Johann Demel von Elswehr

Jeho otec Anton Josef Kajetán Demel byl advokátem, původem z Opavy. Johann vychodil obecnou školu a gymnázium v Těšíně a pak v letech 1842–1847 absolvoval Právnickou fakultu Vídeňské univerzity. Promoval roku 1850. Roku 1847 nastoupil jako koncipista do advokátní kanceláře otce v Těšíně. Během revolučního roku 1848 byl zvolen za poslance celoněmeckého Frankfurtského parlamentu v obvodu Těšín. Zasedal tam od 9. října 1848. Byl členem liberální levice (tzv. březnový klub, který vedl Robert Blum). V parlamentních výborech se zabýval přípravou chystané říšské ústavy a volebního zákona. V březnu 1849 podpořil velkoněmecký demokratický stát. Když byl frankfurtský parlament v květnu 1849 rozpuštěn, přešel do zbytkového parlamentu ve Stuttgartu, který zasedal do června 1849. Pak otálel s návratem do Rakouska, kde se obával stíhání pro své demokratické postoje. Do poloviny roku 1850 pobýval incognito v Drážďanech. Do monarchie se vrátil teprve poté, co mu byla udělena milost. Pobýval v Bílsku pod policejním dozorem a byl mu znemožněn výkon profese advokáta.[3][2]

Po obnovení ústavního systému vlády se roku 1861 vrátil do Těšína. Téhož roku byl zvolen starostou města. Od roku 1864 měl v Těšíně notářský úřad a od roku 1865 advokátní kancelář. Ve funkci starosty setrval až do roku 1891, s malou přestávkou v roce 1875. Město za jeho působení mělo vyrovnaný rozpočet a prodělalo velký rozvoj. Po prusko-rakouské válce v roce 1866 vyjednal zmírnění kontribucí a zamezil demolici mostu přes řeku Olši. Získal za to šlechtický titul von Elswehr. Roku 1891 mu byl udělen Řád Františka Josefa. Roku 1882 získal čestné občanství Těšína.[3]

V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen za poslance Slezského zemského sněmu. Byl členem zemského výboru a zpravodajem při projednávání zemského rozpočtu.[3] Zemský sněm ho delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii městskou, obvod Těšín. Opětovně byl zemským sněmem do vídeňského parlamentu vyslán roku 1867, 1870 a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 za městskou kurii, obvod Těšín, Frýdek, Odry atd. Mandát zde obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879, volbách do Říšské rady roku 1885 a volbách do Říšské rady roku 1891.[4] K roku 1861 se uvádí jako notář a starosta, bytem v Těšíně.[5]

V zákonodárných sborech patřil k provídeňské Ústavní straně, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik.[3] V roce 1878 je na Říšské radě řazen mezi členy staroněmeckého Klubu levice.[6] Jako ústavověrný kandidát se uvádí po volbách roku 1879.[7] Od roku 1881 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[8] Za tento klub byl zvolen i ve volbách roku 1885.[9] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[10] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[11] Ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[12]

Roku 1884 byl zvolen náměstkem slezského zemského hejtmana. Vytvořil vlivnou dvojici s hejtmanem Heinrichem Larischem-Moennichem.[3]

Zemřel roku 1892 během zasedání zemského sněmu v Opavě.[3]

Johann Demel se oženil roku 1853 s Franziskou, roz. Klapsiovou († 1879), dcerou evangelického pastora.[13] Roku 1885 se oženil s Hermine roz. Friedrichovou. Z jeho dětí byli významní politik Leonhard a egyptolog Hans.[14]

Jeho bratr Benjamin Demel byl starostou Kroměříže.[15]