Jindřich Pešák

Pocházel z města Polná. Narodil se v dělnické rodině. Vychodil školu a vyučil se svrškařem. Pracoval potom v různých firmách ve Vídni. Bojoval v armádě za první světové války. V roce 1918 se dostal na italské frontě do zajetí. Po návratu do Československa pracoval jako příležitostný dělník v Polné. Od roku 1923 byl dílnovedoucím v podniku Wollmann. Později působil jako vedoucí dělnického obuvnického družstva v Polné. Patřil mezi zakládající členy KSČ v Polné. Byl vychovatelem v DTJ-JET a funkcionářem odborové organizace obuvníků. V parlamentních volbách roku 1929 a parlamentních volbách roku 1935 neúspěšně kandidoval za KSČ. Byl aktivní i v komunální politice. V období let 1926–1930 zasedal v městské radě v Polné. V roce 1938 se zde stal náměstkem starosty.[3]

Za druhé světové války byl funkcionářem ilegální KSČ.[3] V období červen 1941 - srpen 1943 vězněn jako člen KSČ pro tisk a rozšiřování protinacistických letáků.[2][5] Roku 1943 byl propuštěn a dán pod policejní dozor.[3]

Už koncem roku 1944 založil v Polné ilegální národní výbor. Od dubna 1945 do roku 1946 byl předsedou Revolučního národního výboru, později Místního národního výboru v Polné. Funkce se vzdal pro pracovní vytížení. V poválečném období zasedal i na ONV v Havlíčkově Brodu. Původní profesí byl obuvníkem.[6] Po válce se přestěhoval do Nových Dvorů u Polné, založil tam JZD. V 50. letech se uvádí, že v tamním JZD pracoval i jeho syn a manželka. V roce 1950 se navíc stal krajským inspektorem Československých státních statků.[3] Dne 19. června 1950 byl u obce Kamenná na Havlíčkobrodsku spáchán na Pešáka atentát. Jeho vozidlo bylo ostřelováno dávkou ze samopalu. Pešák ale nebyl zraněn. Pachatel byl shodou okolností dopaden roku 1956.[7]

Po válce byl na VIII. sjezdu KSČ zvolen členem ÚV KSČ.[8] K roku 1954 se profesně uvádí jako tajemník Krajského výboru KSČ v Jihlavě.[9]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ.[10] Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za KSČ.[11] Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění za KSČ zvoleným ve volebním kraji Havlíčkův Brod.[12] Mandát znovu získal ve volbách v roce 1954,[13] volbách v roce 1960[14] a volbách v roce 1964 (po roce 1960 jako poslanec Národního shromáždění ČSSR).[15] Zde zasedal do roku 1968. V letech 1969-1971 byl ještě poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění.[16]

Roku 1949 získal Řád 25. února I. stupně. V roce 1965 získal pak Řád republiky.[3]