Jehuda Bacon

Narodil se v Ostravě a pochází z ortodoxní židovské rodiny. Na podzim roku 1942 byl deportován se svými rodiči a sestrou do koncentračního tábora Terezín, kde během své internace mimo jiné účinkoval například v dětské opeře Brundibár. V prosinci 1943 byli deportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau v polské Osvětimi, kde je však nečekal běžný osud v plynových komorách, ale byli přesunuti do tzv. Terezínského rodinného tábora, který byl vybudován jako ukázkový pro inspekci Mezinárodního výboru Červeného kříže. Jehuda Bacon se stal jedním z „Birkenau Boys“, dětí, které pracovaly v okolí krematoria a plynových komor. V červnu 1944 byl rodinný tábor zrušen, v plynových komorách byl zavražděn jeho otec. Ve stejné době jeho matka se sestrou Hanou byly deportovány do koncentračního tábora Stutthof, kde zemřely pár týdnů před osvobozením. V lednu 1945 byl Jehuda Bacon poslán na pochod smrti, který ho zavedl až do pobočného tábora Gunskirchen koncentračního tábora Mauthausen-Gusen v Rakousku. V květnu 1945 byl s ostatními vězni osvobozen americkou armádou.

Po příjezdu do Československa byl ubytován na zámku Štiřín (Akce zámky), kde z iniciativy humanisty Přemysla Pittera vznikla ozdravovna pro navrátivší se děti z koncentračních táborů. Díky Pittrovi našel novou sílu do života. Rozhodl se svůj život zasvětit umění, malovat začal již v Terezíně. Vychovatelé na Štiříně rozpoznali jeho talent a vzali ho k profesorovi pražské Akademie výtvarných umění, malíři Willy Nowakovi, který pak Bacona privátně vyučoval.

Život v Izraeli

Reprodukce kresby „Člověku, který mi vrátil víru“ v památníku Jad vašem v Jeruzalémě

Na jaře roku 1946 za pomoci organizace Alija mládeže odjel do britské mandátní Palestiny. V Jeruzalémě začal studovat na prestižní Becalelově akademii umění a designu, kde byl v roce 1959 jmenován profesorem grafiky a kresby. Jeho kresby a skici, které nakreslil krátce po válce, ukazují i detaily toho co viděl v Osvětimi. V roce 1961 byl jedním ze svědků při procesu s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě, i v následných procesech ve Frankfurtu. Jeho dílo též sloužilo ve sporu s popíračem holocaustu historikem Davidem Irvingem.

Jeho dílo je zastoupeno v mnohých sbírkách po celém světě například v památníku Jad vašem a Izraelském museu v Jeruzalémě, Kongresové knihovně ve Washingtonu D.C. či Britském muzeu v Londýně. Jeho díla se nacházejí v domech Theodora Roosevelta, Johna D. Rockefellera, Martina Bubera či Chajima Weizmanna, vystavoval v Německu, USA, Spojeném království i Česku. Spolu se svojí ženou Leou žije v Jeruzalémě.

Lajsková, Lenka, a kol.: Jsem Jehuda Bacon. Holocaust a poválečná doba očima izraelského malíře českého původu, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Praha 2017, ISBN 978-80-86935-36-2

Bacon, Jehuda, Lütz, Manfred: Dokud žijeme, musíme se rozhodovat, Mladá fronta, Praha 2017, ISBN 978-80-204-4584-1

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jehuda Bacon na Wikimedia Commons
• Jehuda Bacon na portálu Paměť národa
• Yehuda Bacon Webpage
• Rozhovor s Jehudou Baconem Archivováno 15. 7. 2014 na Wayback Machine
• Výstava v Českém centru v roce 2011
• Yehuda and Leah Bacon Fellowship^{[nedostupný zdroj]}
• Interview with his daughter, BBC journalist Hanna White
• Yehuda Bacon in the Yad Vashem exhibitions, Jerusalem
• Special Exhibition in Yad Vashem
• Bezalel Academy Jerusalem
• Bacon exhibition in the Museum am Dom Würzburg
• Art and Holocaust