Jaroslav Mráz (podnikatel)
Jaroslav Mráz (14. května 1893 Choceň-Záměstí – 1953 Hradec Králové) byl český průmyslník, konstruktér a strojírenský podnikatel. Roku 1918 se stal provozovatelem dílny na opravy parních lokomotiv v Chocni, později přeměněnou na první československou firmu vyrábějící chladicí zařízení. Od roku 1935 byl též zakladatelem a spolumajitelem letecké továrny Beneš-Mráz vyrábějící v Chocni lehká sportovní letadla.[1] V čele závodu stál až do jeho znárodnění po květnu 1945.
Ing. Jaroslav Mráz | |
---|---|
Narození | 14. května 1893 Choceň-Záměstí Rakouské císařství |
Úmrtí | 1953 (ve věku 59–60 let) Hradec Králové Československo |
Příčina úmrtí | rakovina plic |
Místo pohřbení | Městský hřbitov v Chocni |
Národnost | česká |
Povolání | konstruktér, podnikatel |
Choť | Marie Mrázová (roz. Paďourová) |
Děti | Jiří Mráz, Magdalena Mrázová, Jaroslava Mrázová |
Příbuzní | Josef Kudláček (děd) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Mládí
Narodil se v Chocni, v městské části Zámostí do rodiny zaměstnance rodinného strojírenského podniku Josef Kudláček. Ten zde byl založen jeho dědečkem Josefem Kudláčkem roku 1858[2] a stal se prvním závodem v českých zemích vyrábějícím uzenářské a řeznické stroje. Po vychození měšťanské školy nastoupil Jaroslav jakožto technický nadšenec ke studiu na Vyšší průmyslové škole v Praze, po jejímž absolvování nastoupil na polytechniku v Drážďanech, ve studiu pak pokračoval v Curychu.[3] Ziskal titul inženýra.
Podnikání
Roku 1917 nastoupil do rodinné firmy, která byla jeho strýcem Štěpánem Mrázem rozšířena i o další strojírenskou výrobu. Roku 1918 se stal oficiálním spoluvlastníkem, téhož roku se oženil. Vynaložil velké prostředky k pronájmu dílenských budov nedaleko choceňského nádraží a zřízení opravny úzkorozchodných železničních lokomotiv. V nelehkém hospodářském období vzniku Československa však poptávka těchto služeb, stejně jako zájmu o uzenářské stroje, opadala. Mráz se jako nadšený technik se následně začal zajímat o kompresory a chladící zařízení, které v ČSR nevyráběla žádná tuzemská firma a bylo nutno je tudíž dovážet. Výroba chladících zařízení se v Chocni zdárně rozběhla roku 1921, první zakázkou byla výroba chladícího zařízení pro jisté pražské řeznictví. Ve výrobě byla firma úspěšná, obchodní značce firmy orientované na sortiment patrně napomohlo i příjmení jejího majitele, Mráz. Jaroslav Mráz se posléze roku 1923 stal prvním v Chocni, kdo vlastnil osobní automobil, šlo o americký stroj Willys–Overland. Byl silným kuřákem.
V roce 1932 s v choceňské městské části Dvořisko nechal postavit funkcionalistickou rodinnou vilu. Roku 1933 vykonal pracovní cestu do USA, kde se seznámil zejména s novými typy domácích ledniček.
Beneš-Mráz
Ve 30. letech se pak Mráz obchodně spojil s leteckým konstruktérem Pavlem Benešem a 1. dubna 1935 byla založena letecká továrna Beneš-Mráz v Chocni, vyrábějící lehká letadla vlastní konstrukce. Beneš předtím působil v Avii a v leteckém oddělení ČKD-Praga, dalšími významnými konstruktéry firmy byli zejména Zdeněk Rublič a Jan Kryšpín. V letech 1935 až 1939 ve firmě vzniklo 14 typů motorových letounů, celkový počet vyrobených kusů činil 245.[4]
Na přelomu let 1939/40 byla společnost přejmenována na Ing. J. Mráz, továrna na letadla (Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik). Během druhé světové války výrazně vzrostl objem výroby, byla také založena slovenská pobočka v Nitře. Hlavním vyráběným typem byl německý větroň DFS Kranich II, určený pro výcvik pilotů Luftwaffe. Za války bylo postaveno celkem 1 620 kusů.[4] Dále byly vyráběny letouny Fieseler Fi 156 „Storch“ a nákladní kluzáky DFS 230. Na konci války, 9. května 1945, v bezprostřední blízkosti továrny vybuchl vlak s municí a došlo k jejímu těžkému poškození. Výroba byla obnovena ještě toho roku.[4]
Po roce 1945
Po válce byla továrna znárodněna pod názvem Ing. J. Mráz, továrna na letadla, národní správa.[5] Jaroslav Mráz byl krátce vězněn z podezření z kolaborace s německou okupační mocí, byl však osvobozen, zejména díky zásahu dcery Magdaleny, pracující za války pro Benešovu exilovou vládu. Do svých továren se však již vrátit nemohl a posléze přijal místo správce bývalé německé továrny v Hrádku nad Nisou. Tento podnik byl Mrázem úspěšně veden a započal s lisováním sena a slámy. Po únoru 1948 byl Mráz jakožto soukromý podnikatel opět uvězněn, ve vazební věznici v Liberci. Prodělal infarkt a následnou hospitalizaci. S rodinou se přestěhoval do Prahy, zaměstnán pak byl v kladenských hutích, kam odsud dojížděl.
Úmrtí
Jaroslav Mráz zemřel roku 1953 ve věku 59 nebo 60 let v nemocnici v Hradci Králové po nezdařené operaci, kterou si vyžádalo onemocnění rakovinou plic. Pohřben byl v rodinném hrobě na Městském hřbitově v Chocni.
Rodinný život
Roku 1918 se oženil s Marii Padourovou, dcerou poslance Říšské rady Jindřicha Paďoura. Jeho děti Jiří a Magdalena Mrázovi působili během druhé světové války ve Velké Británii: Jiří jako člen RAF, Magdalena jako úřednice Benešovy exilové vlády.
Odkazy
Reference
- NÁVŠTĚVA ŠIMONA ŠKOPKA V MUZEU [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. (česky)
- EXTERNÍ, autor. Slavné choceňské podniky: Josef Kudláček exportoval stroje až na Dálný východ. Orlický deník. 2021-12-03. Dostupné online [cit. 2022-02-01]. (česky)
- Pripad slavy a padu v Cechach ve 20. stoleti. zpravy.org [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- Frýba (1993)
- Gunston (1993)
Literatura
- FOJTÍK, Jakub. Policejní letadla: od Četnických leteckých hlídek až k prezidentské letce. Praha: Mladá fronta, 2010. s. 180.
- Encyklopedie českého a slovenského letectví. CP Books. ISBN 978-80-251-1979-2.
- Vývoj textilního strojírenství v regionu Orlicka. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2003. s. 120.
- MRÁZ, Jiří. Český osud: z Chocně do Ameriky a zase zpět. Ústí nad Orlicí: Flétna, [2016]. 130 stran: ilustrace, 1 mapa, portréty; 21 cm [Vydáno ve spolupráci s Obnoveným choceňským okrašlovacím spolkem] ISBN 978-80-88068-13-6.