Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu

Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu
Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu
	Jan Zikmund z Thunu-Hohenštejna
Narození	1594
Úmrtí	1646 (ve věku 51–52 let) nebo 29. června 1646 (ve věku 51–52 let)
Povolání	místodržitel a tajný rada
Choť	Anna Markéta z Wolkenstein-Trostburgu (1628–1635); Markéta Anna z Oettingen-Baldernu
Děti	Maxmilián z Thun-Hohensteinu; Michael Osvald z Thun-Hohenštejna; Guidobald z Thun-Hohensteinu; Romedius Konstantin Thun-Hohenstein; Jan Arnošt z Thun-Hohenštejna; Václav z Thun-Hohensteinu; František Zikmund z Thun-Hohensteinu; Jitka Anna z Thun-Hohensteinu; Klára Františka z Thunu a Hohensteinu
Rodiče	Jan Cyprián z Thun-Hohensteinu a Anna Marie z Preysingu
Příbuzní	Jan František Josef z Thun-Hohensteinu, Jan Arnošt Josef z Thun-Hohenštejna, Marie Magdalena Antonie z Thun-Hohensteinu, Jan Maxmilián Ondřej z Thunu-Hohenštejna a Marie Anna Leopoldina z Thunu-Hohenštejna (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu, počeštěně též z Thun-Hohenštejna (německy Johann Sigismund Graf von Thun und Hohenstein, 20. září 1594 – 29. června 1646, Děčín) byl český šlechtic, místodržitel Království českého a císařský tajný rada. Pocházel z hraběcího rodu Thun-Hohenštejnů.

Život

Narodil se jako syn hraběte Jana Cypriána z Thun-Hohenštejna (1569 – 1630), v roce 1629 se stal říšským hrabětem z Hohenštejna a jeho manželkou byla Anna Marie z Preysingu.

Jan Zikmund po otci zdědil zámek a panství Klášterec. V době probíhající třicetileté války však byl zámek a přilehlé budovy 1639 a 1646 vypálen a vypleněn Švédy.

Hrabě Jan Zikmund zemřel ve věku 51 let 29. června 1646 v Děčíně.

Jan Zikmund byl třikrát ženatý:

od roku 1612 s hraběnkou Barborou z Thunu-Caldes († 1618). Manželé měli čtyři děti:[1]

Judita Anna z Thunu-Hohenštejna (30. července 1614 – 16. září 1669), jeptiška a abatyše v Salcburku
Kryštof Šimon z Thunu-Hohenštejna (1615 – 1643, padl v boji), ženatý s hraběnkou Annou Barborou z Trauttmansdorffu
Guidobald z Thunu-Hohenštejna (16. prosince 1616, Castelfondo – 1. června 1668, Salcburk), kardinál (1666), kníže-arcibiskup salcburský (1654 – 1668)
Anna Magdalena Alžběta z Thunu-Hohenštejna, 18. června 1656 se ve vídeňském Hofburgu provdala za hraběte Jana Maxmiliána II. z Herbersteinu († 1679)

21. února 1628 s Annou Markétou z Wolkenstein-Trostburgu († 7. září 1635, Praha), dcerou hraběte Marka Osvalda z Wolkensteinu (1592 – 1636) a Anny Marie z Khuen-Belasi. Manželé měli dva syny:[2]

Václav z Thunu-Hohenštejna (13. srpna 1629 - 8. ledna 1673), biskup pasovský (1664 – 1673) a gurský (1665 – 1673)
Michael Osvald z Thunu-Hohenštejna (13. října 1631 – 31. ledna 1694, Praha), český místrodžící, poprvé se oženil 14. září 1654 v Salcburku s hraběnkou Alžbětou z Lodronu († 1688), podruhé s hraběnkou Annou Cecílií z Tannhausenu (14. března 1674 - 15. února 1721). Z prvního manželství měl dvě dcery.

6. července 1637 v Praze s hraběnkou Markétou Annou († 19. června 1684), dcerou hraběte Arnošta I. z Oettingen-Baldernu (1584 – 1626) a hraběnky Kateřinou z Helfenstein-Wiesensteigu (1589 – 1638).[3] Manželé měli osm dětí:[4]

Maxmilián z Thunu-Hohenštejna (19. srpna 1638 – 7. srpna 1701), nositel řádu zlatého rouna, poprvé ženatý s hraběnkou Marií Františkou Emerencií z Lodronu († 12. května 1679), podruhé od 11. srpna 1680 s hraběnkou Marií Maxmilianou z Lichtenštejna (14. srpna 1659 - 17. července 1687), potřetí roku 1694 s hraběnkou Marií Adlétou z Preysingu; той основава české linie; měl celkem sedm dětí:
František Zikmund z Thunu-Hohenštejna (1. září 1639 – 3. května 1702), velkopřevor Maltézského řádu, vyslanec v Londýně a Varšavě, polní maršál 1700
Paris Dominik z Thunu-Hohenštejna († 24. října 1697)
Janа Kateřina z Thunu-Hohenštejna (5. září 1635 – 23. srpna 1688), jeptiška karmelitka
Romedius Konstantin z Thunu-Hohenštejna (2. března 1641 – 30. dubna 1700), hrabě, roku 1669 se oženil s Marií Františkou Barborou ze Salm-Neuburg (1655 – 20. února 1707), dcerou hraběte Karla ze Salm-Neuburgu (1604 – 1662/1664) a hraběnky Alžběty Bernardiny Tübingenské, svobodné paní z Lichteneggu (1624 – 1666), měli jednoho syna
Jan Arnošt z Thunu-Hohenštejna (6. července 1643, Praha - 20. dubna 1709), biskup hradecko-sekavský (1679 – 1687) a kníže-arcibiskup salcburský (1687 – 1709)
Josef z Thunu-Hohenštejna (1644 - 1697), kapucínský mnich
Rudolf Josef z Thunu-Hohenštejna († 20. května 1702), biskup sekavský, kapucínský mnich
dalších 5 potomků, kteří zemřeli v dětství

Johann Gottfried Hoche. Vollständige Geschichte der Grafschaft Hohenstein, der Herrschaften Lohra und Klettenberg, Heeringen, Kelbra, Scharzfeld, Lutterberg, der beiden klášterr Ilfeld und Walkenried: nebst einer statistischen Beschreibung des Preußischen Antheils an dieser Grafschaft. Ein Anhang zur Brandenburgischen, Braunschweigischen, Stollbergischen, Schwarzburgischen und Witgensteinischen Geschichte. [s.l.]: Francke und Bispink, 1790. Dostupné online. (anglicky)
Almanach de Gotha, Thun und Hohenstein. Justus Perthes, 1944, p. 539.
Europaische Stammtafeln, by Wilhelm Karl, Prinz zu Isenburg, Vol. XVI, Tafel 108.
Histoire et Genealogie de La Maison de Liechtenstein, La Ricamarie, Martin, Georges. 70

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.