Jana z Peñafielu

Narodila se jako dcera Juana Manuela, vévody z Peñafielu a knížete z Villeny, a jeho druhé manželky Blanky, dcery Ferdinanda de la Cerda. V žilách obou jejích rodičů tak kolovala krev kastilských králů, což zapříčinilo Janin sňatek s Jindřichem z Trastámary, levobočkem krále Alfonse XI. Svatba zaranžovaná matkou ženicha se konala potají v červenci 1350 v Seville a manželství nebylo zřejmě šťastné. Jana strávila nějaký čas v zajetí Jindřichova nevlastního bratra, krále Petra a manžel zplodil řadu levobočků.

Po smrti bezdětné neteře roku 1361 Jana zdědila panství Peñafiel, Villena a Escalona a po dalších příbuzných také panství Lara a Biscay. V roce 1366 vypukla v Kastílii občanská válka a města se rozdělila na příznivce měšťanstva a příznivce šlechty či církve. Šlechta si našla jako kandidáta na trůn Jindřicha z Trastámary, protože ten, kdo „dobře svému lidu vládne a chrání jej, ten skutečně je králem, druhý budiž vypuzen.“[1] Stoletá válka zasáhla i Pyrenejský poloostrov. Jindřicha podporovala Francie, získal početné žoldnéřské vojska společně s Bertrandem du Guesclin. Krále Petra podporovala Anglie, v čele anglického vojska stál Černý princ. Po třech letech bojů Jindřich roku 1369 bratra v souboji zabil a usedl společně s Janou na kastilský trůn. Zemřel po deseti letech vlády na jaře 1379 a Jana jej přežila o dva roky. Byla stejně jako její manžel pohřbena v kapli Nových králů v katedrále Panny Marie v Toledu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juana Manuel na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Juana Manuel na Wikimedia Commons