Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jihlava)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel farnosti Jihlava-Matky Boží[1] a jakožto část funkčního celku minoritského kláštera kulturní památka[2] v Jihlavě. Byl zbudován v polovině 13. století řádem minoritů, jehož jihlavský konvent jej dosud spravuje, v přechodném, románsko-gotickém stylu, v 30. letech 18. století byl barokizován.[3]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
ObecJihlava
Souřadnice49°23′41″ s. š., 15°35′16″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
DěkanátJihlava
FarnostJihlava-Matky Boží
Statusfarní kostel
Užívánímše každý den
Architektonický popis
Stavební slohrománský sloh, gotika, baroko
Výstavbapol. 13. století
Další informace
UliceKosmákova
Kód památky45491/7-4877 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Václav Kovanda, Panna Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je svým průčelím v ulici Matky Boží začleněný do městské zástavby, k východní straně přiléhá Minoritské náměstí. Stojí v blízkosti brány Matky Boží na západě hrazeného jádra města Jihlavy.

Kostel je majetkem Provincie Řádu minoritů v ČR; v kostele se denně slouží mše svaté.

Kostel není orientovaný, jeho protáhlé kněžiště směřuje k jihu. Má tři lodi, od nichž je kněžiště odděleno příčnou lodí. V západní straně příčné lodi je zřízena kaple Božského Srdce Ježíšova (původně kaple Nanebevzetí Panny Marie a svaté Anny). Nad křížením příčné lodi s lodí hlavní se vypíná cihlová osmiboká zvonice. Se západní lodí je v severní části spojena kaple Panny Marie Pomocné (původně kaple svatého Václava). Průčelí kostela zdobí pětice soch umístěných ve výklencích: zcela nahoře socha Panny Marie, v prostřední dvojici svatý Bonaventura a svatý Ludvík z Toulouse, ve spodní dvojici svatý František z Assisi a svatý Antonín z Padovy.[3][4]

Z výzdoby interiéru kostela lze uvést zejm. nástěnný obraz Přepadení Jihlavy v r. 1402, snad nejstarší veduta znázorňující město Jihlavu, a dále trojici soch světic Barbory, Markéty a Kateřiny.[4] V kapli Božského Srdce Ježíšova bývá od adventu do hromnic vystaven veliký betlém.

Historie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl spolu s klášterem v počátcích města Jihlavy, snad kolem poloviny 13. století. Ze 13. století pochází většina obvodových zdí i klenby lodí i kněžiště. Rozšířen byl kostel v 80. letech 14. století o dvě kaple při západní lodi a nad křížením o osmibokou zvonici. Na přelomu 15. a 16. století bylo prodlouženo kněžiště, uzavřeno pětibokým závěrem a na jeho východní straně přistavěna kaple svatého Wolfganga. Barokní přestavby se kostel dočkal ve 30. letech 18. století. Bylo zbudováno průčelí s dvěma dvojicemi pilastrů a výklenky pro sochy a vstupní předsíň. Nad předsíní pak v roce 1756 kruchta.[3][4]

Hřbitov při kostele byl zrušen ve druhé polovině 16. století. S výstavbou přilehlých měšťanských domů kostel pozbyl své původní dominantní postavení. Podobné důsledky mělo i zvýšení okolního terénu kostela o 100–120 cm.[4]

Za josefínských reforem byla při kostele Matky Boží zřízena roku 1784 farnost se světským farářem, jemuž byli minorité kaplany; správu farnosti převzali minorité roku 1800.[3] Klášterní komplex byl Provincii Řádu minoritů v ČR vrácen jako historický majetek roku 1998.[5]

V klášterní zahradě jsou umístěny zbylé čtyři plastiky ze zaniklé Křížové cesty.

Odkazy

Reference

  1. Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno: Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 118.
  2. Záznam v rejstříku nemovitých kulturních památek č. 45491/7-4877
  3. BARTUŠEK, Antonín; KÁBA, Arnošt. Umělecké památky Jihlavy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství v Havlíčkově Brodě, 1960. 64 (147) s. S. 28–29.
  4. JAROŠ, Zdeněk. Jihlavské nemovité památky. 1. vyd. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2002. 169 s. ISBN 80-86382-07-9. S. 29–51.
  5. Řád minoritů v ČR. Chrám Nanebevzetí Panny Marie [online]. Jihlava: Řád minoritů v ČR [cit. 2010-04-06]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.