João Vieira Pinto

Zúčastnil se Mistrovství Evropy 1996.[14]

Během kvalifikace na mistrovství Evropy pomohl v říjnu 1998 dvěma brankami proti Slovensku v Bratislavě k venkovnímu vítězství 3:0.[15] V březnu 1999 vstřelil dvě branky proti Ázerbájdžánu při výhře 7:0.[16] V červnu 1999 vstřelil hattrick proti Lichtenštejnsku, Portugalsko vyhrálo 8:0.[16]

Trenér Humberto Coelho jej nominoval na Euro 2000 a Pinto se ukázal hned v úvodním utkání proti Anglii,[17] kdy hlavičkou v 38. minutě srovnal na 2:2 ještě před poločasovou přestávkou. Nuno Gomes ve druhé půli dokončil obrat z 0:2 na 3:2 pro Portugalsko.[18] Pinto byl v 75. minutě vystřídán Sérgio Conceiçãem. Útočná síla a volnost Pinta a jeho spoluhráčů jako Figo či Rui Costa se měla dále projevit v utkání proti Rumunsku.[19] Portugalsko však vyhrálo 1:0 až gólem Costinhy těsně před koncem utkání. Pinto odehrál od začátku 56 minut na levém křídle, poté jej opět vystřídal Conceição.[20] Ve třetím utkání skupiny proti Německu byl pouze na střídačce, Portugalsko vyhrálo 3:0. Po postupu přes Turecko se Portugalsko v semifinále střetlo s mistrem světa Francií. João Pinto zasáhl do utkání v 78. minutě, kdy vystřídal Rui Costu. Po 90 minutách byl stav 1:1, nastalo tedy prodloužení. To z penalty zlatým gólem rozhodl Zinédine Zidane.[21] Portugalsko tak získalo bronzové medaile.

Pro Pinta bylo mistrovství světa 2002 v Jižní Koreji a v Japonsku jeho posledním reprezentačním šampionátem.[12] Ve druhém utkání proti Polsku odehrál 60 minut a v rozestavení 4–3–3 podporoval útočný trojzubec ve složení Conceição, Pauleta, Figo. Asistoval prvnímu gólu Paulety ve 14. minutě, který v tomto utkání zaznamenal hattrick. Po hodině jej trenér António Oliveira nahradil Ruiem Costou, který zpečetil konečnou výhru 4:0.[22] Ve třetím utkání proti Jižní Koreji byl po zákroku na Pak Či-songa ve 27. minutě vyloučen. Při odchodu ze hřiště měl uděřit do břicha rozhodčího Ángela Sáncheze.[23] Právě faulovaný Či-song nakonec rozhodl o výhře Koreje 1:0 a jejím postupu do osmifinále, zatímco Portugalsko bylo po druhé prohře ve skupině vyřazeno.[24]

Za incident s rozhodčím obdržel od organizace FIFA na základě videozáznamu okamžitý trest zákazu hraní ve všech soutěžích.[23] Finálním verdiktem byl zákaz hraní v mezinárodním fotbale po dobu 4 měsíců.[7]

Boavista

• Taça de Portugal, domácí pohár
  • 1. místo: 1991/92

Benfica Lisabon

• Primeira Liga, domácí liga
  • 1. místo: 1993/94
• Taça de Portugal, domácí pohár
  • 1. místo: 1992/93, 1995/96

Sporting Lisabon

• Primeira Liga, domácí liga
  • 1. místo: 2001/02
• Taça de Portugal, domácí pohár
  • 1. místo: 2001/02
• Supertaça Cândido de Oliveira, domácí superpohár
  • 2000

Zdroje:[3][25]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu João Vieira Pinto na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky) (německy)