Wojciech Jaruzelski
Wojciech Witold Jaruzelski (6. července 1923, Kurów – 25. května 2014, Varšava[1]) byl polský komunistický generál, politik a krátce i prezident.
Wojciech Witold Jaruzelski | |
---|---|
1. Prezident Polska | |
Ve funkci: 19. června 1989 – 22. prosince 1990 | |
Předseda vlády | Mieczysław Rakowski (1989) Czesław Kiszczak (1989) Tadeusz Mazowiecki (1989-1990) |
Předchůdce | On sám jako Předseda zemské rady |
Nástupce | Lech Wałęsa |
6. Předseda zemské rady | |
Ve funkci: 18. listopadu 1981 – 29. července 1989 | |
Předseda vlády | Zbigniew Messner Mieczysław Rakowski |
Předchůdce | Henryk Jabłoński |
Nástupce | On sám jako president |
6. První tajemník PSDS | |
Ve funkci: 18. listopadu 1981 – 29. července 1989 | |
Prezident | Henryk Jabłoński (jak Předseda zemské rady) |
Předchůdce | Stanisław Kania |
Nástupce | Mieczysław Rakowski |
Premiér Polska | |
Ve funkci: 11. února 1981 – 6. listopadu 1985 | |
Prezident | Henryk Jabłoński |
Předchůdce | Józef Pińkowski |
Nástupce | Zbigniew Messner |
4. ministr národní obrany | |
Ve funkci: 1969 – 1985 | |
Předseda vlády | Józef Cyrankiewicz Piotr Jaroszewicz Edward Babiuch Józef Pińkowski |
Předchůdce | Marian Spychalski |
Nástupce | Florian Siwicki |
Stranická příslušnost | |
Členství | Polská dělnická strana (1944-1948) Polská sjednocená dělnická strana (1948-1990) |
Vojenská služba | |
Služba | Polsko |
Složka | Polská lidová armáda |
Doba služby | 1943–1989 |
Hodnost | Armádní generál |
Bitvy/války | Druhá světová válka |
Vyznamenání | Virtuti Militari, Řád Polonia Restituta |
Narození | 6. července 1923 Kurów, Polsko |
Úmrtí | 25. května 2014 (ve věku 90 let) Varšava, Polsko |
Místo pohřbení | Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě |
Choť | Barbara Jaruzelska |
Rodiče | Wanda Jaruzelska |
Děti | Monika Jaruzelska |
Příbuzní | Teresa Starnawska (sourozenec) Gustaw Jaruzelski-Fedyniak (vnuk z dceřiny strany) Gustaw Jaruzelski-Fedyniak (vnuk) |
Alma mater | Akademie generálního štábu |
Profese | voják |
Ocenění | řetěz Řádu Isabely Katolické (1989) rytíř Řádu znovuzrozeného Polska medaile Vítězství a svobody 1945 Medal of the 30th Anniversary of People's Poland Medal of the 40th Anniversary of People's Poland … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Wojciech Jaruzelski |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Mládí
Jaruzelski pocházel z vlastenecké šlechtické rodiny. Otec bojoval v polsko-sovětské válce (1920), dědeček v lednovém povstání (1863). V roce 1939 s rodinou přesídlil do Litvy, po sovětské anexi v roce 1940 deportován na Sibiř, kde zemřel jeho otec Władysław. Tam později vstoupil do polské armády, v níž se stal důstojníkem.[2]
Armáda
V letech 1957 až 1960 velel 12. mechanizované divizi ve Štětíně.[3] V roce 1965 se stal náčelníkem generálního štábu.
Politická kariéra
V letech 1961–1989 byl poslancem Sejmu. Od roku 1968 do roku 1983 byl polským ministrem národní obrany. V této funkci nechal podle záznamů vratislavské milice 16. července 1975 sestřelit nad Slovenskem civilní letadlo, jehož amatérský pilot Dioniz Bielanski se pokoušel v dvojplošníku An-2 uprchnout z Polska do Rakouska. Letadlo bylo sestřeleno pilotem československé stíhačky 8 kilometrů od rakouských hranic,[4] ale Jaruzelski tvrdil, že si na to nepamatuje.[5]
V letech 1981 až 1985 vykonával funkci předsedy vlády. 13. prosince 1981 jménem Vojenské rady národní záchrany vyhlásil v Polsku výjimečný stav, aby zastavil rostoucí vliv opozičního hnutí Solidarita. Od listopadu 1985 do července 1989 byl předsedou státní rady PLR, poté od července 1989 do listopadu 1990 prezidentem Polské republiky.
Proces
Ve Varšavě byl 12. září 2008 zahájen proces s Wojciechem Jaruzelským, v němž čelil spolu se sedmi dalšími vysokými komunistickými činiteli obžalobě z několika trestných činů v souvislosti s vyhlášením výjimečného stavu v Polsku v prosinci roku 1981. Jaruzelskému v případě odsouzení hrozil trest až 10 let odnětí svobody. Jaruzelski při předběžném projednávání prohlásil, že odpovědnost za výjimečný stav bere na sebe a omluvil se rodinám obětí, kterých bylo kolem devadesáti. Jaruzelski před zahájením procesu požádal, aby byl soudem předvolán jako svědek například bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov nebo bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová.[6]
Jaruzelski hájil v obhajovací řeči počátkem října 2008 před soudem své rozhodnutí z roku 1981 vyhlásit v zemi výjimečný stav a tvrdil, že tak údajně zabránil vojenské invazi SSSR.[7]
Proces byl ukončen bez rozsudku kvůli zdravotnímu stavu obžalovaného.
Úmrtí
V roce 2014 zemřel a byl pochován na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě.
Vyznamenání
Fotogalerie
Odkazy
Reference
- Zemřel Wojciech Jaruzelski, poslední komunistický prezident Polska. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-31].
- Jaruzelski Wojciech v Encyklopedii PWN.
- Wojciech Jaruzelski - Kariera Wojskowa | Wojciech Jaruzelski. www.wojciech-jaruzelski.pl [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné online.
- Sestřelení letadla nad Slovenskem v roce 1975 nařídil Jaruzelski. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11].
- Sestřel letadla nad Slovenskem z roku 1975 prý nařídil Jaruzelski. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-31].
- Poslední komunistický polský prezident Jaruzelski před soudem. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11].
- Obhajovací řeč Jaruzelského: Výjimečný stav zachránil Polsko. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11].
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wojciech Jaruzelski na Wikimedia Commons
- Osoba Wojciech Jaruzelski ve Wikicitátech
- (polsky) Oficiální stránka Wojciecha Jaruzelského
- (česky) Mít pořádek jako v Československu - Rozhovor s generálem Wojciechem Jaruzelským o Husákovi, o srpnu 1968 a o kosmonautech kulturně kritická revue Dějiny a současnost
- (česky) Jaruzelski se omluvil za invazi z 21. 8. 1968, zpráva BBC
- (česky) Miroslav Šuta: I marxističtí diktátoři jsou diktátoři - Genocida v Etiopii a 25 let od vyhlášení výjimečného stavu v Polsku, blisty.cz
- (česky) Adam Michnik: Vztek a hanba, smutek a hrdost, listy.cz