Jaroslav Gallat

Jaroslav Gallat (25. března 1855, Chrudim – 8. srpna 1932, Chrudim) byl český spisovatel a humorista, který působil v Chrudimi.

Jaroslav Gallat
Rodné jménoJaroslav Frantíšek Josef Galat
Narození25. března 1855
Chrudim
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. srpna 1932 (ve věku 77 let)
Chrudim
Československo Československo
Povoláníhodinář
Národnostčeská
Žánrhumorista
PříbuzníAlois Gallat – bratr
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jaroslav Gallat se narodil 25. března 1855 v Chrudimi (v druhém manželství otce s Františkou Dresslerovou) v domě U Modestinů ve Filištínské ulici, kde jeho otec Jakub Gallat (1884/1885–1878), bývalý voják napoleonských válek, působil jako hostinský.[1] Rodina Gallatových (první manželství otce s Františkou Xaverií Cardovou [1788–1848]) se do Chrudimi přestěhovala r. 1930 z Nového Bydžova, krátce po narození syna Aloise. Vlastenecké cítění Jakuba Gallata dokazuje nejen skutečnost, že jako jeden z prvních opatřil svůj podnik českým názvem, ale i to, že v prostorách hostince, který byl střediskem chrudimské společnosti, působila v letech 1847–1860 Měšťanská beseda. Jaroslav Gallat byl od narození invalidní a po celý život musel při chůzi používat berle. Vyučil se hodinářem a tímto povoláním se v Chrudimi živil. Mimo to se věnoval literární činnosti a v souboru J. L. Laštovky působil jako amatérský loutkář.[2] Byl aktivním členem stolní společnosti Kosů chrudimských, kterou roku 1867 spoluzaložil jeho nevlastní bratr Alois Gallat. Jaroslav Gallat cestoval a účastnil se humoristických večírků pořádaných v českých i rakouských městech. Pravidelně byl zván spolkem Komenský do Vídně, kde představoval nejen svoji tvorbu, ale i činnost Kosů chrudimských.[3] Zemřel 8. srpna 1932 a je pochován na chrudimském hřbitově Sv. Václava.

Rodina

Měl vlastní sestru Jindřišku (1852) a nevlastní sourozence Františka (30. 1. 1818 Nový Bydžov – 6. 5. 1893 Chrudim), který byl fotografem, jehož zásluhou je známa například podoba Chrudimi z roku 1875. František se vyučil sedlářství, řemenářství a čalounictví.[4] Další nevlastní sourozenci: Ignác (1820) chrudimský humorista,[5] Paulina (1922) a Alois (8. 6. 1827 Nový Bydžov – 7. 9. 1901 Chrudim), který byl rovněž chrudimský humorista, zaměřený ale zejména na divadlo.[6] Jaroslav se oženil s Terezií Tušicovou a měl s ní tři syny: Jaroslava (1886), Miloše (1887–1887) a Jindřicha (1892).

Dílo

V literární tvorbě Jaroslava Gallata se objevuje velmi blízký vztah k Chrudimi, silné vlastenecké cítění a specifický druh humoru, který byl ovlivněn dobově i regionálně. Díla, která navenek působila pouze jako recesistická a parodická, sledovala i jiné cíle než bylo pobavení čtenářů a publika. Jejich hlavním záměrem bylo šíření vlastenectví a reflektování soudobého politického a společenského dění nejen z hlediska regionálního ale i celonárodního. Jaroslav Gallat psal básně, kuplety, texty pro společenské večírky i libreta k operám. Upozornil na sebe rovněž jako autor dramatických parodií a veseloher a zejména jako tvůrce loutkových her, pro něž byl označován jako průkopník loutkářství v Chrudimi. Při jejich tvorbě vycházel z parodie a burlesky, většina jeho her byla určena dětem, dominoval v nich dobrosrdečný humor a výchovná tendence. Před první světovou válkou se pokusil vytvořit v Chrudimi loutkovou scénu. Tuto myšlenku se podařilo v podobě dětské loutkové scény realizovat roku 1915. Po smrti Aloise Gallata se zasloužil o obnovení vydávání silvestrovského listu Sůva-Klapačka, v němž představoval své humoristické a satirické příspěvky.[1] Publikoval v novinách a časopisech Paleček, Humoristické listy, Zlatý domov aj.[1] Osobnost Jaroslava Gallata literárně zobrazila Helena Šmahelová v třetím díle románové trilogie Hlasy mých otců.

