Jolanda Bretaňská

Jolanda Bretaňská (francouzsky Yolande de Bretagne, Yolande de Dreux, 1218, Dreux10. října 1272, Bouteville) byla hraběnka z Penthrièvre, Porhoetu, La Marche a z Angoulême. Společně s oběma rodiči a starším bratrem je zobrazena na vitráži jižní rozety v katedrále v Chartres, které byl její otec štědrým donátorem.[1]

Jolanda Bretaňská
hraběnka z Penthrièvre, Porhoetu, La Marche a z Angoulême
Sňatekleden 1236
ManželHugo XI. z Lusignanu
Narozeníkonec 1218
Dreux
Úmrtí10. října 1272
Bouteville
Pohřbenaklášter Villeneuve
PotomciHugo XII. z Lusignanu
Vít z Lusignanu
Geoffroy z Lusignanu
Alice z Lusignanu
Marie z Lusignanu
Isabela z Lusignanu
Jolanda z Lusignanu
RodDreux
OtecPetr I. Bretaňský
MatkaAlice z Thouars
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jolanda na nákresu vitráže z katedrály v Chartres

Narodila se na konci roku 1218 jako dcera Petra z Dreux a bretaňské dědičky Alice, dcery Víta z Thouars. Matka zemřela při porodu třetího potomka a ovdovělý Petr z Dreux se stal poručníkem malého Jana, budoucího bretaňského vévody.[2] Po smrti francouzského krále Ludvíka VIII. byl jedním z nespokojených buřičů, jež organizovali vzpoury proti regentské vládě královny vdovy.[3]

Jolanda byla jako potenciální bretaňská dědička žádanou nevěstou a otec se ji opakovaně snažil provdat za své politické spojence, což se nezamlouvalo francouzské královně. Již v dětském věku byla zaslíbena mladému anglickému králi Jindřichovi III. Ke svatbě na nátlak královny vdovy nedošlo, děvčátko bylo v domácím vězení, Jindřich se tak nevěsty nedočkal a zasnoubení bylo zrušeno. Druhým snoubencem se stal v březnu 1227 francouzský princ Jan. Zasnoubení skončilo jeho smrtí v roce 1232. Potřetí byla Jolanda zasnoubena s ovdovělým Theobaldem IV. ze Champagne. Ani k tomuto sňatku po zásahu královny nedošlo.

Až v lednu 1236 byla Jolanda provdána za Huga z Lusignanu, syna otcova stejnojmenného spojence[4] a bývalé anglické královny Isabely z Angoulême. Jako věno obdržela hrabství Penthièvre, Porhoet a panství Fère-en-Tardenois, Chailly a Longjumeau. Hugo zdědil po matčině smrti roku 1246 hrabství Angoulême a roku 1249 se společně s otcem a tchánem se připojil k křížové výpravě. Otec padl v červnu téhož roku u Damietty a samotný Hugo 6. dubna 1250 v bitvě u Fariskuru.

Jolanda se stala regentkou po dobu nezletilosti nejstaršího syna, kterého díky jeho účasti na další křížové výpravě francouzské koruny přežila. Zemřela v pokročilém věku na hradě v Bouteville a byla pohřbena po boku předků v cisterciáckém klášteře Villeneuve u Nantes.

Potomci

  • Hugo XII. z Lusignanu (1235/1240 – 1270) ∞ 1254 Johana z Fougères
  • Vít z Lusignanu († 1288/89)
  • Geoffroy z Lusignanu († 1264)
  • Alice z Lusignanu (1236 – 1290) ∞ Gilbert z Clare, hrabě z Gloucesteru
  • Marie z Lusignanu (1242 - 1266), ∞ Robert z Ferrers, 6. hrabě z Derby
  • Isabela z Lusignanu (1248–1304) ∞ Mořic z Belleville
  • Jolanda z Lusignanu († 1305) ∞ Petr I. z Preaux

Odkazy

Reference

  1. www.cathedrale-chartres.fr[nedostupný zdroj]
  2. GALLIOU, Patrick; JONES, Michael. Bretonci. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-202-2. S. 210.
  3. KOVÁČ, Peter. Katedrála v Chartres. Francouzské umění rané a vrcholné gotiky. Praha: Eminent, 2007. ISBN 978-80-7281-000-0. S. 60.
  4. LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha: Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5. S. 78.

Externí odkazy

Paní z Lusignanu
Předchůdce:
Isabela z Angoulême
12491250
Jolanda Bretaňská
Nástupce:
Johana z Fougères
Hraběnka z Angoulême
Předchůdce:
Hugo z Lusignanu
12461250
Jolanda Bretaňská
Nástupce:
Johana z Fougères
Hraběnka z La Marche
Předchůdce:
Isabela z Angoulême
12491250
Jolanda Bretaňská
Nástupce:
Johana z Fougères
hraběnka z Penthièvre
Jolanda
12371272
Nástupce:
Jan I.
hraběnka z Porhoëtu
Jolanda
12371272
Nástupce:
Jan I.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.