Ferdinand de la Cerda

Narodil se jako prvorozený syn kastilského krále Alfonse X. a Violanty Aragonské. Roku 1266[1] byl zasnouben s Blankou, dcerou francouzského krále Ludvíka IX. a dynastická svatba se konala zřejmě 30. listopadu 1268 v Burgosu. Manželské štěstí netrvalo dlouho, Ferdinand se dožil pouhých dvaceti let, zemřel krátce po pokusu odrazit muslimskou invazi v červenci 1275 a byl pohřben v rodovém klášteře Las Huelgas.

Zůstali po něm dva chlapci Alfons a Ferdinand. Ovdovělá Blanka nechala oba syny v péči své tchyně Violanty v Játivě a odešla zpět do Francie.[2] Dědicem královské koruny se měl stát starší Alfons. Sancho, mladší bratr zemřelého, se však nechal roku 1282 šlechtickou opozicí prohlásit následníkem trůnu, zmocnil se vlády a roku 1284 se stal po otcově smrti kastilským králem. Uznala jej většina šlechty a představitelů měst.