matriční zápis o narození a křtu Jaroslava Gallata (matrika N 1851-1857 Chrudim (SOA Zámrsk))

Seznam děl

Básně, výstupy, kuplety
  • Čtyři obecní sloupové – Telč: Emil Šolc, 1890–
  • Nešťastný zeť: sólový výstup se zpěvem; Tchýně: žertovná deklamace – Praha: Josef Šváb, 1894
  • Český humor v písni a slově: sbírka kupletů, duett, tercett, sól. výstupů aj. – Chrudim: B. A. Keil, 1898
  • U kuželek – kuplet; hudba od Jindřicha Siegla. Praha: J. Šváb,
  • Z kruhu elitní klasy – kuplet; hudba od J. Siegla. Praha: J. Šváb,
  • Besedník: veselý Čech: sbírka původních kupletů, duett, tercett, kvartett, komických výstupů atd. – Telč: E. Šolc, 1899
  • Naši humoristé – 1904
  • Jaroslav Gallat a jeho nejnovější výstupy a kuplety – Praha: J. Šváb, 1905
  • Jmeniny paní kancelistové – Telč: E. Šolc, 1909
  • Kolportérka – Telč: E. Šolc, 1909
  • Metamorfosista – Telč: E. Šolc, 1909
  • Moritz Schwindelstein – Telč: E. Šolc, 1909
  • Pantoflář – Telč: E. Šolc, 1909
  • Pasivní resistence – Telč: E. Šolc, 1909
  • Pensista – Telč: E. Šolc, 1909
  • Vystavovatel zvláštností – Telč: E. Šolc, 1909
  • Zelené mládí – Telč: E. Šolc, 1909
  • Červené nosy – Telč: E. Šolc, 1910
  • Hospodský – Telč: E. Šolc, 1910
  • Maestri cantatori italiani – Telč: E. Šolc, 1910
  • Pojď sem! – Telč: E. Šolc, 1910
  • Redaktoři – Telč: E. Šolc, 1910
  • Cohn & Sohn – Telč: E. Šolc, 1911
  • Ne se dotýkat – Telč: E. Šolc, 1911
  • U telefonu –1911
  • Charaktery opic: sólový výstup – Praha: J. Šváb, 1914
  • Malý vrátný z paláce: sólový výstup pro menšího hocha neb převlečenou dívku – J. Šváb; Malý nezbeda: výstup pro hocha neb děvčátko za hocha převlečené – Jan Pik-Zbirovský; Rybář: výstup pro hocha – J. Gallat. Praha: J. Šváb, 1925
  • Z kruhu elitní klassy: kuplet – Jindřich Siegl. Praha: J. Šváb,

Loutkové hry
  • Čert na dovolené: veselohra v 1 jednání; Kmotr Brázda na výstavě: veselohra v 1 jednání – Telč: Emil Šolc, 1908
  • Bratři: hra ve 4 jednáních: obraz ze života. Telč: Emil Šolc, 1909
  • Ctibor a Celina: hra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Kašpárek na dostaveníčku: veselohra ve 2 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Macecha: hra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Na zdar Ústřední Matici Školské: veselohra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Princ a uhlíř: hra ve 4 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Strašidlo ve mlýně: veselohra ve 2 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
  • Vepřové hody: veselohra v 1 jednání; V redakci: veselohra v 1 jednání – Telč: E. Šolc, 1909
  • Zkrocení zlé ženy: hra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909

Dramata
  • Chudobka: výpravná hra pro děti ve 3 jednáních se zpěvy a tanci – nápěvy složil František Šubert. Chrudim: St. Pospíšil, 1902
  • Adelaida a žloutek z vejcete: hrůzostrašné drama: pro divadlo v místnosti nebo v přírodě – napsali J. Gallat a J. Šváb. Praha: J. Šváb, 1913
  • Co by tomu řekl básník Heyduk? Žert o 1 jednání – Praha: J. Šváb, 1915

