Johann Rattenhuber

Narodil se dne 30. dubna roku 1897 ve městě Oberhachingu, které se nachází v Bavorsku poblíž Mnichova. Navštěvoval obecnou školu a po čtyřech letech přešel na gymnázium, kde také později odmaturoval. Následně na to začal studia na univerzitě v Mnichově avšak se sílící válkou musel v roce 1916 narukovat do armády. Poté, co byl odveden do císařské bavorské armády, tak byl přiřazen k 16. bavorskému pěšímu pluku (Bayerische Infanterie Regiment Nr. 16), který v tu dobu sídlil ve městě Ingolstadtu. Během první světové války války si vysloužil oba dva stupně železného kříže a dosáhl hodnosti Leutnant (poručík).

S demobilizací byl propuštěn z armády počátkem roku 1919. Ještě tentýž rok vstoupil do řad jednotek Freikorps, kde byl přidělen ke skupině von Epp pod velením generála Franze von Eppa. Zde zůstal až do května roku 1919, kdy došlo k reorganizaci. Po reorganizaci jednotek Freikorps a jejich začlenění do Reichswehru zůstal dál u své jednotky, která byla přeměněna na 22. brigádu Reichswehru. U té byl zařazen ke 42. střeleckému pluku (Schützen Regiment Nr. 42) a nedlouho na to byl převelen ke 13. pěšímu pluku (Infanterie-Regiment Nr. 13) z 5. divize. Z armády definitivně odešel během počátku roku 1920.

Po odchodu z Reichswehru nastoupil opět na univerzitu v Mnichově, kde dokončil pouze dva semestry a vstoupil do řad zemské policie (Landespolizei) ve městě Bayreuthu. Dne 10. února 1922 změnil své působiště, když byl přeřazen k zemské policii do Mnichova.

V Mnichově se mu dařilo, 10. března roku 1933 vstoupil do SS a stal se pobočníkem tehdejšího prezidenta bavorské policie Heinricha Himmlera. Dne 1. května téhož roku vstoupil také do NSDAP. Dne 24. prosince roku 1934 si vzal za ženu Paulu Dentzovou (* 6. února 1906 v Mnichově), se kterou měl později syna a dceru.

Ode dne 30. ledna roku 1933 až do skončení druhé světové války působil ve štábu Reichsführera-SS Heinricha Himmlera jako šéf Říšské bezpečnostní služby (Reichssicherheitsdienst, šéf osobní ochranky Adolfa Hitlera), zároveň byl členem organizace Lebensborn.

Během pokusu o útěk z Vůdcova bunkru v Berlíně byl několikrát vážně zraněn do nohy. Dne 2. května roku 1945 byl zajat sovětskými jednotkami a posléze internován v SSSR až do 10. října roku 1955.

Zemřel dne 30. června roku 1957 v bavorském Mnichově v Bavorsku.