Bedřich Rozehnal (politik)

Byl synem lékaře z Hulína. Studoval práva na univerzitě v Olomouci, ale školu nedokončil. Od roku 1849 do roku 1852 působil v redakci listu Moravské národní noviny, které vydával Jan Ohéral. Mezi jeho přátele patřil Janko Kráľ, který počátkem roku 1849 během návštěvy Kroměřížského sněmu pobýval u Rozehnala v Hulíně. V září 1849 bydlel Kráľ u Rozehnala opět, nyní jako člen oddílu slovenských dobrovolníků. Kráľ zde napsal tehdy báseň Šahy.[2]

Podle údajů z roku 1864 působil Rozehnal jako redaktor v Olomouci.[5] Redigoval olomouckou Moravu. Dobové nekrology uvádějí, že zesnulý byl i purkmistrem v Prostějově,[3] v seznamu starostů Prostějova ovšem uváděn není.

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Prostějov.[6] V roce 1861 se uváděl jako kandidát Moravské národní strany (staročeské).[7] V září 1864 na mandát rezignoval, ale po několika dnech rezignaci odvolal. Podle dobového tisku čelil Rozehnal v Prostějově žalobě pro urážku na cti od magistrátního úředníka Barnikela. Rozehnal prý po setkání s Barnikelem oznámil, že složí mandát poslance, načež Barnikel od podání žaloby upustil. Jenže Rozehnal pak své rozhodnutí revidoval.[8] Spor o platnost rezignace pak skončil u soudu. V ledmu 1865 byl Rozehnal odsouzen okresním soudem ke dvěma dnům vězení.[9] Soudní pře pokračovala po celý rok 1865.[10] V listopadu 1865 ho v doplňovacích volbách na sněmu nahradil Johann Zajiczek.[11]

Zemřel v březnu 1876 po delší nemoci.[3] Příčinou úmrtí byly plicní tuberkle.[4] Některé zdroje uvádějí, že zemřel v kroměřížském vězení, kam měl být odsouzen za padělání směnek.[2]