Jaromír Podešva

Jaromír Podešva (8. března 1927 Brno – 9. listopadu 2000 tamtéž) byl český hudební skladatel a pedagog.

Jaromír Podešva
Základní informace
Narození8. března 1927
Brno
Československo Československo
Úmrtí25. listopadu 2000 (ve věku 73 let)
Brno
Česko Česko
Žánryklasická hudba a dodekafonie
Povoláníhudební skladatel a hudební pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se do hudebního prostředí. Jeho otec byl známý brněnský houslař. Již jako chlapec hrál na klavír, housle a na violu. Za německé okupace byl jako středoškolský student totálně nasazen na manuální práci do Boskovic a později z trestu přeložen do Ostravy. Středoškolská studia dokončil po válce. Absolvoval abiturientský kurz skladby na brněnské konzervatoři a v roce 1947 vstoupil na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, kde studoval u Jaroslava Kvapila. Po dokončení řádného studia absolvoval ještě tříletou aspiranturu u téhož pedagoga a vykonával funkci tajemníka katedry skladby a dirigování. V letech 1956–1959 byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů v Praze a později se stal předsedou brněnské pobočky. V letech 1969–1990 vyučoval skladbu a hudební teorii na ostravské konzervatoři. K jeho žákům zde patřili například Pavel Helebrand nebo violoncellista a koncertní mistr Janáčkovy filharmonie Ostrava Jiří Hanousek.

Jeho tvorba zpočátku vycházela z díla Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka. V roce 1960 získal stipendium UNESCO na studijní pobyt v zemích západní Evropy a v USA. Setkání se soudobými kompozičními směry a postupy významně ovlivnilo jeho další tvorbu.

Dílo

Orchestrální skladby
  • Symfonie č. 1 (1951)
  • Cesta vlasti (symfonický triptych: Kounicovy koleje. V kraj vešla Rudá armáda. Veliký pochod. 1952–1953)
  • Symfonie č. 2 pro smyčce a flétnu (1961)
  • Koncert pro flétnu a orchestr (1965)
  • Kulminace. Perla na dně (3. symfonie). Dvě symfonické paralely myšlenek Milana Kundery a Bohumila Hrabala (1966)
  • Symfonie č. 4 – komorní (Hudba Soláně) pro flétnu, cembalo a malý smyčcový orchestr (1967)
  • Symfonie č. 5 - vokální "Tři zlomky padesátiletí" pro baryton a velký orchestr na texty Františka Halase a Jevgenije Jevtušenka (1967)
  • Symfonie č. 6 (1970),
  • Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr (1971)
  • Koncert pro klavír a orchestr (1973)
  • Beskydská suita (1974)
  • Koncert pro housle a orchestr (1974-75)
  • Koncert pro trubku a orchestr (1975)
  • Pocta Leoši Janáčkovi. Symfonická věta pro velký orchestr (1977)
  • Slavnosti sněženek (Pocta Bohumilu Hrabalovi, 1980)
  • Koncert pro klarinet a orchestr (1981)
  • Symfonie č. 7 "In memoriam J. P. jun." (1951-1972), paralely k textům K. H. Máchy a Ladislava Stehlika (1982-83)
  • Symfonietta festiva pro komorní orchestr (1983)
  • Symfonie č. 8 "Ostravská" (1986)
  • Koncert pro violu a orchestr (1988)
  • Symfonie č. 9 (1989)
  • Symfonie č. 10 "Initium ultimum" (1993)
  • Pět kusů pro komorní smyčcový orchestr "Neslavné přídavky" (1994)

Skladby pro komorní soubory
  • Smyčcový kvartet č. 1 (1950)
  • Smyčcový kvartet č. 2, Budeš žít v míru (1951)
  • Smyčcový kvartet č. 3 (1955)
  • Smyčcový kvartet č. 4, Z příběhu nového současníka (1960)
  • Z Moravy (pro smyčcový kvartet, 1960)
  • Smyčcový kvartet č. 5, Čím jsem byl... (1964)
  • Smyčcový kvartet č. 6, „De Iuventute" (1976)
  • Kvartet pro housle, klarinet, violoncello a klavír (1977)
  • Klarinetový kvintet (pro klarinet a smyčcový kvartet, 1984)
  • Dechový kvintet (1961)
  • Nonet č. 1 "O šťastných dětech"
  • Nonet č. 2 (1972)
  • Koncert pro komorní orchestr (1978)

Komorní skladby
  • Sonatina pro klarinet a klavír (1948)
  • Družstevníkův den (3 skladby pro akordeon, 1950)
  • 1. sonáta pro klavír (1951)
  • 2. sonáta pro klavír (1953)
  • Rhapsodietty pro klavír (1955)
  • Sonáta pro housle a klavír (1958)
  • Pět kusů pro housle a klavír (1967)
  • Sonatina pro klavír '69 (1969)
  • Suita pro violu a klavír "Hledání úsměvu" (1969)
  • Concertino pro dvoje housle a klavír (1972)
  • Sonatina pro violoncello a klavír (1980)
  • Pařížské vteřiny. Suita pro klavír (1981)
  • Sonáta pro violu sólo "Kruh" (1982)

Vokální hudba
  • Prosté písně Préverta
  • Sonáta pro soprán a klavír s texty Františka Halase (1968)
  • Symfonietta přírody. Čtyři smíšené sbory na texty Miroslava Holuba (1962)
  • Nevídáno, neslýcháno. Čtyři dětské sbory na texty Josefa Kainara (1965)
  • Hodiny. Pět smíšených sborů na texty Karla Kapouna (1977)

Scénická hudba
  • Bambini di Praga. Buffa-balet-pantomima podle novely B. Hrabala na vlastní libreto (1968)

Zkomponoval rovněž řadu tendenčních masových písní, sborů (Nové zpěvy, Psaníčku soudruhu Gottwaldovi apod.) a kantát (Nový člověk, Stranická legitimace aj.).

Literární dílo
  • Současná hudba na západě, Panton, Praha 1963
  • Možnosti kadence v dvanáctitónovém poli, Panton 1974
  • Úvod do studia skladby (rkp.)

Literatura
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Karel Steinmetz: Malé zamyšlení nad kompozičními postupy J. Podešvy v díle Pocta Leoši Janáčkovi, in: Hudební rozhledy roč. XXXII/1979, s. 421-424
  • Miloš Navrátil: Jaromír Podešva – čas syntézy, in: Hudební rozhledy roč. XXXIX/1986, s. 515

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.