Jeroným z Colloreda (1732–1812)
Jeroným František de Paula Josef hrabě Colloredo z Waldsee a Melsu (či … z Walsee …; německy Hieronymus Franz de Paula Josef Graf Colloredo von Waldsee und Mels, někdy též Wallsee, 31. května 1732 Vídeň – 20. května 1812 tamtéž) byl šlechtic z rodu Colloredo-Walsee, v letech 1761–1772 biskup gurský a v letech 1772–1803 poslední vládnoucí kníže-arcibiskup Salcburského knížecího arcibiskupství, poté ještě duchovní správce salcburské arcidiecéze z Vídně až do svého skonu v roce 1812. Působil a jednal jako výrazný stoupenec katolického osvícenství.
| Jeho knížecí Milost Jeroným Colloredo-Walsee-Mels | |
|---|---|
 | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 31. května 1732 |
| Místo narození | Vídeň .svg.png.webp){kind=small} Habsburská monarchie |
| Datum úmrtí | 20. května 1812 (ve věku 79 let) |
| Místo úmrtí | Vídeň |
| Vyznání | římskokatolické |
| Rodiče | Rudolf Václav Josef z Colloreda |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Jeroným se narodil jako pátý z osmnácti potomků říšského vicekancléře Rudolfa Josefa hraběte Colloreda z Waldsee a Melsu, jeho manželky Marie Františky Gabriely, rozené hraběnky ze Starhembergu. V roce 1724 povýšil císař Karel VI. rod do říšského hraběcího stavu a v roce 1763 udělil císař František I. Štěpán rodu říšský knížecí stav podle práva primogenitury.
Osobnost
Colloredovo pracovní nasazení se vyznačovalo stálostí a energičností. Kníže oplýval vysokou inteligencí, rychlým úsudkem, vynikajícím odhadem na lidi, jakož i velkorysým jednáním. Své záležitosti nikdy neodkládal a většinu konečných rozhodnutí činil sám, což poukazuje na přesný a rychlý obchodní odhad.
Colloredo ovládal kromě němčiny a latiny také francouzštinu, italštinu a češtinu. Byl dobrým houslistou a milovníkem hudby. Byl neduživý, vedl prostý a neokázalý život a stále držel přísnou dietu.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeroným Josef z Colloreda na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Zikmund III. hrabě ze Schrattenbachu |
 |
Kníže-arcibiskup salcburský 1772–1812 |
|
Nástupce: Zikmund Kryštof hrabě z Zeilu a Trauchburgu |
| Předchůdce: Josef I. Maria hrabě z Thunu a Hohenštejna |
 |
Kníže-biskup gurský 1761–1772 |
|
Nástupce: Josef II. Antonín hrabě z Auerspergu |
