Dušan Chmelíček

Rada ČT, které je odpovědný generální ředitel ČT, byla 10. března 2000 odvolána Poslaneckou sněmovnou. Přibližně měsíc Rada ČT neexistovala. Třináctého dubna 2000 zvolila Poslanecká sněmovna sedm z devíti členů Rady ČT. Zbývající dva členové Rady ČT byli zvolení 26. května (Jiří Kratochvíl) a 11. července 2000 (Marcella Marboe-Hrabincová).

• 4. dubna 2000, od tohoto dne se datuje spor Chmelíčka s Radou ČT. Chmelíček tento den dle svých slov předal v předpokládaném termínu návrh nového znění Statutu ČT sekretariátu Rady ČT. Nově zvolená Rada ČT toto tvrzení později ale odmítla.
• 27. června 2000 Chmelíček předložil radě materiál Projekt Česká televize v roce 2000 a nejblíže v následujících letech po čtyřech měsících praxe.[1], který porovnával Chmelíčkův projekt vypracovaný pro výběrové řízení na post generálního ředitele ČT s realitou.
• 15. srpna 2000 Rada ČT vyjádřila vážné výhrady k materiálu Dušana Chmelíčka Projekt Česká televize v roce 2000 a nejblíže v následujících letech po čtyřech měsících praxe. Rada ČT požádala Chmelíčka o doplnění dokumentu a vyjádřila výhrady k návrhu nového Statutu ČT.
• 29. srpna 2000 Rada ČT neschválila návrh Statutu ČT s přílohami, který ji předložil Chmelíček 27. června. Členka Rady ČT Jana Dědečková navrhla hlasovat o odvolání Chmelíčka z postu generálního ředitele ČT. Rada hlasováním rozhodla přesunout tento bod na další jednání, až se podrobně seznámí s přepracovaným materiálem Chmelíčka.
• 19. září 2000 Rada ČT požádala Chmelíčka o sestavení rozpočtu na rok 2001 s vyrovnaným hospodářských výsledkem.
• 2. října 2000 Chmelíček představil Radě ČT přepracovaný návrh Statutu ČT, a ta k němu vyslovila připomínky.
• 3. října 2000 Chmelíček pozastavil odvysílání reportáže Pomáháme druhým k vítězství? o hospodaření společnosti Sazka, a. s. v pořadu Klekánice, protože neobsahovalo vyjádření Sazky, a následně se sešel s generálním ředitelem Sazky Alešem Hušákem. Reportáž byla odvysílaná se stanoviskem Sazky o týden později.
• 3. října 2000 Rada ČT ostře kritizovala diskusní pořad Naostro jako neodpovídající poslání ČT a označila za to odpovědného Chmelíčka.
• 21. listopadu 2000 Rada ČT konstatovala, že generální ředitel Chmelíček svými rozhodnutími ve věci Sazky v pořadu Klekánice ohrozil nezávislost ČT a zpochybnil její veřejnoprávní funkci.
• 5. prosince 2000 Chmelíček předložil Radě ČT návrh plánu a rozpočtu ČT na rok 2001 jako vyrovnaného, avšak s použitím rezerv 455 milionů Kč.
• 12. prosince 2000 tehdy ještě 9členná Rada ČT odvolala Dušana Chmelíčka z postu generálního ředitele ČT s tímto výsledkem hlasování: 7 pro, 1 proti a 1 se zdržel hlasování. Rozhodnutí vyvolalo vlnu odporu u velké části pracovníků ČT a odborné veřejnosti.

