Jiří Nykodým

Práva vystudoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1968, o rok později zde získal i titul doktora práv. Ihned poté nastoupil jako justiční čekatel k Městskému soudu v Praze, ale ještě téhož roku se stal advokátním čekatelem v Praze. Po roce 1972 pracoval jako advokát v pražské advokátní poradně a zároveň působil v občanskoprávní sekci studijního kolegia Ústředí české advokacie a později stal i zkušebním komisařem pro advokátní zkoušky v oboru občanského práva.

Po roce 1990 se podílel na přípravě zákona o advokacii a advokátního tarifu a začal působit v představenstvu České advokátní komory. V roce 1998 se stal členem Legislativní rady vlády, působil i v pracovních skupinách Ministerstva spravedlnosti pro obecnou část nového občanského zákoníku a pro rodinné právo.

Soudcem Ústavního soudu byl jmenován prezidentem Václavem Klausem dne 17. prosince 2003. Ve funkci působil do 17. prosince 2013, v dubnu 2014 jej pak prezident Miloš Zeman opět navrhl za ústavního soudce.[2] Dne 29. května 2014 však v Senátu PČR získal v tajné volbě jen 23 hlasů od 58 přítomných senátorů a jeho kandidatura tak nebyla schválena. Důvodem odmítnutí byla patrně skutečnost, že se ještě jako soudce v roce 2013 podílel na zamítnutí stížnosti na církevní restituce (tento jeho postoj totiž kritizovali sociální demokraté, kteří měli v té době v Senátu většinu).[3]

• Medailonek na stránkách Ústavního soudu
• Vybízím ke zdrženlivosti u volebních věcí, říká soudce ÚS, část rozhovoru s Jiřím Nykodýmem na serveru Lidovky.cz, 16. května 2011