Klára Františka Thunová

Klára Františka z Thunu a Hohensteinu (německy Klara Franziska von Thun und Hohenstein) provdaná de'Suys (13. února 164217. března 1687) byla česká šlechtična z rodu Thun-Hohensteinů.

Klára Františka Thunová de Suys
Rodový erb Thun-Hohenštejnů
Rodné jménoKlára Františka Thunová
Narození16. září 1642
Úmrtí17. března 1687 (ve věku 44 let)
Známá jakošlechtična z rodu Thun-Hohensteinů
majitelka zámku v Kounicích
ChoťArnošt Ferdinand Leopold Oktavius de Suys
RodičeJan Zikmund z Thun-Hohensteinu a Markéta Anna z Oettingen-Baldernu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodila se 13. února 1642. Její matkou byla Markéta Anna z Oettingen-Baldernu a otcem Jan Zikmund Thun, který patřil k jedněm z prvních Thunů, kteří se usadili v Čechách.

Jan Zikmund měl tři manželky a devatenáct dětí, z toho dvanáct synů a sedm dcer. Markéta Anna z Oettingenu-Baldernu byla jeho třetí manželkou. Klára Františka měla sedm vlastních sourozenců, kterými byli Maxmilián, František Zikmund, Romedius Konstantin, Jan Arnošt, Rudolf Guidobald, Konstantin a Marie Anna, přičemž poslední dva zemřeli v dětském věku (ve dvou a třech letech). Její otec zemřel v roce 1646, v jejích čtyřech letech. O rodinu se tak staral Guidobald, syn Jana Zikmunda z prvního manželství.

Klára Františka se v roce 27.6. 1666 provdala v malostranském chrámu sv. Mikuláše v Praze za Arnošta Ferdinanda Oktavia de Suys. V následujícím roce manželé zakoupili zámek v Kounicích, který posléze rekonstruovali. V roce 1677 Arnošt de Suys zemřel, a Klára Františka pokračovala v započatém díle sama. Dokončila špitál v Kounicích, o čemž svědčily i desky na budově, zminil se o nich Václav Trnka v knize Kounice a Přerov v Čechách.

Z jejího života je již známa pouze dramatická situace, kdy dne 16. dubna 1680 v Kounicích proběhlo selské povstání a tak musela s nezletilým synem z Kounic uprchnout do Prahy.[1]

Klára Františka zemřela 17. března 1687, její syn František Josef Antonín Viktor zemřel na počátku r. 1691, krátce po dosažení plnoletosti.

Na děčínském zámku v rodové galerii Thunů se nachází její portrét. Její vyobrazení je netradiční, na obraze je spoutaná řetězy, má okovy kolem zápěstí a řetězem je připoutaná i v pase. Navíc v levé ruce řetěz přidržuje a vypadá to, že na něj gestem poukazuje. Řetěz by v této části mohl tvořit číslovku 30. Obraz vytvořil neznámý malíř druhé poloviny 17. století kolem roku 1670 a v letech 1670–1701 byl součástí sbírky jejího bratra Maxmiliána Thuna. Od roku 2014 je obraz zapůjčen na zámek Děčín, kam byl nainstalován podle původního umístění.

Reference

  1. NEHVIZDY, Městys. Městys Nehvizdy. www.nehvizdy.cz [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (česky)

Literatura

  • TRNKA, Václav. Kounice a Přerov v Čechách: historicko-statistický přehled. [s.l.]: Václav Trnka, 1873. 64 s. Dostupné online.
  • ŠUMAN, František; KOTKOVÁ, Olga; ROUSOVÁ, Andrea; SLAVÍČEK, Lubomír; ŠTĚPÁNEK, Pavel. Mistrovská díla thunovské obrazárny na děčínském zámku - František Šuman | Databáze knih. [s.l.]: Zámek Děčín, 2014. 249 s. Dostupné online. ISBN 978-80-260-7419-9.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.