Česká národní banka

Česká národní banka (ČNB) je centrální banka České republiky[1] a orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi.[1] Česká národní banka, vzniklá v roce 1993, je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze.[2] Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem, sama ale správním úřadem není. Hospodaří samostatně s vlastním majetkem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.[3]

Česká národní banka
Logo České národní banky
Budova ČNB v Praze
ZkratkaČNB
PředchůdceStátní banka československá
Vznik1993
SídloNa příkopě 864/28, 115 03, Praha 1
MístoPraha, Česko Česko
Souřadnice50°5′13″ s. š., 14°25′42″ v. d.
GuvernérJiří Rusnok
Oficiální webwww.cnb.cz
Datová schránka8tgaiej
IČO48136450 (VR)
LEI549300DS86PEHLIYB473
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova pobočky ČNB v Brně

Podle článku 98 Ústavy ČR a zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů, je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu (dřívější znění Ústavy před tzv. euronovelou uvádělo jako hlavní cíl péči o měnovou stabilitu).[1] Dosažení a udržení cenové stability, tj. vytváření nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky.[1]

ČNB dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v ČR.

ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu s ním určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká,[4] řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem,[5] pojišťovnictvím,[6] penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz. Dále provádí činnost podle zákona o ČNB a dalších právních předpisů.

Úkoly ČNB

Mezi hlavní úkoly České národní banky patří:

Měnová politika

Její deklarovanou úlohou je zajistit stabilitu cenového indexu (což není totožné jako stabilita cen). ČNB usiluje o plnění uvedené úlohy v rámci měnově politického režimu nazývaného cílování inflace. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení základních úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího nenaplnění. Změnami úrokových sazeb (tedy produkcí peněz) ovlivňuje centrální banka cenu peněz na trhu, čímž se pokouší dosáhnout předem stanoveného růstu peněžní zásoby a tedy i zvolené inflace. V období před vstupem do eurozóny budou inflační cíle orientovány na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v oblasti cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb. Po zavedení eura se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky.

Dohled nad finančním trhem

V souhrnu tzn. dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, družstevními záložnami, devizový dohled a dohled nad institucemi elektronických peněz. ČNB stanoví pravidla, která chrání stabilitu celého finančního trhu. Systematicky reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel. K integraci dohledu nad finančním trhem do jedné instituce (ČNB) došlo od 1. dubna 2006. ČNB tak převzala agendu bývalé Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.[5]

Emise oběživa a peněžní oběh
Lícová strana mince o nominální hodnotě 10 Kč

Česká národní banka má monopolní právo vydávat bankovky a mince koruny české (Kč), včetně bankovek a mincí pamětních. Dbá o plynulý a hospodárný peněžní oběh, spravuje zásoby peněz, stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové. Zajišťuje technickou a uměleckou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky. Podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na její realizaci. V rámci ochrany měny posuzuje a eviduje všechny peníze zadržené pro podezření z padělání.[4]

Devizová činnost

Do devizové činnosti patří především správa devizových rezerv, operace na devizovém trhu a devizová regulace. Správa devizových rezerv má za cíl udržovat a eventuálně zvyšovat hodnotu devizových rezerv, zabezpečovat devizovou likviditu země. Devizové rezervy se skládají z cenných papírů denominovaných v cizích měnách, hotovosti a zlata.

Mediálně nepopulární akcí ČNB v oblasti devizové činnosti se stal prodej více než 50 tun zlata z českého zlatého pokladu. Tento prodej proběhl postupně během let 1997 až 1998. Odůvodněn byl mimo jiné pravděpodobným poklesem hodnoty zlata na světových trzích, s ohledem na zvažovaný prodej zlatých rezerv zeměmi, které měly nově vstoupit do Evropské měnové unie (EMU).

Mezi nejvýznamnější devizové operace na domácích trzích patří devizové intervence, kterými se ČNB v případě potřeby snaží ovlivňovat výši kurzu koruny vůči ostatním měnám. Od listopadu 2013 používá ČNB devizové intervence k oslabení kurzu koruny[7] „poblíž hladiny 27 CZK/EUR“, jako nástroj místo úrokových sazeb k plnění inflačního cíle. Výsledkem je výrazný vzrůst devizových rezerv.[8]

Platební styk a zúčtování bank

ČNB stanoví pravidla provádění platebního styku bankami i nebankovními subjekty. Zejména jde o lhůty zúčtování, pravidla pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků (např. platebních karet) a pro bezpečné fungování platebních systémů.

ČNB provozuje systém mezibankovního platebního styku CERTIS a dále systém trhu krátkodobých dluhopisů.

ČNB vede účty (ne běžné) a poskytuje služby platebního styku zejména státu a bankám.

Banka státu

ČNB poskytuje bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Vede účty

Dále vede účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Banka je politicky nezávislá (její nezávislost garantuje Ústava, zákon o ČNB a postavení bankovní rady); zodpovídá se dvakrát ročně Poslanecké sněmovně.

