Jan Viktor Mládek

Jan Mládek začal po maturitě na smíchovském reálném gymnáziu[2] studovat práva v Praze a studium dokončil na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde roku 1936 získal doktorát práv. Stačil absolvovat také dva semestry medicíny, ale hlubší zájem o národohospodářství a filozofii ho přivedl na Vysokou školu obchodní v Praze. Krátce pracoval ve studijním odboru Národní banky a před válkou odešel dále studovat k Henri Bergsonovi na pařížskou Sorbonnu. V Anglii pak studoval na Cambridge University u Bertrand Russella a Johna M. Keynese, s kterým později za války úzce spolupracoval na plánech poválečné finanční rekonstrukce a stabilizace evropských zemí.

Počátek války Mládka zastihl ve Francii, kde se přihlásil do francouzské armády. Po její porážce a evakuaci do Anglie byl přidělen do služeb československého exilového ministerstva financí v Londýně. Její ministr financí Ladislav Feierabend se u exilového prezidenta Beneše snažil prosadit vznik exilové Národní banky Československé, ale neuspěl. Benešovi vadili navrhovaní členové, lidé spjatí s hospodářským systémem první republiky – jako Antonín Basch, rozhodný zástupce liberálního hospodářství, profesor na univerzitě v Chicagu – ale především podporoval změnu hospodářského systému po skončení války a počítal s větší úlohou státu.

Feierabend tedy zřídil jen měnový a bankovní odbor ministerstva financí, jehož vedením pověřil Mládka. Jan Mládek se po válce vrátil do Československa a byl pověřen dočasnou správou České národní banky.

Jan V. Mládek se společně s Antonínem Baschem zúčastnil porad v letech 1943 a 1944 v USA, aktivně pracovali na přípravách poválečného měnového uspořádání. Tak se zúčastnili i přípravné konference v Atlantic City v červnu 1944, kde zastupovali Československo jako jednu ze 17 zúčastněných zemí a kde byly dokončovány podklady pro závěrečnou měnovou a finanční konferenci v červenci 1944 v Bretton Woods.

V Bretton Woods bylo Československo zastoupeno předsedou Ladislavem Feierabendem, místopředsedou Janem V. Mládkem a profesory národního hospodářství Antonínem Baschem a Ervinem Exnerem a přednostou hospodářské služby československého velvyslanectví v USA Josefem Hančem.

Na konferenci byly schváleny stanovy Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj a uzavřeny Brettonwoodské dohody. Československo k nim formálně přistoupilo na zasedání Prozatímního Národního shromáždění 18. prosince 1945, schválením vládního zákona o přistoupení Československé republiky k dohodám o Mezinárodním měnovém fondu a o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj, po jeho jednomyslném přijetí v rozpočtovém výboru sněmovny.

Československá vláda podepsala dohodu o MMF (Articles of Agreement of the IMF) s první skupinou zemí 27. prosince 1945, čímž se ČSR stala zakládajícím členem. Mezi dvanáct výkonných ředitelů MMF byl při prvních volbách dne 6. května 1946 zvolen československý zástupce Jan Viktor Mládek, který tehdy byl vedoucím měnové a bankovní divize ministerstva financí ČSR. Mládek jako výkonný ředitel zastupoval zájmy nejen Československa, ale i Polska a Jugoslávie.

V USA na přání prezidenta Beneše pracoval i na přijetí Marshallova plánu.

Od roku 1947 zastupoval Jan Viktor Mládek Československo v OSN. Po komunistickém puči v únoru 1948 Mládek rezignoval na svou funkci výkonného ředitele, požádal o azyl a byl jmenován zástupcem ředitele operačního oddělení MMF (Operations Department). Na přání generála Mc Arthura byl vyslán do Japonska, aby řešil tamější finanční problémy a do Jugoslávie, aby její finance vyvedl ze závislosti na SSSR. V letech 1953–59 byl ředitelem Evropského oddělení (European office) a od roku 1961 nově založeného Afrického oddělení (African Department). Na přání amerického prezidenta Lyndon B. Johnsona pomáhal řešit finanční a měnové problémy zemí jihovýchodní Asie. Od roku 1964 vedl Ústřední bankovní služby MMF (Central Banking Service).

Jan Mládek těžce nesl, že pomáhá řadě zemí ve světě a nemůže pomoci své vlasti. Přednášel o Československu ve výboru amerického Kongresu a podporoval české exulanty, jako byli Ladislav Feierabend a Ferdinand Peroutka, v letech 1970–72 předsedal exilové Společnosti pro vědy a umění (SVU). Po odchodu do důchodu roku 1977 se intenzivně zabýval plány na obnovu československé ekonomiky, ale zemřel 7. srpna 1989, těsně před listopadem 1989.[3]

• Jan V. Mládek: Mezinárodní finanční instituce brettonwoodské, Praha 1946
• Jaroslav Šůla: JUDr. Jan Viktor Mládek – významný český a mezinárodní finančník, Bankovnictví 24/1996
• Radka Rutarová: Založení Bretton-woodských institucí a počátek jejich činnosti z pohledu ČSR (1944 – 1954), diplomová práce, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií, 2002

• Sbírky Musea Kampa, ed. J. Machalický, Museum Kampa-Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha 2009, ISBN 978-80-254-3773-5

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Viktor Mládek
• Prozatímní NS RČS 1945-1946, 16. schůze, část 2/2, úterý 18. prosince 1945
• Jan Mladek, 77, Dies – Served Monetary Fund, New York Times, August 10, 1989