Jetřichovice

Jetřichovice (německy Dittersbach) jsou obec v okrese Děčín. Žije zde 396[1] obyvatel. Součástí obce jsou vesnice Rynartice, Všemily a Vysoká Lípa.

Jetřichovice
Pohled na Jetřichovice z Mariiny vyhlídky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0421 562556
Pověřená obecČeská Kamenice
Obec s rozšířenou působnostíDěčín
Okres (LAU 1)Děčín (CZ0421)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°51′9″ s. š., 14°23′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel396 (2022)[1]
Rozloha44,22 km²
Nadmořská výška234 m n. m.
PSČ405 02, 407 16
Počet domů287 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduJetřichovice č. p. 24
407 16 Jetřichovice
[email protected]
StarostaMarek Kny
Oficiální web: www.obec-jetrichovice.cz
Jetřichovice
Další údaje
Kód obce562556
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z konce 14. století a souvisí s blízkým skalním hradem Falkenštejnem. Písemné prameny z 16. a 17. století dokládají, že v blízkosti obce byly pily, v nichž se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Tyto lesy sloužily i jako honební revír a pro získávání pryskyřice, kolomazi, kalafuny a pryskyřičného oleje ve smolných pecích. Dnešní obec Jetřichovice vznikla spojením čtyř na sobě původně nezávislých vsí, jež patřily do jedné farnosti. Tyto obce patřily čtyřem různým rodům – Michalovicům, Berkům z Dubé, Kinským a Vartenberkům.

Obec byla roku 1778 vydrancována při pruském vpádu vojáky a vojenskými zběhy. Roku 1889 byla v Jetřichovicích otevřena škola, v níž se vyučovalo až do roku 2011. Do konce druhé světové války fungovalo v okolí Jetřichovic několik mlýnů (dodnes se zachovalo torzo Dolského mlýna), od roku 1722 je doložen lis na olej. Dnešní areál školy v přírodě dříve sloužil jako továrna na nitě.

Dne 21. září 1779 se v Jetřichovicích asi půl hodiny zdržel císař Josef II. a věnoval obci 12 dukátů. Jetřichovice roku 1892 navštívil básník Rainer Maria Rilke. V roce 1927 byla na okraji obce postavena dětská zotavovna.

Do roku 1945 tvořili většinu obyvatelstva lidé německé národnosti. Po vysídlení se počet obyvatel některých oblastí v okolí snížil na jednu desetinu a zanikla část obce Zadní Jetřichovice.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Jetřichovice[3][4]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 580614593524500438452355192182183153194172
Domy 1111181151171181181181109255511069694
Tabulka zahrnuje údaje části Zadní Jetřichovice a data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Rynartice a Všemily.

Doprava

Nejbližší železniční stanice je v České Kamenici na trati ČD č. 081.

Turistika

Novodobý rozvoj turistického ruchu v okolí Jetřichovic nastal v 19. století, když turistické zpřístupňování oblasti podporovali Kinští jako majitelé tamního panství. Obec byla využívána jako letovisko a vznikla v ní řada hostinců. Od té doby zůstává turistika hlavním zdrojem příjmů Jetřichovicka. Vede zde mj. i dálková mezinárodní trasa E3 pro pěší turisty.[6]

Jetřichovice jsou oblíbeným turistickým cílem, mají výhodnou polohu i pro mnohé výlety do okolí. Katastrální území se nachází na území Národního parku České Švýcarsko, zřízeného 1. ledna 2000.

Horolezectví

V okolí Jetřichovic je na pískovcových masivech a skalních věžích vyznačeno více než 700 lezeckých cest. Tyto lokality se nacházejí severně od obce v údolích a na srázech Jetřichovických skal, dále v oblasti Pavlínina údolí a nad osadou Studený. Vzhledem k tomu, že se jedná o území národního parku, horolezecká činnost je zde povolena pouze v omezené míře.[7]

Nedaleko Jetřichovic se nalézají zajímavé pískovcové skalní útvary s vyhlídkami:

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jetřichovicích.
  • Zřícenina hradu Falkenštejn – stojí půl kilometrů severovýchodně za obcí
  • Kostel svatého Jana Nepomuckého stojí na místě, kde původně stávala starší kaple z roku 1748. Roku 1828 byla ke kostelu přistavěna věž. Zařízení kostela pochází většinou z 19. století, nejzajímavějším dílem je barokní socha Panny Marie. Po druhé světové válce kostel chátral, v letech 1992–1993 byl renovován a r. 1993 znovu vysvěcen.
  • Archeologické stopy v jeskyni
  • Venkovská usedlost čp. 6, 9, 10, 38, 64, 69, 100, 101, 110, 116
  • V letech 1832–1833 rynartický hospodář a lidový umělec Eduard Vater vytesal do pískovcové skály schody a reliéfy Sněhurky a sedmi trpaslíků. Dílo následně dokončil jeho syn, místní kronikář, Ernst Vater. Skála se nachází vedle silnice z Jetřichovic do Rynartic a podle vytvořených postaviček nese název Trpasličí. Dnes je Trpasličí skála kulturní památkou.
  • Přírodní rezervace Pavlínino údolí – kaňon řeky Chřibská Kamenice
  • Dub v Jetřichovicích – památný strom, rostl v obci u domu čp. 77. Pokácen byl 23. března 2011.[8]
  • Buk v Pavlínině údolí – památný strom, stojí v lesním porostu na pravém břehu kanálu, který napájí rybník Pavlínka v těsné blízkosti hranice PR Pavlínino údolí[9]
  • Kamenná cesta – do skály vytesaná cesta z Jetřichovic do Rynartic

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369.
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 285.
  5. Autobusový jízdní řád na rok 2015
  6. Mapa Lužické hory č.14. 6. vyd. Praha: Trasa, 2010. ISBN 978-80-7324-289-3.
  7. Popis skalní oblasti
  8. Duby [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-20]. Dostupné online.
  9. Buk v Pavlínině údolí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-20]. Dostupné online.

Literatura

  • BELISOVÁ, Natálie. Jetřichovické skály. průvodce naučnou stezkou. Krásná Lípa: Správa Národního parku České Švýcarsko, 2011. 30 s. ISBN 978-80-904404-8-7.
  • BELISOVÁ, Natálie. Tulákům Jetřichovicka. Jetřichovice: Občanské sdružení pro záchranu a konzervaci Dolského mlýna, 2014. 672 s. ISBN 978-80-260-7010-8.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.