Řízení
Zdeněk Tůma byl guvernérem ČNB v letech 2000 - 2010

Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je sedmičlenná Bankovní rada. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, dva viceguvernéři a další čtyři členové bankovní rady. Členy bankovní rady na dobu 6 let jmenuje prezident republiky (bez nutnosti kontrasignace nebo souhlasu jiného ústavního orgánu), který je také může odvolat. Odvoláni však mohou být jen pokud přestanou splňovat zákonné podmínky výkonu funkce nebo pokud se dopustí vážného pochybení. Odvolání na rozdíl od jmenování členů bankovní rady probíhá v režimu čl. 63 (3) Ústavy, prezident republiky tedy k platnosti svého rozhodnutí potřebuje spolupodpis (kontrasignaci) předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Podmínkami pro jmenování je svéprávnost, bezúhonnost, vysokoškolské vzdělání a zkušenosti a uznávanost v měnových záležitostech nebo v oblasti finančního trhu. Nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více než dvakrát.[10] Jednání bankovní rady předsedá guvernér, v jeho nepřítomnosti jím pověřený viceguvernér. Rada přijímá svá rozhodnutí prostou většinou hlasů, je usnášeníschopná, je-li přítomen guvernér, nebo jím pověřený předsedající viceguvernér a alespoň další tři její členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

Jménem České národní banky jedná navenek guvernér. V době jeho nepřítomnosti ho zastupuje jím pověřený viceguvernér. Guvernér nebo jím určený viceguvernér je oprávněn účastnit se s hlasem poradním schůze vlády. Guvernér také předkládá Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně zprávu o měnovém vývoji. V tomto případě je oprávněn účastnit se schůze sněmovny a musí mu být uděleno slovo.

Sídlo ústředí ČNB je v Praze, v ulici Na příkopě. Zastoupení ČNB na území ČR se nachází v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě.[11]

Seznam guvernérů
  • Josef Tošovský (20. ledna 1993 – 17. prosince 1997)
  • Pavel Kysilka (17. prosince 1997 – 22. července 1998, pověřen zastupováním guvernéra)
  • Josef Tošovský (23. července 1998 – 30. listopadu 2000)
  • Zdeněk Tůma (1. prosince 2000 – 30. června 2010)
  • Miroslav Singer (1. července 2010 – 30. června 2016)
  • Jiří Rusnok (od 1. července 2016)

Bankovní rada
Související informace naleznete také v článku Seznam členů Bankovní rady České národní banky.

Členy Bankovní rady jsou:[12]

Kritika

Intervence, které ČNB zahájila roku 2013, rozdělují ekonomy, zda byly správné.[13]

Banky neposkytují vkladatelům přiměřené úroky.[14] Místo toho banky bezpracně vydělávají peníze úložkami u ČNB,[15] což fyzické osoby udělat nemohou.[16]

Předchůdci ČNB

Reference
  1. O ČNB [online]. ČNB [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.
  2. Sídlo ústředí ČNB [online]. ČNB [cit. 2008-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-15.
  3. Zákon o České národní bance [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-29.
  4. Emise bankovek a mincí [online]. Cnb.cz [cit. 2022-04-07]. Dostupné online.
  5. Dohled nad kapitálovým trhem [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-14.
  6. Dohled v pojišťovnictví [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-14.
  7. Intervence ČNB v roce 2017. Zprávy E15.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-06.
  8. Kurzový závazek ČNB Archivováno 4. 9. 2015 na Wayback Machine cnb.cz
  9. ČNB. www.cnb.cz [online]. [cit. 2016-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-29. (česky)
  10. Bankovní rada ČNB [online]. Praha: Česká národní banka [cit. 2008-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-15.
  11. Zastoupení ČNB v ČR. www.cnb.cz [online]. [cit. 2014-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-29.
  12. Členové bankovní rady [online]. Česká národní banka [cit. 2018-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-04.
  13. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/devizove-intervence-i-po-peti-letech-rozdeluji-ekonomy/1683466 - Devizové intervence i po pěti letech rozdělují ekonomy
  14. https://www.reflex.cz/clanek/komentare/84843/banky-ziji-z-vkladu-svych-klientu-mely-by-jim-za-to-tudiz-i-nalezite-zaplatit.html - Banky žijí z vkladů svých klientů. Měly by jim za to tudíž i náležitě zaplatit
  15. https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/banky-bezpracne-vydelavaji-ukladanim-penez-do-trezoru-cnb-1343324 - Banky bezpracně vydělávají ukládáním peněz do trezorů ČNB
  16. https://www.cnb.cz/cs/faq/muze_fyzicka_osoba_mit_ucet_v_cnb.html Archivováno 1. 4. 2019 na Wayback Machine - Může fyzická osoba mít účet v České národní bance?

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.