Tex (jednotka)

Jednotka 1 tex představuje 1 gram hmotnosti na 1 kilometr délky (nebo také 1 miligram na 1 metr).

Hodnota veličiny se tedy vypočte podle vzorce

${\displaystyle T[tex]={\frac {M[g]}{L[km]}}={\frac {m[mg]}{l[m]}}}$.

• T je jemnost v tex,
• L je délka v kilometrech, l je délka v metrech
• M je hmotnost v gramech, m je hmotnost v miligramech

• Na příklad příze 200 tex je velmi hrubá a jemnější staplové příze než 5 tex se dají vypřádat jen obtížně.
• Skaná příze vyrobená ze dvou nití o jemnosti 20 tex se označuje 20 tex x 2.
• Jemnost chemických textilních vláken se nejčastěji vyjadřuje v desetinách texu, tedy decitexem (dtex)

${\displaystyle 1dtex={\frac {1g}{10km}}}$, ze známé délky a hmotnosti vlákna pak lze jemnost spočíst podle vzorce ${\displaystyle J[dtex]=10{\frac {M[g]}{L[km]}}}$.Tato vlákna se vyrábějí v jemnostech od cca 0,3 dtex. Jako mikrovlákno se například podle německé normy smějí (jako prodejní argument) označovat jen výrobky jemnější než 1 dtex. Za hrubá se považují všechna vlákna tlustší než 7 dtex.

Vlákno bavlny 400 x zvětšené (cca 1,7 dtex)

• Jemnost chemických vláken vyráběných jako stříž se přizpůsobuje vlastnostem přírodních vláken, se kterými se smíchává. Jemnost vlákna se pohybuje na příklad u bavlny mezi 1,5 a 5 dtex, vlny 3 – 30 dtex a přírodního hedvábí 1,2–2 dtex.

• U filamentů, (dříve zvaných "hedvábí") z více jednotlivých vláken se označení dtex doplňuje písmenem „f“ a počtem vláken v daném svazku. Na příklad dtex 24 f 12 znamená, že hedvábí sestává z 12 elementárních vláken o jemnosti 24 : 12 = 2 dtex.

• Jemnost rovingu se v praxi obvykle označuje vedle jemnosti filamentů také celkovým počtem filamentů v tisících (1000 filamentů = 1k). Běžně se dodávají tloušťky 1k, 3k, 6k, 12k, 24k.

• Jemnost jednotlivých filamentů se udává v decitexech. Např. uhlíkový roving 12k má celkovou jemnost 8000 dtex, tj. 0,67 dtex x 12 000. [2]

Šicí nitě pro domácnost

Systém tex se začal zavádět na základě mezinárodní dohody z roku 1967 namísto několika rozdílných způsobů označování jemnosti příze.

• U staplových přízí se používalo tak zvané metrické číslování s poměrem délky a váhy příze podle vzorce

Číslo metrické (Čm) = ${\displaystyle {\frac {m}{g}}}$ (1 tex = 1000:Čm)

Přechod na nový systém trval v některých regionech a na některých úsecích dlouhá léta. Na příklad šicí nitě se prodávají stále jen metricky číslované. Trojmo skaná šicí nit 10 tex x 3 se dá koupit jen s označením Čm (německy: Nm) 100/3 (snímek vpravo).

• Podobná situace je s označováním jemnosti hedvábí u punčochového zboží. Zde platí také jen tradiční systém, tzv. titr denier (den), podle vzorce:

${\displaystyle den={\frac {g}{9km}}}$ (${\displaystyle 1dtex={\frac {10}{9}}den}$)

Velmi jemné dámské punčochy se například vyrábí z hedvábí o jemnosti 10 den.[4]

• V krajkářství se označuje jemnost lněných přízí (v roce 2013) stále ještě anglickým číslem lnu (Ča_L).[5]

Pro přepočet platí:

tex = Ča_L 1654

Např. Ča_L 50 = 33 tex (${\displaystyle {\frac {1654}{50}}=33}$)

• U vlnařských přízí se v některých státech ještě i v 21. století používá tradiční tzv. bradfordský systém, podle kterého se jemnost označuje číselnou hodnotou s přívlastkem s (např. 14s, kde s znamená skein = přadeno). Číslo pak udává, kolik přaden po 560 yardech váží 1 anglickou libru (456,3 g). V přepočtu na systém tex:

${\displaystyle tex={\frac {886,3}{s}}}$[1]

• V 19. století se v Rakousku-Uhersku udávala jemnost bavlněných a vlněných přízí počtem přaden (613,55 m) na libru (560 g)[6]

1 tex = ${\displaystyle {\frac {560}{0,61355}}}$ = 913 přaden

• Pevnost vláken se v mimoevropských zemích často vyjadřuje v g/den (G/D). Pro přepočet na soustavu SI platí:

${\displaystyle {\frac {cN}{tex}}=0,1132{\frac {g}{den}}}$[7]