Rodinné právo

Rodinné právo je právním odvětvím tradičně řazeným mezi soukromé právo. Historicky se vyvinulo vydělením z obecného práva soukromého, tedy z práva občanského. Liší se především užším předmětem právní úpravy a jinou metodou právní regulace. Na rozdíl od občanského práva je možné vymezit rodinné právo jako souhrn právních norem upravujících vztahy výrazně osobní povahy a s nimi spojené vztahy majetkové.

Přes bytostně soukromou povahu rodinného práva se tomuto odvětví nevyhnula stále silnější intervence veřejné moci motivovaná potřebou ochrany dítěte. Proto začalo být rodinné právo především částí německé právní školy řazeno mezi veřejné právo. Na rozdíl od práva občanského, v němž bylo možné v českém prostředí sledovat po pádu komunistické totality purizaci práva spočívající v odstraňování valné části veřejnoprávních tendencí oslabujících smluvní volnost, lze předpokládat, že rodinné právo si výrazné zapojení veřejné moci zachová i nadále, což mu propůjčuje specifické postavení soukromoprávního odvětví s přinejmenším neopominutelnou ingerencí práva veřejného.

• Princip blaha dítěte
• Princip rovnosti subjektů rodinného práva
• Princip vzájemné pomoci

Manželství je trvalé společenství ženy a muže založené zákonným způsobem, jehož hlavním cílem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc (§ 655 OZ). Uzavírá se svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy, že spolu vstupují do manželství. Prohlášení se děje veřejně, slavnostní formou za účasti dvou svědků. Před uzavřením manželství by měli být partneři obeznámeni se svým zdravotním stavem a dohodnuti o uspořádání bydlení a hmotného zajištění, a zda budou používat společné příjmení.

Manželství se uzavírá sňatkem, a to buď občanským před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, nebo církevním před registrovanou církví. V cizině lze sňatek uzavřít před českým zastupitelským úřadem.

Oba manželé mají stejná práva a povinnosti. Jsou povinni vzájemnou úctou, žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat zdravé rodinné společenství a společně pečovat o děti (§ 687 OZ). O záležitostech rodiny rozhodují společně. Pečují společně o dítě, mají vyživovací povinnost. Poskytování peněžních prostředků na náklady domácnosti může být vyváženo osobní péčí o dítě nebo domácnost. Manželé se mohou v běžných záležitostech vzájemně zastupovat (§ 696 OZ). Majetkové vztahy jsou řešeny v rámci společného jmění manželů.

Manželství zaniká smrtí, prohlášením za mrtvého (pokud je partner déle než rok nezvěstný) nebo rozvodem, příp. změnou pohlaví (§ 29 odst. 2 OZ).

Náhradní výchova a péče o děti se dělí na dva typy: ústavní (dětské domovy a kojenecké ústavy), rodinná (osvojení, pěstounská péče, poručenství a opatrovnictví). Náhradní rodinná péče usiluje o to, aby dítě bylo vychováváno v prostředí co nejvíce podobnému běžné rodině:

• Osvojení – Osvojitel přijme dítě za své, a tím zanikají vztahy a povinnosti k původní rodině dítěte. Osvojitel je způsobilý k právním úkonům. Osvojit si lze jak zletilé, tak i nezletilé dítě, kterému je však více než 1 rok.
• Pěstounství – Stát zajišťuje hmotné zabezpečení dítěte a přiměřenou odměnu pro pěstouny. Vzniká rozhodnutím soudu a zaniká zletilostí nebo také rozhodnutím soudu. Dítě může být v kontaktu se svou původní rodinou.
• Poručenství – Poručníka ustanovuje soud, pokud rodiče dítěte zemřou nebo jsou zbavení rodičovské zodpovědnosti. Obvykle je jím ustanovena osoba určená rodiči, pokud to neodporuje zájmům dítěte, zpravidla se jedná o příbuzné nebo osobu blízkou. Pokud se nenajde vhodná fyzická osoba, je poručníkem ustanoven OSPOD. Poručník je zákonným zástupcem dítěte spravujícím jeho majetek, ale při závažných rozhodnutích je povinen se poradit se soudem. Poručník nemá k dítěti vyživovací povinnost, a pokud je správa majetku dítěte spojena se značnou námahou, má právo na odměnu. Poručenství zaniká dosažením plnoletosti dítěte nebo rozhodnutím soudu.
• Opatrovnictví – Opatrovníka rovněž určuje soud, který vydá ustanovení, co smí a co nesmí dělat. Zabývá se například správou majetku během řízení o osvojení. Často jím bývá stanoven OSPOD.

Nesezdané soužití není přímo upraveno v zákoně o rodině a právní následky se vyvozují z jednotlivých ustanovení občanského zákoníku k domácnosti či spolužijícím osobám, ze zákona o rodině k rodičovským vztahům a výživnému, z práva sociálního zabezpečení k některým dávkám apod.

Registrované partnerství je právní institut upravující soužití stejnopohlavních párů; rovněž nebyl upraven zákonem o rodině ani následně novým občanským zákoníkem, svojí povahou však spadá do rodinného práva a řadou jednotlivých ustanovení do něj zasahuje.