Jespák rezavý

Jespák rezavý (Calidris canutus) je středně velký bahňák z čeledi slukovitých.

Jespák rezavý
jespák rezavý
Stupeň ohrožení podle IUCN

téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďslukovití (Scolopacidae)
Rodjespák (Calidris)
Binomické jméno
Calidris canutus
(Linnaeus, 1758)
Mapka s výskytem a migracemi jednotlivých poddruhů jespáka rezavého
Mapka s výskytem a migracemi jednotlivých poddruhů jespáka rezavého
Poddruhy
  • C. c. roselaari
  • C. c. rufa
  • C. c. canutus
  • C. c. islandica
  • C. c. rogersi
  • C. c. piersmai
Synonyma

Tringa canutus

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jespák rezavý ve svatebním šatě

Jespák rezavý je velký přibližně jako kos. Dorůstá 23 – 26 cm, váží 100 – 200 g a v rozpětí křídel měří 47 – 53 cm, náleží tak k největším zástupcům rodu Calidris. Ve svatebním šatě je naprosto nezaměnitelný, má cihlově červené břicho, hruď, hrdlo a hlavu a šedě strakatý hřbet, křídla, ocas. Krátké končetiny a delší zašpičatělý zobák má černé. V prostém šatě je celý nenápadně šedý s bílým břichem a v porovnání se svatebním šatě i světlejšími končetinami a zobákem. Obě pohlaví se přitom zbarvením nijak neliší, mladí ptáci jsou méně šupinatě skvrnití.

Rozšíření

Jespák rezavý hnízdí v arktických tundrách na severu Kanady, Evropy a Ruska. Je proslulý svými dlouhými migracemi, při kterých ze svých vysoko položených hnízdišť přeletuje až do jižní Evropy, západní Afriky, Jižní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland (viz mapka vpravo), každým rokem tak může zdolat vzdálenost velkou až 30 000 km.

V současné době stále náleží mezi poměrně hojné a stabilizované druhy, na svých hnízdištích patří dokonce k nejběžněji zastoupeným bahňákům. Jeho populace přitom čítá přibližně 1 100 000 jedinců, kteří žijí na ploše velké zhruba 100 000 – 1 000 000 km². V České republice se vyskytuje nepočetně na průtahu v rozmezí od dubna do října (má tudíž svatební šat, je proto i pro poměrně nezkušené pozorovatele snadno odlišitelný).

Ekologie

Jespák rezavý je společenský pták, při migracích se často vyskytuje i v několika desetitisícových hejnech. Přes léto se živí zejména hmyzem, jejich larvami a drobnými suchozemskými bezobratlými živočichy (např. pavouky), v zimě, kdy je této potravy nedostatek, vyhledává obzvláště různé škeble a malé kraby. Svou kořist přitom vždy požírá vcelku a jejich nestravitelných části se zbavuje ve vysoce svalnatém žaludku, kde se rozdrtí na jemné kousky. V letu se ozývá krátkým a měkkým „uet-uet“.

Hnízdí na zemi, obvykle v těsné blízkosti vody. Samice klade 3 – 4 šedozelená vejce s tmavším skvrněním do nehlubokého dolíku lemovaného listy a mechem. Na vejcích sedí po dobu 20–25 dnů střídavě oba rodiče. Krátce po opeření se mláďata vydávají na svou první dlouhou cestu na jih.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Red Knot na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

Literatura

  • BURNIE, David, a kol. Ptáci: obrazová encyklopedie ptáků celého světa. Překlad Helena Kholová. Praha: Euromedia Group, 2008. ISBN 978-80-242-2235-6. S. 88, 231.
  • DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 106.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.