Jean Baptiste Dusart

Historik Ludvík Páleníček (1904–1991) se domníval, že se jedná o francouzsko-švédského sochaře, který byl činný ve Švédsku kolem roku 1660, který realizoval sochařskou výzdobu na stavbách barokního architekta francouzského původu působícího ve Švédsku Jeana de la Vallée, například sochy na střeše Rytířského domu (Riddarhuset) ve Stockholmu, sochařskou výzdobu kláštera Varnhem, pro švédského generála Magnuse Gebriela De la Gardie manžela Marie Falcké, přestavbu hradu Läckö a kašnu s drakem a skaliskem se sousoším Persea a Andromedy v zámeckém parku Ulriksdal (sousoší se nedochovalo).[1] Historik Bohumír Indra (1912–2003) uvádí, že vzhledem k doloženým časovým údajům v kroměřížských matrikách nelze tyto osoby ztotožnit.[2]

Grotta saly terreny v kroměřížském zámku

Grotta saly terreny v kroměřížském zámku

Po působení ve Vídní přišel počátkem devadesátých let 17. století do Kroměříže. Na objednávku biskupa Karla z Lichtenštejna zde dekoroval na způsob grott dva prostory saly terreny v kroměřížském zámku.[3] Patrně až v Kroměříži se oženil s Dorotou, se kterou 1. července 1695 ve zdejším farním kostele pokřtili syna Pavla Antonína.[4] Kmotrem dítěte byl významný italský malíř Paolo Antonio Pagani, který zahájil svůj tříletý moravský pobyt (1692-1695) malířskou výzdobou sala terreny.[5] V roce 1696 vytesal pro zástupce mincmistra biskupské mincovny Šimona Ondřeje Sinapiho žijícího v měšťanském domě u kroměřížské radnice sousoší Zvěstování Panny Marie a sousoší Loučení Krista s Pannou Marií, které mu objednatel nikdy nezaplatil.

Poslední písemná zmínka je o něm z let 1701 a 1702, kdy se marně ucházel o přijetí do biskupských služeb za biskupa Karla Josefa Lotrinského jako "hofstuccator, grottist und bildhauer" se stálým platem.

Zvěstování Panny Marie

Zvěstování Panny Marie, Kroměříž ulice Na Kopečku

Zvěstování Panny Marie, detail kartuše s nápisem

Sousoší stávalo původně v Kroměříži na Komenského náměstí. Dnes je umístěno v ulici Na Kopečku před budovou bývalého arcibiskupského pivovaru (49°18′2″ s. š., 17°23′30″ v. d.) a je chráněno jako nemovitá kulturní památka České republiky pod číslem 31654/7-6019.[6] V horní části podstavce je uveden nápis "OPRAVENO A PŘENESENO NA TOTO MÍSTO R. 1952". Ve středu podstavce je kartuš s nápisem rozděleným na dvě části.

Text v horní části kartuše:

DA DVE DEN ENGEL REIN SIHET MARIA GRVSSEN
STEH STILL MEIN CHRISTENMENSCH V FALL ZV FVSSEN
DER GROSSEN KŐNIGIN HIMMELS VND ERDEN
LEG IHR AVCH AB DEN GRVS VND WIRD DIER WERDEN
ZV EINER SCHVTZERIN AVF WEEG VND STRASSEN
DICH AVF DER TODES STRAS AVCH NI(CH)T VERLASEN

"Když toho anděla čistého uvidíš Marii zdravit, zastav pokojně můj křesťane, klekni a spočni před touto velkou královnou nebes a země. Slož jí také ty svůj pozdrav a stane se i tobě ochránkyni na stezkách a cestách tvých, na smrti cestě pak nebudeš opuštěný."[7]

Text v dolní části kartuše (ve středu přerušen znakem donátora Ondřeje Sinapiho):

AVS SONDERBARER ANDACHT VND VEREHRVNG DER
VNBEFLECKTEN GOTTES GEBAHRERIN MARIAE HAT
       DIESE ZWEI STEIN       (.)       ERVE STATVEN
            AVFRICHTEN LASSEN        (...)       DER EDLE VND KVNST
       REICHE HER SIMON       (.....)       ANDREAS SINAPI
   HOCHFVRSTLICHER     (.....)     MVNTZ GVARA
DIENER VND BERGW   (...)   ERKS INSPEC
  TOR ANNO 1696   (.)   DEN 5. NO
        VENBRIS

"Z obzvláštní pobožnosti a úcty k neposkvrněné rodičce Boží Marii dal postaviti tyto dvě kamenné sochy urozený a v umění dovedný pan Šimon Ondřej Sinapi knížecí vardejn a důlní inspektor roku 1696, 5. listopadu"[7]

Loučení Krista s Pannou Marií

Kristus s Pannou Marii, Kroměříž ulice Chobot

Kristus s Pannou Marii, detail kartuše

Sousoší Loučení Krista s Pannou Marií stávalo původně v Kroměříži na Tovačovského ulici v místech nynější zastávky MHD - Tovačovského, Dům kultury. Dnes stojí v ulicí Chobot na trávníku u zdi bývalého arcipiskupského pivovaru (49°18′4″ s. š., 17°23′23″ v. d.) a je chráněno jako nemovitá kulturní památka České republiky pod číslem 29519/7-6020.[8] Ve středu podstavce je kartuš s nápisem rozděleným na dvě části.

Text v horní části kartuše:

BEDENCKE O SVNDER MEIN WAS GROSSE SCHMERTEN
MARIA EMPFUNDEN HAB IN IHREN HERTZEN
DA VON IHR TRET IHR SOHN SCHMERTZHAFT ABSCHEIDEN
EILEN ZVM CREUTZES TOD VND BITERN LEIDEN
IN DIESEN SCHMERTZEN AVCH DEINE ARME SEELE
WAN SIE AB SCHEIDEN WIR D HERTZLICH BEFEHLE
AVCH DENEN DIE BEREITS SCHON ABGESCHIEDEN
WVNSCHE DIE HIMLISCHE RVH UND EWIGEN FRIEDEN

"Považ hříšníku můj, co velké bolesti Marie pocítila ve svém srdci, když od ní Syn zarmoucený skonat odešel, kráčel ke křížům smrti a vstříc utrpení. Do této bolesti také své zubožené duše spěcháme i my, srdečně přej také těm, kteří již zemřeli přání nebeského klidu a věčného pokoje."[7]

V dolní části kartuše je umístěn text shodný s textem u sousoší Zvěstování Panny Marie, opět ve středu přerušený znakem donátora Ondřeje Sinapiho.

Kaple svatého Isidora

Štuková výzdoba v kapli svatého Isidora v Křenově

Dalším jeho dílem vytvořeným do roku 1701 je pět štukových figur v kapli svatého Isodora v Křenově nedaleko biskupských Svitav. Kaple sv. Isidora (49°40′52″ s. š., 16°37′29″ v. d.) je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky pod číslem 31654/7-6019.[9]

• Ulrich Thieme - Felix Becker, Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart - Band IX, E.A.Seemann, Leipzig 1913
• PERŮTKA, Marek (editor). Kroměříž - Historické město & jeho památky. Kroměříž: Město Kroměříž, 2012. 343 s. ISBN 978-80-260-0215-4.
• PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl II, Část 3., Pohled právní, hospodářský a kulturní / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1948. 434 s.
• PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s.

• Anglický článek - Paolo Pagani