Jan Vítězslav Dušek

Narodil se v rolnické rodině v Makově na Táborsku. V letech 1905–1909 vystudoval odbornou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích v Podkrkonoší.[1] V první světové válce narukoval do 75. pěšího pluku, kde se setkal s dalšími jihočeskými umělci – malíři Janem Autengruberem a Jiřím Kauckým.[2] Získal československé státní stipendium a v letech 1921 a 1922 se zdokonaloval na pařížské Académie de la Grande Chaumière u Émile-Antoine Bourdella. Roku 1925 se stal jedním ze zakládajících členů Sdružení jihočeských výtvarníků. Žil v Táboře, kde také umřel.

Dělal figurální a portrétní tvorbu – vytvořil mnoho pomníků, např. pomník T. G. Masaryka v Hulíně, pomník Antonína Sovy v Pacově, pomník Petra Chelčického v Chelčicich, pomník Jana Husa v Jindřichově Hradci, pomník zabitých letců v Hrdějovicích. Vytvořil mnoho bust nebo symbolických hlav. Dělal pamětní desky, portrétní medaile a figurální výzdobu budov.[3] Byl spoluautorem pamětní desky na českobudějovické radnici.[4]

Byl autorem pomníků padlých v Čelákovicích, Bechyni, Borovanech, Budislavi, Dačicích, Chlumu u Třeboně, Kladně, Křemži, Malšicích, Plané nad Lužnicí, Polné, Sezimově Ústí, Soběslavi, Táboře, Trhových Svinech, Tučapech na Táborsku a jinde.[3][5]

• Vystavoval v jarním Salonu Société Nationale des Beaux-Arts v Paříži.
• Koncem roku 1925 vystavoval v londýnské Galerii Královské akademie v Londýně.
• V roce 1926 se zúčastnil v Benátkách XV. mezinárodní výstavy umění Esposizione internazionale d’Arte della città di Venezia.
• V roce 1936 na XI. letní olympiádě v Berlíně vystavoval v umělecké soutěži plastiku Herkules.

• V roce 1924 obdržel na VIII. olympiádě v Paříži za sochu Lučištníka bronzovou medaili.
• V roce 1925 obdržel na pařížském jarním Salonu stříbrnou medaili za sochu Běžce.

• 
  Pomník Petra Chelčického
• 
  Pomník padlým v Bechyni
• 
  Padařov, pomník Alfonsi Ferdinandu Štastnému, zakladateli českého agrarismu