Josef František Frič

Josef František Frič, též psaný Joseph Fritsch (6. března 1804 Slaný – 21. května[pozn. 1] 1876 Praha[1]), byl český vlastenec, advokát, politik a profesor Karlovy univerzity.

Josef František Frič
Josef František Frič (1868)
Narození6. března 1804
Slaný
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. května 1876 (ve věku 72 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníprávník, politik a profesor
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Děti
PříbuzníJosef Jan Frič a Jan Ludvík Frič (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v zámožné měšťanské rodině ve Slaném, kde absolvoval piaristické gymnázium, pak vystudoval práva na pražské univerzitě, roku 1827 získal doktorát a stal se úspěšným advokátem, od roku 1837 i zemským. Od roku 1848 na univerzitě také přednášel soudní právo a překladem Soudního řádu i zavedením češtiny k soudu se významně přičinil o vznik české právní terminologie. V roce 1848 byl členem konzervativního Svatováclavského výboru a podílel se na formulaci jeho peticí, navrhl novou ústavu a zřízení pro město Prahu. V červnu 1848 byl zvolen poslancem Zemského sněmu a měl kandidovat do Říšského sněmu. Byl však zatčen a vězněn na Hradčanech, po propuštění roku 1849 byl obhájcem Karla Havlíčka Borovského a věnoval se hlavně městské politice. Už od roku 1842 byl pokladníkem Matice české a prvním starostou Měšťanské besedy. Roku 1861 byl jmenován profesorem práva, roku 1862 zvolen děkanem Právnické fakulty. Od roku 1851 byl členem městského zastupitelstva a v letech 1861–1869 členem Městské rady a Zemského sněmu.

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[2]

Rodina

Byl dvakrát ženat. Jeho první manželka Johanna Reisová (1809[3] – 1849), se kterou se oženil[4] v roce 1828 pocházela z Rožmitálu a byla sestrou Antonie Reisové (Bohuslavy Rajské), manželky Františka Ladislava Čelakovského.[5] Druhá manželka Anna Jirková (1812–1889) pocházela z Vlašimi a byla vdovou po advokátu Janu Neubertovi. S první ženou měl šest dětí: prvorozený syn byl slavný publicista a politik Josef Václav Frič (* 1829), dále významný přírodovědec a ředitel Národního muzea Antonín Frič (* 1832), Karel Frič (* 1834) podnikal, mj. ve výrobě likérů, Václav Frič(* 1839) se stal obchodníkem s přírodninami a plodinami, a nejmladší Vojtěch Frič (* 1844) právníkem. Dcera Božena (1843–1850) zemřela jako dítě.[6][7]

Dílo

Společně s Karlem Jaromírem Erbenem a Antonínem Strobachem přeložil do češtiny Soudní a konkursní řád a Občanský zákoník.

Odkazy

Poznámky
  1. podle zápisu v matrice PMS Z4 • 1866-1900 zemřel Josef František Frič 19. května a pohřben by 21. května 1876

Reference
  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  2. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online.
  3. Matriční záznam o narození a křtu Johanna Rais farnost Rožmitál pod Třemšínem
  4. Matriční záznam o sňatku Josefa Fritsche s Johanou Reisovou farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  5. Archivovaná kopie. www.muzeumbn.cz [online]. [cit. 2013-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  6. Archiv hl.m. Prahy, Pobytová přihláška pražského magistrátu:
  7. Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Fritsch Josef (1804) s rodinou

Literatura
  • Ottův slovník naučný – svazek 9, str. 695 – heslo Josef Frič

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.