Jiří Rakouský

Byl nejstarší z osmi nemanželských dětí císaře Maxmiliána I.[1] Původ jeho matky není zcela jistý. Podle některých pramenů to byla jedna flanderská šlechtična, podle jiných zase salcburčanka. Byl první, kdo užíval přídomku de Austria.

Vyrůstal v Nizozemí, u své nevlastní sestry, arcivévodkyně Markéty. V roce 1522 přesídlil do Španělska, ke dvoru Karla V. a od roku 1524 navštěvoval univerzitu v Alcalá de Henares, kde studoval práva. Byla mu předurčena církevní kariéra. V letech 1526–1531 byl administrátorem v Brixenu. Nakrátko zřejmě církev opustil, protože případným sňatkem s příbuznou papeže Klementa VII. mohl získat milánské vévodství.[2] V roce 1530, po korunovaci Karla V. císařem se stal s jeho souhlasem brixenským zeměpánem. V roce 1534 byl vyslancem královny Marie, nizozemské místodržitelky, v Hamburku a v Dánsku a roku 1536 v Neapoli, poté v Římě a v Bruselu. Od roku 1538 byl jmenován arcibiskupem ve Valencii. V roce 1541 se stal lutyšským koandjuktorem a roku 1544 biskupem. Nejprve byl pohřben v Lutyšském dómu. Od roku 1811 jsou jeho ostatky v tamním kostele sv. Pavla.

Byl otcem nemanželského syna Jiřího († 1619), probošta v lovaňském klášteře Sv. Petra a působícího jako kancléř lovaňské univerzity.