Písňové texty a libreta k operám
  • Hvězdám: píseň pro jeden hlas s průvodem piana – J. Jeřábek; Jaroslav Vrchlický. Dva pohřební sbory – Al. Hnilička; J. Gallat. Zajíček: národní píseň – pro tři hlasy upravil Josef Drahorad. Třešť: Emanuel Binko, 1883
  • Italští umělci – Jindřich Siegl; komické terčetto od J. Gallata. Praha: Josef Šváb, 1890?
  • Knajpiáni, op. 61: komický dvojzpěv pro dva pány – hudba Roman Nejedlý. Litomyšl: R. Nejedlý, 1895?
  • Kukaččino proroctví: veselý dvojzpěv s "kukáním" pro pána a dámu – hudba Roman Nejedlý. Praha: J. Šváb, 1900–
  • V pensionátě: operetní scéna pro sbor dam a sóla – hudba od Jindřicha Součka. Lipsko: s. n., 1900?
  • Kukačka: lidová píseň – upravil J. Šváb; Trest za nevěru – valčíková píseň na slova J. Gallata; složil Vil. Novák. Praha: J. Šváb, 1900–
  • Signály: sólový výstup se zpěvy pro pána – Praha: J. Šváb,
  • Staré panny: komický dvojzpěv pro dva pány: opus 53 – hudba Roman Nejedlý. Vinohrady: Roman Nejedlý, 1907
  • Bludičky – Telč: E. Solc, 1909
  • Oběti nervosy: veselé duetto pro pány – hudbu složil Jos. Musil. Praha: J. Šváb, 1911–
  • Sufražetky: žertovný čtverozpěv pro pány za ženy převlečené – od J. Gallata a Jos. Švába; hudbu složil Jos. Musil. Praha: J. Šváb, 1911–
  • "Zeppelin": veselé létací duetto pro pány – napsali J. Gallat a J. Šváb. Praha: J. Šváb, 1918–
  • Budoucí sloupy řemesel: komická scéna se zpěvem pro 4 osoby – hudba od rytíře Dremla fon. Praha: J. Šváb, 1920?
  • Milovnice motýlků: dámské duetto – hudbu složil Josef Musil. Praha: J. Šváb, 1923?
  • Tys viděla mne s jinou stát: valčíková píseň pro zpěv a piano – hudba J. Pehel. Praha: Vítek, –1932
  • Strahováček – napsal J. Šváb. Serenáda Isidora Pantoflíčka – hudbu složil Ed. Machatý. Praha: J. Šváb,
  • U modistky

Jiné
  • Hry pro školy mateřské a nižší třídy obecných škol – Chrudim: Stanislav Pospíšil, 1880–

Reference
  1. BLAŽEK, Antonín. Alois a Jaroslav, bratři Gallatové, Pověsti a obrázky z chrudimského kraje. [s.l.]: [s.n.], 1930. S. 72–77.
  2. KOBETIČ, Pavel. Osobnosti Chrudimska. Chrudim: [s.n.], 2002. S. 59.
  3. BLAŽEK, Antonín. Sůva a Kosárna, Chrudim, obrázky kulturní a historické. Chrudim: [s.n.], 1937. S. 188–229.
  4. KOBETIČ, Pavel. Osobnosti Chrudimska. Chrudim: [s.n.], 2002. S. 58.
  5. KARLÍKOVÁ, Barbora. Hudební Litomyšl. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra Hudební výchovy, 2009. Dostupné online. Diplomová práce.
  6. GALLAT, Alois, Chrudim. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2021-03-27]. Dostupné online.

Externí odkazy

Literatura
  • BASTL, Miroslav. Jaroslav Gallat, CHVL 1994, roč. 3, č. 2. s. 9.
  • BLAŽEK, Antonín, Alois a Jaroslav, bratři Gallatové, Pověsti a obrázky z chrudimského kraje, 1930, řada VII., s. 72–77.
  • BLAŽEK, Antonín, Sůva a Kosárna, Chrudim, obrázky kulturní a historické, řada XI. Chrudim 1937, s. 188–229.
  • KOBETIČ, Pavel, Osobnosti Chrudimska, Chrudim 2002.
  • KOBETIČ, Pavel, Sůva a Kosové: Čítanka, Chrudim 1993.
  • KOBETIČ, Pavel. Výročí měsíce – Jaroslav Gallat. Chrudimský deník, 2005, ročník VIII., č. 3., s. 8.
  • Lexikon české literatury I. díl. Heslo Jaroslav Gallat. Praha, Academia 1985, s. 786–787.
  • SOKOL, Karel. J. Gallat, loutkář. Kulturní Chrudim, 1973, č. 7.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.