Jiří Karađorđević

Jiří Karadjordjević (srbsky: kraljević Đorđe Karađorđević; 27. srpna 1887 v Cetinje17. října 1972 Bělehrad) byl korunní princ Srbska v dobách monarchie. Jiří byl synem srbského krále Petra I. a jeho ženy, černohorské princezny Zorky. Jeho prarodiče byli z matčiny strany černohorský král Nikola I. a královna Milena Vukotić; z otcovy strany to byl srbský kníže Alexandr a Persida Nenadovićová.

Jiří Karadjordjević
srbský korunní princ
znak dynastie Karadjordjevićů
Doba vlády nevládl
Úplné jméno Jiří Karadjordjević Srbský
Tituly Jeho královská výsost srbský korunní princ Jiří
Narození 27. srpna 1887
Cetinje, Černohorské knížectví, nyní Černá Hora
Úmrtí 17. říjen 1972
Bělehrad, Jugoslávie
Pohřben Královské mauzoleum Bělehrad, Bělehrad
Předchůdce Alexandr I. Obrenović
Nástupce Alexandr I. Karađorđević
Královna Radmila Radonjić
Potomci bezdětný
Dynastie Karađorđevićové
Hymna Bože pravde
Otec Petr I. Karadjordjević
Matka Princezna Zorka Černohorská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Jiří se narodil v Cetinje, metropoli Černohorského knížectví. Do 3 let vyrůstal na dvoře svého dědečka Nikoly I. v jeho cetinjském královském paláci. Královskou rodinou byl velmi hýčkán, zvláště pak svou babičkou Milenou.

Po nešťastné smrti své matky během porodu syna Andreje se s otcem a sestrou Helenou odstěhovali do Ženevy a později do Ruska.

V Rusku Jiří navštěvoval školu cara Alexandra II. V roce 1903, po zavraždění členů do té doby vládnoucích Obrenovićů se s rodinou vrátil zpět do srbského království. Na trůn usedl jeho otec Petr I. a Jiří se stal korunním princem. Srbsku tedy po 21letém odstavení opět vládli Karadjordjevićové.

Jiří ovšem neměl to štěstí stát se králem, ale ani svůj titul korunního prince nevlastnil dlouho... V roce 1909 totiž v záchvatu vzteku ubil svého sluhu k smrti a následně byl donucen vzdát se svého dědického práva. Místo následníka trůnu zujal jeho mladší bratr Alexandr I.

Válečné služby a zatčení

Jiří se zúčastnil jako důstojník obou Balkánských válek a také první světové války, kde byl v bitvě u Mačkova Kamenu těžce zraněn. Po smrti krále Petra I. a následné korunovaci Alexandra I. se mezi oběma bratry vyhrotily vztahy. Alexandr se obával, že Jiří usiluje o jeho trůn, a tak byl Jiří v roce 1925 zatčen, prohlášen za duševně nemocného a žil pod policejním dohledem ve městě Niš. Po marseilleském atentátu na Alexandra I. Jiří doufal, že bude uvolněn regentskou vládou svého strýce Pavla. To se ale nestalo a Jiří byl osvobozen až během druhé světové války německými okupanty.

Pozdní život a manželství

Za německé okupace však Jiří odmítl nabídku stát se loutkovým vládcem okupovaného Srbska, což mu získalo značný respekt v srbské společnosti. I proto, poté co po válce komunistický vůdce J. Tito prohlásil královskou rodinu za nepřítele státu a nechal znárodnit její majetek, jediný Jiří mohl zůstat v Bělehradě, kde dožil jako důchodce. Roku 1947 se oženil s Radmilou Radonjićovou (1907 - 1993), manželství zůstalo bezdětné. Jiří napsal paměti s názvem Istina o mome životu (Pravda o mém životě).

Zemřel 17. října 1972 ve vysokém věku 85 let v Bělehradě a pochován byl v královském mauzoleu kostela sv.Jiří v Topole.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George, crown prince of Serbia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.