Jiří Hodač

Vystudoval žurnalistiku (specializace tisk a rozhlas) na Univerzitě Karlově v Praze (1972). Roku 1980 emigroval do zahraničí. Krátce byl v Německu, poté žil v Austrálii (1983-1988). V Austrálii pracoval pro rozhlasovou stanici 3EA Melbourne, byl vydavatelem a šéfredaktorem časopisu Panorama (1985-1989). Po sametové revoluci působil jako redaktor československé verze BBC v Londýně a až do března 2000 zastával řadu (i nejvyšších) funkcí v české redakci BBC v Londýně. V roce 2000 působil od 17. dubna nejdříve jako ředitel zpravodajství České televize. Na tuto funkci později rezignoval. Po odvolání Dušana Chmelíčka z postu generálního ředitele byl zvolen Radou ČT generálním ředitelem České televize.

• V letech 1989 – 1993 působil jako redaktor československé redakce BBC.
• V letech 1991 – 1993 byl vedoucím české části československé redakce BBC a také zástupcem šéfredaktora tamtéž.
• V letech 1993 – 1996 byl zástupcem šéfredaktora české redakce BBC v Londýně.
• V letech 1996 – 1999 působí jako šéfredaktor české redakce BBC.
• V letech 1997 – 2000 byl ředitelem operací BBC v České republice.

• 17. dubna 2000 byl uveden do funkce ředitele zpravodajství ČT, kterou nově zřídil tehdejší generální ředitel ČT Dušan Chmelíček. Hodačovi byly později podřízeny vedle Redakce zpravodajství také Redakce sportu (od 1. května) a publicistiky (vytvořena 17. května).
• 5. června 2000 Hodač odvolal moderátora pořadu V pravé poledne Romana Proroka z důvodu moderátorských chyb ve zmíněném pořadu. Za rozhodnutí Hodače se postavil i Dušan Chmelíček poté, co mu byl adresován otevřený dopis s protestem Romana Proroka. Postup vyvolal v médiích spekulace o politickém vlivu na rozhodování vedení ČT.
• 15. června 2000 šéfredaktor zpravodajství ČT Zdeněk Šámal požádal o uvolnění z funkce pro nesouhlas s nařízeným zveřejněním stanoviska vedení ČT, odmítajícím spekulace o politických tlacích na ČT v souvislosti s odvoláním Romana Proroka. Šámalův postup podpořila většina redakce a její pracovníci podali stížnost na ředitele zpravodajství Jiřího Hodače k Radě ČT. (Radě ČT však přísluší zabývat se pouze stížnostmi na generálního ředitele, nikoliv na ředitele zpravodajství.)
• 20. června 2000 Rada ČT se postavila za postup J. Hodače při odvolání R. Proroka i za postup vedení ČT.
• 7. srpna Hodač předal Chmelíčkovi dokument Koncepce rozvoje Ředitelství zpravodajství České televize.
• 11. srpna 2000 Hodač požádal o uvolnění ze své funkce. Rezignaci zdůvodnil zejména přístupem k jím zpracované Koncepci rozvoje Ředitelství zpravodajství České televize, kterou Dušan Chmelíček nepředložil k projednání celému vedení České televize. Post ředitele zpravodajství ČT byl 14. srpna obsazen Jiřím Vondráčkem.[1]

• 12. prosince 2000 byl z postu generálního ředitele odvolán Radou ČT Dušan Chmelíček.
• 17. prosince 2000 více než 40 zástupců různých sdružení zveřejnilo petici požadující okamžité odvolání Rady ČT a zastavení výběrového řízení na generálního ředitele a na protest proti postupu Rady ČT založilo občanskou iniciativou Česká televize – věc veřejná.
• 20. prosince 2000 je zvolen novým generálním ředitelem ČT Jiří Hodač. To vyvolalo odpor mezi pracovníky zpravodajství ČT, kteří zformovali Krizový výbor k řízení protestů proti způsobu volby nového ředitele ČT.
• 23. prosince 2000 petiční výbor České televize – věc veřejná, ve svém prohlášení uvedl, že „Při volbě či spíše jmenování poslední Rady ČT na jaře 2000 došlo k porušení zákona o ČT. Současná Rada ČT vznikla tak, že do ní poslaly své zástupce politické strany dle výsledků voleb v roce 1998 a ve shodě s opoziční smlouvou ČSSD a ODS. V poslední době považují politické strany svůj vliv na ČT za „normální“.“[2].
• 23. prosince 2000 Jiří Hodač jmenoval ředitelkou zpravodajství ČT bývalou moderátorku pořadu „21“ Janu Bobošíkovou.
• 23. prosince 2000 Krizový výbor zaměstnanců ČT vydal prohlášení 2000 slov v roce 2000, v němž požadoval odstoupení Jiřího Hodače a Rady ČT. Na pokyn Jiřího Hodače začala ochranná služba bránit v přístupu novinářů do budovy zpravodajství na Kavčích horách.[3]
• 24. prosince 2000 Na pokyn Jiřího Hodače ochranná služba přestala vpouštět zaměstnance zpravodajství do prostor velína zpravodajství na Kavčích horách.
• 30. prosince 2000 ředitel konkurenční TV Nova Vladimír Železný se v pořadu Volejte řediteli vyjádřil ke krizi kolem ČT a podpořil generálního ředitele ČT Jiřího Hodače.
• 2. ledna 2001 Jiří Hodač vyzval dopisem zaměstnance a externí pracovníky ČT k respektování autority generálního ředitele a ke spolupráci s ním a jím jmenovanými členy vedení ČT.
• 3. ledna 2001 Senát přijal usnesení, v němž konstatoval odpovědnost Rady ČT a Jiřího Hodače za situaci v ČT, vyzval Jiřího Hodače k rezignaci a Poslaneckou sněmovnu k odvolání Rady ČT.
• 4. ledna 2001 Jiří Hodač utrpěl celkový kolaps a byl až do 8. ledna hospitalizován, vedením České televize pověřil Věru Valterovou.
• 5-6. ledna 2001 v závěrečném jednání Poslanecké sněmovny poslanci konstatovali, že odstoupení Jiřího Hodače je podmínkou řešení situace v ČT, a pokud neodstoupí, vyzvali Radu ČT, aby jej 8. ledna odvolala.
• 8. ledna 2001 bezpečnostní agentura, najatá Jiřím Hodačem, přestala blokovat vstup do velína zpravodajství ČT.
• 11. ledna 2001 Jiří Hodač odstoupil ze zdravotních důvodů z funkce generálního ředitele ČT.

(Prvních) 10 let České televize. 2002. Česká televize, edice PR a Promotion. ISBN 80-85005-37-9

• Statut ČT – v současné době platný Statut ČT
• Rada ČT – Stránky Rady ČT
• Seznam Ředitelů – Ředitelé ČT