Jaroslav Heyduk

Jaroslav Heyduk se narodil 23. dubna 1863 v Praze.[1] Jeho otec Bedřich Heyduk působil od roku 1854 v Rusku.[1] Strýcem Jaroslava Heyduka byl český básník Adolf Heyduk [p 5] Od svých sedmi let (tedy od roku 1870) žil Jaroslav Heyduk v Rusku.[1]

Jaroslav Heyduk již dlouho před vypuknutím první světové války žil a pracoval[4] jako hlavní agronom Kavkazu (Černomořského okruhu (později gubernie)).[1] [p 3] Byl tamním obyvatelstvem velmi vážený a stal se nakonec radou a zástupcem dané oblasti v dumě.[4] Některé prameny[2] hovoří o Jaroslavu Heydukovi jako o idealistovi a slavofilovi.[2] Po vypuknutí první války se v oblasti sám ujal agitace mezi Čechy pro vstup do České družiny.[4] Do tohoto útvaru také sám vstoupil (i přes svůj tehdy již vysoký věk).[4]

První světová válka zastihla Jaroslava Heyduka ve věku 51 let. Do řad příslušníků České družiny vstoupil v roce 1914[1][5] a po celou svoji vojenskou kariéru měl hodnost praporčíka.[5]

Na svátek svatého Václava, patrona národa českého, tedy 28. září 1914 dle juliánského kalendáře (+ 13 dní tedy: 11. října 1914 dle gregoriánského kalendáře) se před starobylým klášterem svaté Sofie (z roku 1037) na Sofijském náměstí v Kyjevě (před pomníkem s jezdeckou sochou kozáckého hejtmana Bohdana Chmelnického) konala slavnostní přísaha prvních 716 československých dobrovolníků (z toho jen 16 Slováků) a 8 českých důstojníků České družiny.[4] (Více než dvě třetiny příslušníků České družiny mělo tehdy ještě cizí státní příslušnost a jen slabá třetina byli tzv. ruští Češi s ruským státním občanstvím.[4]) Akce se konala za velkého zájmu a hojné účasti ruské veřejnosti.[4] (Tento slavnostní ceremoniál byl nafilmován a promítal se v ruských biografech. Tady vyvolával v divácích nadšení nad projevovaným bratrstvím českého národa a odhodláním bojovat za svoji samostatnost po boku Ruska.[4]) Přísaha byla konána dle ruských vojenských řádů na pravoslavné evangelium.[4] Zároveň byl prapor České družiny (podle ruských zvyklostí) slavnostně posvěcen popy a do jeho žerdi byly také (dle zvyklostí) zatlučeny zlaté hřeby.[4] První z nich zatloukl ruský generál Nikolaj Alexandrovič Chodorovič (náčelník štábu Kyjevského vojenského okruhu, velitel Kyjevské oblasti), který se zasadil o vznik České družiny a který organizaci této jednotky také sám v počátcích osobně řídil.[4] Památného ceremoniálu se účastnil i praporečník Jaroslav Heyduk, který tento první český prapor (dar moskevských dam[6]) hrdě nesl.[6] Jeho patriarchální postava (staršího vysokého hubeného muže s dlouhým bílým plnovousem a s odznaky státního rady[7]) přirozeně symbolizovala sepětí tradic minulosti s vojenskými rituály současnosti (roku 1914).[2]

• Česká družina v Kyjevě na Sofijském náměstí
• 
  Svěcení praporu[8]
• 
  Zatloukání hřebů do žerdě[8]
• 
  Nástup k přísaze[9]
• 
  Celkový pohled na náměstí[9]
• 
  Praporečník Jaroslav Heyduk[10]

Jaroslav Heyduk zemřel tragicky [p 1] (při své agitační cestě po Kavkaze[2], kterou podnikl na svůj vlastní vrub[12] v rámci své dovolené[11]) dne 6. března 1918 (v hodnosti praporčíka u 1. střeleckého pluku) v městě Tuapse na Kavkaze.[1] Tehdy už neagitoval ve prospěch československých legií, ale pro vstup do československých oddílů[12] Děnikinovy armády.[2]

Jaroslav Heyduk je pohřben na hřbitově ve Vladimirovce u Novorossijska.[p 2] Z evidence v československých ligiích byl formálně vyřazen dne 18. dubna 1918.[5]

• Postava prvního praporečníka České družiny se dokonce ocitla v meziválečné době na československých poštovních známkách.[2]
• Známá je pohlednice s reprodukcí portrétu praporečníka České družiny Jaroslava Heyduka.[13] Byla vydána v Petrohradě roku 1916.[13] Autorem kresby z roku 1916 je E. Vacek.[13]

• Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) – ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914–1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916–1917. strana 227–867)
• Vácha, Dalibor. Bratrstvo: všední a dramatické dny československých legií v Rusku (1914-1918). 1. vydání Praha: Epocha, 2015. 333 stran. Edice: "Traumata války; svazek 2". ISBN 978-80-7425-243-3.
• Galandauer, Jan a kol. Slovník prvního československého odboje 1914-18. Praha: Historický ústav Armády České republiky, 1993. 165 stran. ISBN 80-900677-7-8.
• Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války)

• Česká družina
• Československé legie
• Adolf Heyduk