Jean Gaspard Deburau

Jean-Baptiste Gaspard Deburau[1] (vlastním jménem Jan Kašpar Debrio alias Dvořák) (31. července 1796, Kolín17. června 1846, Paříž) byl francouzský mim a herec narozený v Čechách, nejvýraznější představitel evropské pantomimy 19. století.

Jean-Baptiste Gaspard Deburau
Deburau jako Pierot, plakát okolo 1830
Narození31. července 1796
Kolín
České království České království
Úmrtí17. června 1846 (ve věku 49 let)
Paříž
Francie Francie
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Povolánímim, divadelní herec a herec
DětiCharles Deburau
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Auguste Bouquet, Le Repas de Pierrot : Jean-Gaspard Deburau: Pierrot gourmand, 1830.

Život

Jeho otec se jmenoval Philip Debrio [2] byl prostým vojákem Wallisovského pluku, později byl profesí uváděn jako „barbirer“ (nesprávně balwirer), to jest lazebník nebo holič. Matka se jmenovala Kateřina Gráffová (Králová). Jan Kašpar se narodil v Kolíně v domě čp. 77, tj. objektu kolínských kasáren,[1] která se stala po přestavbě z roku 1899 dvorním traktem radnice. Místo je označeno pamětní deskou. Otec v Kolíně marně hledal obživu a proto se rodina se čtyřmi dětmi po roce 1802 vydala do světa. Živili se pouliční akrobacií.[3]

V roce 1811 či 1812 odjel Jean-Gaspard s částí rodiny vystupovat do Paříže, kde se roku 1816 stal hvězdou v komediích dell'arte v Théâtre des Funambules, jež se nacházelo na slavné divadelní ulici Boulevard du Temple. Jeho postavy, jako např. Silueta mileneckého měsíce či Tiše trpící, a zejména provedení slavného Pierota byly dobovými kritikami v novinách hodnoceny jako podmanivé, okouzlující až dech beroucí. O Deburauovi tehdy psali např. Honoré de Balzac nebo Théophile Gautier. Pařížské obecenstvo svého Pierota milovalo a začátkem 30. let 19. století patřil k nejpopulárnějším umělcům.

Výjimečný výkon byl inspirací i nedostižným vzorem po následující desetiletí. K odkazu jeho mistrovství se vracela i pantomima 20. let 20. století jako Marcel Marceau nebo Ladislav Fialka, kteří převzali nejen jeho klasické etudy (např. Socha Pierot), ale i scénáře jako Hadrář či Pierot v Africe.

Rodina

Jean-Gaspard Deburau byl ženatý. Měl dceru Rosinu a dva syny: Philippe Germain Anselme byl provazochodec a Charles tanečník, herec a mim. Jsou pohřbeni v rodinné hrobce na hřbitově Père-Lachaise v Paříži (sektor VIII, oddělení 59).

Černým dnem v jeho životě se stal 18. duben 1836, kdy uhodil holí muže, který urážel jeho manželku. Muž na následky zranění zemřel a Deburau musel do vězení. Obával se, že jeho čin ho připraví o přízeň diváků. Soud ho však shledal nevinným a také obecenstvo ho po návratu do divadla přijalo s nadšením.[3]

Média

Literatura

  • Josef Kajetán Tyl: Putování českých umělců
  • Jan Neruda: Jean Gaspard Deburau, český šašek v Paříži, časopis Rodinná kronika 1863
  • František Kožík: Největší z pierotů (1939, přepracováno 1954) – životopisný román o dramatických osudech francouzského mima Jana Gasparda Deburaua

Film

  • Děti ráje (1945) – francouzský romantický film - fikce o osudech J. G. Deburaua, režie Marcel Carné, v roli Deburaua Jean-Louis Barrault
  • Největší z Pierotů (1990) – český televizní seriál na motivy stejnojmenného románu Františka Kožíka, režie Ivan Balaďa, v roli J. G. Deburaua Vladimír Javorský

Výtvarné umění

Odkazy

Reference

  1. Genealogické pátrání o narození Jana Kašpara Debureau
  2. Matriční záznam sňatku rodičů Jana Kašpara Debureau Kolín 21.5.1794
  3. CODR, Milan; HRON, Jan. Přemožitelé času sv. 5. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Jan Kašpar Deburau, s. 145–148.

Literatura

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 152–153.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.