Josef Drechsler

Josef Drechsler, psán také Joseph, vlastním jménem Josef Traxler, (26. května 1782 Vlachovo Březí[1]27. února 1852 Vídeň) byl vídeňský kapelník, hudební skladatel a pedagog pocházející z Čech.

Josef Drechsler
Josef Drechsler
Základní informace
Narození26. května 1782
Vlachovo Březí
České království České království
Úmrtí27. února 1852 (ve věku 69 let)
Vídeň
Rakouské císařství Rakouské císařství
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent, hudební pedagog, varhaník a hudebník
Nástrojevioloncello
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl synem venkovského kantora z Vlachova Březí. V deseti letech byl přijat jako zpěvák do chlapeckého sboru benediktinského kláštera Niedernburg v Pasově. Navštěvoval tam latinské gymnázium, na kterém získal i základy hry na varhany a generálbasu. Studoval pak filosofii, teologii i práva, ale nic z toho ho neuspokojovalo. V roce 1807 odcestoval do Vídně a stal se nejprve kapelníkem divadla v Leopoldstadtu, později korepetitorem Dvorní opery (Hofoper). V roce 1812 povýšit na kapelníkova adjunkta, ale z úsporných důvodů byl provoz divadla omezen a Drechsler propuštěn. Řídil pak orchestry v Badenu a v Bratislavě.

V roce 1814 se vrátil do Vídně a působil jako varhaník v klášteře servitů v Alsergrundu. Otevřel také soukromou školu, kde zdarma vyučoval hru na varhany a generálbas. Zájem byl obrovský a Drechsler si tak získal sympatie vídeňanů.

V roce 1816 se stal regenschorim v kostele sv. Anny a v bezplatné výuce pokračoval v učitelském ústavu. Jeho nejslavnějším žákem byl Johann Strauss mladší. Pomáhal však nezištně i českým skladatelům, kteří v té době přicházeli do Vídně. Patřili mezi ně např. František Gregora a František Pivoda.

V březnu 1823 dostal místo kapelníka v kostele vídeňské univerzity (Universitätskirche) a zároveň i ve farním kostele Am Hof. Ucházel se o místo druhého dvorního varhaníka, ale i když se za něj u arcivévody Rudolfa přimlouval sám Ludwig van Beethoven, místo neobdržel. Dvorním varhaníkem se tehdy stal jiný hudebník českého původu, Simon Sechter.

Vedle práce chrámového kapelníka a pedagoga přijal v roce 1822 ještě řízení divadelního orchestru v Theater in der Josefstadt, z čehož vyplynula i jeho bohatá kompoziční činnosti v oblasti scénické hudby. Píseň Brüderlein fein ze hry Ferdinanda Raimunda Der Bauer als Millionär (Sedlák milionářem) se stala velmi populární a zlidověla. V roce 1830 z divadla odešel a věnoval se již pouze chrámové hudbě a pedagogické činnosti. Jeho kariéra vyvrcholila, když se v roce 1844 stal kapelníkem svatoštěpánského dómu.

Dílo

Chrámová hudba

  • 10 velkých a 6 menších mší
  • Rekviem
  • Te Deum
  • 2 Veni sancte spiritus
  • 20 graduale a ofertorií
  • 3 velké kantáty, z toho jedna ke slavnostnímu otevření nového chrámu v Leopoldstadtu.

Opery

Zkomponoval 6 oper. Provedeny byly patrně pouze dvě.

  • Die Feldmühle (1812)
  • Pauline (1821)
  • Tontine

Divadelní hry se zpěvy

  • Die Feen aus Frankreich
  • Capriciosa
  • Gisperl und Fisperl
  • Fee Sanftmut und Fee Gefallsucht
  • Silphide
  • Der Berggeist
  • Idor, der Wanderer
  • Der Diamant des Geisterkönigs
  • Klaudine von Villa-Bella
  • Die Wölfin um Mitternacht
  • Die Wunderbrille
  • Lisko und Saldino
  • Oskar und Tina
  • Das grüne Männchen
  • Die Grätzer in Wien
  • Der Bauer als Millionär a řada drobnějších hudebních vložek.

Ostatní skladby

  • Die Rose von Biterbo (světské oratorium)
  • Velký počet klavírních sonát, varhanních fug, smyčcových kvartet a ouvertur.
  • Písně, dueta a terceta, skladby pro smíšené a mužské sbory

Pedagogická literatura

  • Škola hry na varhany
  • Theoretisch-praktischer Leitfaden zum Präludieren
  • Harmonie- und Generalbasslehre

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.