Benjamin Demel

Profesí byl advokátem.[7] V roce 1860 je uváděn jako advokát v Kutné Hoře.[8] V roce 1862 přesídlil do Kroměříže.[9] Dne 19. června 1865 koupil v Kroměříži na Velkém náměstí tzv. Lontanův dům[10] za 15 000 zl. r., který po jeho nešťastné smrti koupila 3. září 1876 za 15 400 zl. Klementina Czapová, sestra předchozího starosty Aloise Czapa.[11] Na domě je umístěna pamětní deska Františku Palackému, který zde bydlel v době konání Kroměřížského sněmu.

Od 2. ledna 1867 byl za slovanskou komunální stranu Perioda[12] zvolen do úřadu starosty Kroměříže.[13] Ve funkci starosty nahradil tragicky zesnulého Aloise Czapa. Snažil se ve funkci zastávat umírněná národnostní stanoviska. Byl proto terčem kritiky části německé komunity v Kroměříži, stejně jako osob z řad zámeckého správního aparátu.[7] Některé zdroje uvádějí, že musel kvůli opozici po necelém roce opustit Kroměříž.[7] Jiné dobové zdroje ale ještě ve zprávách o úmrtí Demela v červnu 1867 uvádějí, že šlo o starostu Kroměříže.[5]

V 60. letech se zapojil krátce i do vysoké politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Kroměříž. Zvolen zde byl i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[14] V dubnu 1867 je uváděn jako federalistický poslanec.[15] A v téže době je označován za českého starostu.[16] Národností byl Němec.[9] Pocházel z německého jazykového prostředí.[17] Podporoval ovšem české státní právo a na sněmu působil jako federalista. Mezi jeho přátele patřil Jan Kozánek.[9] Do zemských voleb v březnu 1867 šel jako oficiální kandidát Moravské národní strany (staročeské).[18]

Zemřel v červnu 1867. Dne 4. června odjel z Opavy na návštěvu do Vídně, kde byl od 6. června pohřešován. Ubytoval se v hotelu v hotelu Zur Nordbahn v Leopoldstadtu. Dne 6. června večer opustil hotel kvůli návštěvě divadelního představení. Do hotelu už se nevrátil.[3] Dne 26. června ohlašuje tisk, že tělo nalezené nedlouho předtím v Dunaji u Vídně bylo identifikováno jako Demel.[5] V pramenech ovšem panují rozpory ohledně data a místa úmrtí. Demelova mohyla, která byla na podzim 1867 odhalena na hřbitově v Kroměříži a jejímž autorem byl kameník Antonín Tomáš Beck (1835-1908),[11] uváděla, že zemřel v září 1867.[4] K jeho smrti František Václav Peřinka v kroměřížském místopisu[11] uvádí: Nervově uštván krom. soukmenovci utopil se pod Vídní v Dunaji, Krajský soud v Uh. Hradišti prohlásil 17. červen 1867 dnem úmrtním.[1]

V roce 1933 byla po něm v Kroměříži pojmenovaná nově vzniklá Demelova ulice (v době okupace Demel-Gasse), od roku 1953 ulice Partyzánská.[19]

Jeho bratr Johann Demel von Elswehr byl starostou Těšína.[13]