• 5. června 2000 odvolal ředitel zpravodajství ČT Jiří Hodač moderátora pořadu V pravé poledne Romana Proroka z důvodu moderátorských chyb. Za Hodačovo rozhodnutí se postavil druhý den i Chmelíček. Postup vyvolal v médiích spekulace o politickém vlivu na rozhodování vedení ČT.
• 15. června 2000 šéfredaktor zpravodajství ČT Zdeněk Šámal požádal o uvolnění z funkce pro nesouhlas s nařízeným zveřejněním stanoviska vedení ČT, odmítajícím spekulace o politických tlacích na ČT v souvislosti s odvoláním Romana Proroka. Šámalův postup podpořila většina redakce a její pracovníci podali stížnost na ředitele zpravodajství Jiřího Hodače k Radě ČT. (Radě ČT však přísluší zabývat se pouze stížnostmi na generálního ředitele, nikoliv na ředitele zpravodajství.)
• 16. června 2000 Chmelíček odvolává Zdeňka Šámala z postu šéfredaktora zpravodajství ČT za neuposlechnutí příkazu přímého nadřízeného.
• 20. června 2000 Rada ČT se postavila za postup J. Hodače při odvolání R. Proroka i za postup vedení ČT.
• 17. července 2000 se stal novým šéfredaktorem Redakce zpravodajství Bohumil Klepetko a šéfredaktorem Redakce publicistiky Martin Mrnka.
• 11. srpna 2000 Jiří Hodač požádal o uvolnění ze své funkce.
• 14. srpna 2000 Jiří Vondráček je Chmelíčkem pověřen k řízení Ředitelství zpravodajství.

• 17. prosince 2000 více než 40 zástupců různých sdružení zveřejnilo petici požadující okamžité odvolání Rady ČT a zastavení výběrového řízení na generálního ředitele a na protest proti postupu Rady ČT založilo občanskou iniciativou Česká televize – věc veřejná.
• 20. prosince 2000 je novým generálním ředitelem ČT zvolen Jiří Hodač.
• 23. prosince 2000 petiční výbor České televize – věc veřejná, ve svém prohlášení uvedl, že „Při volbě či spíše jmenování poslední Rady ČT na jaře 2000 došlo k porušení zákona o ČT. Současná Rada ČT vznikla tak, že do ní poslaly své zástupce politické strany dle výsledků voleb v roce 1998 a ve shodě s opoziční smlouvou ČSSD a ODS. V poslední době považují politické strany svůj vliv na ČT za „normální“.“.[2]

Zákon zakazuje příspěvkovým organizacím ministerstva zakládat a financovat soukromé společnosti. Podpisem smlouvy, kterou svěřil firmě Testcom servis správu portálu, měl ministr Mlynář a jeho spolupracovníci porušit zákon.

Vladimír Mlynář svou vinu popírá. Poukazuje na to, že založená společnost byla vždy ve vlastnictví státu a zákon proto porušen nebyl. Říká, že Testcom servis byl takto uznán i krajským obchodním soudem. Podpisem smlouvy s touto firmou státu nevznikla žádná škoda.

24. ledna 2007 byl odsouzen soudkyní Městského soudu v Praze Silvií Slepičkovou k nepodmíněnému trestu pět a půl roku vězení. Spolu s Mlynářem byli odsouzení také Dušan Chmelíček (bývalý ředitel Testcomu) a Vít Novotný (bývalý náměstek ředitele Testcomu), oba na šest let.[3]

Rozsudek vynesený v případu zatím není pravomocný. Obžalovaní se na místě odvolali, další instancí je Vrchní soud v Praze.

Bezprostředně po rozsudku rozeslal Vladimír Mlynář své stanovisko.[4] Prvního února 2007 ministr vnitra Ivan Langer na Frenkvenci 1 uvedl, že Dušana Chmelíčka odvolá z postu ředitele Testcomu, ale nikoliv pro obvinění v kauze Testcom, nýbrž kvůli výhradám k jeho práci.[5]

28. listopadu 2007 pražský vrchní soud osvobodil všechny obžalované v kauze Testcom. V odvolacím jednání zprostil obžaloby jak Dušana Chmelíčka, tak i Vladimíra Mlynáře a Víta Novotného.