
  • In: Josef František Karas, k desátému výročí úmrtí spisovatele. Praha: Kontribučenská záložna, 1941. Dostupné online.
  • Josef František Karas - moravský Jirásek. Tišnovské noviny [online]. 2017-12 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.