Jižní obchvat Třebíče

Trasa obchvatu by dle dokumentů Ředitelství silnic a dálnic z roku 2020 měla vést od silnice I/23 u tzv. řípovské skládky, následně jižně směrem k sídlišti Borovina, kde se zanoří do tunelu. Od křižovatky ulic Koželužská a Řípovská by se měla napojit na stávající ulici Koželužskou, kde povede až k budově Janova mlýna, kde odbočí opět k jihu, kde přes most překoná údolí Stařečského potoka, následně obejde zahrádkářskou kolonii Nad Janovým mlýnem a posléze dále povede přes most přes Terovské údolí. Následně trasa povede přes zahrádkářskou kolonii Spytihněv směrem na východ až k hypermarketu společnosti Albert, následně pak dále na východ podél ulice Spojovací. Od ulice Hrotovická pak trasa přetne průmyslovou čtvrť a částečně projde Lorenzovými sady. Následně povede pod železniční tratí mezi Brnem a Třebíči směrem severním a posléze překoná mostem řeku Jihlavu a nedaleko ulice Ptáčovský žleb se napojí opět na silnici I/23.[1]

První diskuze o městském obchvatu v Třebíči proběhly v sedmdesátých letech 20. století, kdy začala stavba jaderné elektrárny Dukovany. Byl postaven průtah městem, některá místa v Třebíči byla značně upravena a proběhla značná demolice některých částí města. Průtah Třebíči je tvořen ulicemi Sportovní, Sucheniova, Bráfova a Pražská. V devadesátých letech 20. století pak začal být plánován nový obchvat, kdy v roce 2003 vznikly návrhy sedmi variant, kdy všechny měly částečně vést přes Hrotovickou ulici, která však nemohla obsáhnout provoz. V roce 2004 pak vznikl návrh tzv. jihozápadní trasy, která by měla vést po trase ulice Koželužské a přes Terovské údolí směrem k jižnímu okraji města.

V roce 2012 byla vybrána varianta, která by měla vést po hraně Lorencova údolí a měla by být zavedena do územního plánu města. V roce 2014 byla trasa nového obchvatu znovu upravena, obchvat by měl Terovské údolí téměř obejít. V roce 2016 byl dokončen návrh, který by měl začínat na Brněnské ulici na východním okraji města, pokračovat by měl přes Spojovací ulici s novými mimoúrovňovými křižovatkami a kolem polikliniky na jižním okraji města, kdy pak by měl pokračovat pod původním fotbalovým hřištěm a vyústit by měla u železniční zastávky Třebíč-Borovina. V roce 2017 bylo rozhodnuto, že v souvislosti s rozvojem jaderné elektrárny Dukovany by měl stát zaplatit stavbu nového obchvatu.[2]

První konkrétní návrhy pochází z roku 2001.[3] Po letech diskuzí začala v roce 2017 začalo město Třebíč zabývat realizací, jelikož obchvat by bylo možné využít k přepravě komponent k dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany.[4] Městem prosazovaná varianta (vnitřní) je předmětem kritiky místní opozice, která jí vytýká nedostatečné vyvedení dopravy z městské zástavby, neboť je založena na neaktuálních datech.[5]

Součástí stavby má být zřejmě nejvyšší tunel v Evropě, který má být dlouhý 300 metrů a mít podjezdnou výšku 9,2 metru. Důvodem této výšky je to, že po trase obchvatu by měly být dopravovány díly na přestavbu jaderné elektrárny Dukovany.[6]

V dubnu 2018 bylo oznámeno, že proběhne sociologický výzkum na téma třebíčského obchvatu mezi třebíčskými občany, zadavatelem bude město Třebíč, zpracovatelem bude sociolog Daniel Hanzl.[7] Výzkum proběhl s celkem 643 respondenty z několika lokalit v Třebíči, s obchvatem v navržené podobě souhlasí 70 % respondentů.[8]

V březnu 2018 byl založen spolek s názvem Obchvat Třebíče, který chce zjistit, jaká je mezi občany podpora pro vypsání referenda o stavbě obchvatu. Předsedou sdružení je Milan Dočekal, pro vypsání referenda je potřeba získat podpisy 10 % voličů žijících ve městě, tj. přibližně 2930 podpisů obyvatel. Spolek podal také rozklad ke studii o vlivu stavby na životní prostředí.[9] Proběhl i soudní spor u Krajského soudu v Jihlavě, kdy spolek Obchvat Třebíče napadl změnu aktualizace Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina, Krajský soud rozhodl, že změny platí. Spolek se rozhodl podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.[10] V dubnu roku 2021 Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, proti rozhodnutí již není odvolání.[11]

V červnu roku 2018 bylo rozhodnuto, že proběhne komparativní řízení tří různých variant obchvatu, které by mohly vyústit ve finální podobu obchvatu, první varianta je ta, která je navržena v územním plánu, druhá varianta vede kolem vily Budischowských v Borovině a mostem překlenuje Terovské údolí a třetí varianta vede nejdále od města přes katastry sousedních obcí. Řízení proběhlo na konci srpna 2018.[12] Byly opět překresleny některé části obchvatu.[13]

Bylo také oznámeno, že by neměl při stavbě být zbořen žádný obytný dům, pouze několik průmyslových hal a zahrad.[1] V roce 2021 byla dokončena dokumentace EIA a tak bude moci být podána žádost o územní rozhodnutí.[14][15]

V únoru roku 2022 se proti výjimce ze zákona o ochraně přírody, kterou udělil Kraj Vysočina, odvolaly dva spolky, Obchvat Třebíče a Děti Země.[16]

Mezi lety 2022 a 2023 by měl proběhnout výkup pozemků. V letech 2022 až 2024 by mohlo proběhnout zpracování projektové dokumentace a mezi lety 2025 a 2029 by mohla proběhnout stavba projektu.[2] V roce 2020 bylo oznámeno, že stavba by měla proběhnout mezi lety 2027 a 2030. Náklady by měly dosáhnout 3,1 miliardy Kč. V září roku 2020 byla zveřejněna animace nové podoby obchvatu v krajině. Stavět by se mělo začít kolem roku 2025.[17] Bylo oznámeno, že bylo prověřeno 27 variant vedení obchvatu.[18]

V srpnu roku 2020 tehdejší ministr dopravy Karel Havlíček prohlásil, že vláda udělá vše pro to, aby byl obchvat Třebíče postaven.[19] V dubnu roku 2021 bylo oznámeno, že v prostorách budoucí stavby bude provedeno 124 vrtů, které mají prověřit geologické podloží. Proběhne také kontrola seismického vlnění.[20]