Johan Galtung

Je považován za průkopníka výzkumu míru a konfliktů a metod nenásilných řešení konfliktů. V roce 1959 založil také Mezinárodní institut výzkumu míru (International Peace Research Institute, PRIO) v Oslu, první svého druhu v Evropě (poznámka: fundovaný výzkum míru a konfliktů přišel z USA), a stal se jeho vedoucím výzkumu, v roce 1970 ředitelem. V roce 1964 založil Časopis výzkumu míru (Journal of Peace Research). V roce 2000 založil Severský institut pro mírový výzkum (Nordic Institute for Peace Research, NIFF).

V letech 1969 až 1977 byl prvním profesorem pro výzkum míru a konfliktů ve Skandinávii, na Univerzitě v Oslo. Dále byl profesorem řady univerzit, mezi nimi v Santiagu de Chile, na Univerzitě OSN v Ženevě, na Princetonské a Havajské univerzitě v USA, mimo dalších pověření v řadě akademických institucí.

Galtung je také důvěrníkem několika mezinárodních rad pro výzkum a poradcem několika mezinárodních organizací, včetně OSN.

Vedle svých knih publikoval řadu empirických, teoretických ale i populárních článků k problémům výzkumu míru a konfliktů. Na mezinárodních kongresech, jako i v práci s veřejností, se věnuje hledání nových, interdisciplinárních řešení.

Poukazuje na rozhodující roli solidních a kompetentních medií v nenásilné transformaci konfliktů k rozvoji společnosti a hospodářství.

Pyramida násilí: v konfliktech očividné přímé násilí je založeno na skrytém strukturálním a kulturním násilí.

Galtung je spojován s koncepty, které vyvinul nebo zavedl, zejména:

• strukturální násilí – systém opatření, kterými ten který režim omezuje rozvoj individuí jím ovládaných a jemu podřízených subjektů, a zabraňuje, aby dosáhly svých plných možností. Součástí takových represivních systémů jsou např. podpora nebo využívání rasismu, sexismu, xenofobie a jiných forem dělení a ovládání společnosti.
• negativní a pozitivní mír – koncept vycházející z poznání, že mír může být více než negativní mír, tedy pouhá absence násilného konfliktu a ukazuje na řadu (možných) vztahů ve společnosti, mezi státy a skupinami zúčastněných v konfliktech, a popisuje instrumenty, které umožňují je posílit tak, aby tyto vztahy přispěly k lepší spolupráci a vzájemné podpoře pozitivního míru.

Účastní se veřejných debat, i na vysoké úrovni, které i pořádá (o možnostech nenásilných řešení konfliktů, bránících míru nebo rozvoji méně vyvinutých zemí a společností; o otázkách zbrojení a obrany; o Norsku a Evropské unii).

Je také mediátorem mezinárodních konfliktů, do dnešní doby v téměř padesáti konfliktech ve světě – jako například na Srí Lance, v Afghánistánu, na Kavkaze, v Ekvádoru.

Je nositelem řady mezinárodních cen a ocenění, včetně v roce 1987 obdržené Right Livelihood Award (RLA), udělované ve švédském parlamentu den před Nobelovou cenou (cena je spíše známá jako „alternativní Nobelova cena“)..

• Gandhi's political ethics (1955, Gándího politická etika), spolu s filosofem Arne Næssem
• Theory and Methods of Social Research (1967, Teorie a metody sociálního výzkumu)
• Members of Two Worlds (1971, Členové dvou světů)
• Peace, violence and imperialism (1974, Mír, násilí a imperialismus)
• Peace Research – Education – Action (1975, Mírový výzkum – vzdělání – činy)
• A Shaping Nightmare (1983, Formující zlý sen)
• Europe in the Making (1989, Rozdělaná Evropa)
• Global Glasnost: Toward a New World Information and Communication Order? (1992, Globální glasnost: K novému světovému pořádku informací a komunikace?) spolu s R. C. Vincentem
• Choose Peace: A Dialogue Between Johan Galtung and Daisaku Ikeda (1995, Vyber si mír: Rozhovor mezi Johanem Galtungem a Daisakem Ikedou)
• Peace by Peaceful Means: Peace and Conflict, Development and Civilization – PRIO S. (1996, K míru bez násilí: O míru, konfliktech, rozvoji a civilizaci)
• Searching for Peace: The Road to Transcend (2002, Hledání míru: Na cestě k Transcendu), spolu s Carl G. Jacobsenem, Kai Frithjof Brand-Jacobsenem
• Transcend and Transform: An Introduction to Conflict Work (2004, Transcendovat a transformovat: Úvod do práce nenásilných řešení konfliktů.)
• Pax Pacifica: Terrorism, The Pacific Hemisphere, Globalisation, And Peace Studies (2005, Pacifický mír: Terorismus, pacifická polokoule, globalisace a mírová studia)

Autobiografie:

• Johan without land (2000, Johan bezdomovec)