Jan Rittersberg

Jan Rittersberg, též Johann Ritter z Rittersbergu (z Rittersberka) apod., německy Johann Ritter von Rittersberg,[pozn. 1] (9. října 1780 Praha – 18. června 1841 Praha) byl německo–český spisovatel žijící v Praze, původním povoláním důstojník, první životopisec Josefa Dobrovského, vojenský historik, vydavatel českých národních písní.

Jan Rittersberg
Narození9. října 1780
Praha
Úmrtí18. června 1841 (ve věku 60 let)
Praha
Povolánívoják, spisovatel
PříbuzníLudvík Ritter (syn), Henriettta Ritterová z Rittersbergu (dcera), Jindřiška Slavínská (vnučka)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Mládí a vojenská kariéra

Šlechtický titul z Rittersbergu získal otec Jana Rittersberga, setník Maxmilian Ritter za obranu Prahy před Prusy v roce 1757. Manželka Maxmiliana Rittera a matka Jana pocházela z Libušína, rodným jménem Anna Geronišová.[1]

Jan Rittersberg se narodil 9. října 1780 v Praze, kde také vystudoval gymnázium a studoval práva. Od roku 1800 sloužil v armádě, kde se zúčastnil v letech 1813–1815 akcí proti Napoleonovi. Roku 1821 v Neapoli onemocněl a požádal o penzionování. Dosáhl hodnosti setníka (Hauptmann).[2]

Pobyt v Praze

Po penzionování se natrvalo usadil v Praze.[3] Věnoval se vojenské historii, stal se znalcem výtvarného umění a dějin hudby. V jeho salonu se scházely přední osobnosti českého kuturního života jako František Palacký, Václav Hanka a Josef Dobrovský. Od roku 1824 byl členem Společnosti vlasteneckých přátel umění a spolku Verein der Kunstfreunde fúr Kirchenmusik in Bóhmen (Jednota k zvelebení kostelní hudby v Čechách). Byl přispívajícím členem Časopisu Českého musea.[2]

Tragické úmrtí

Při jízdě kočárem u Kanálské zahrady se splašili koně, Jan Rittersberg byl z kočáru vymrštěn a rozbil si hlavu. Na místě zemřel, dle matričního záznamu se tak stalo 18. června 1841.[4][1] Je pohřben na Malostranském hřbitově na pražském Smíchově.[5]

Rodinný život

Po povýšení na setníka se oženil s dcerou podmaršálka barona Ludwiga z Vogelsangu.[6][pozn. 2] V manželství se narodil syn Ludvík (spisovatel, skladatel a litograf) a a dcera Henrietta (spisovatelka, vychovatelka, překladatelka). Vnučka Jindřiška Slavínská byla herečka Národního divadla.

Dílo
Jan Rittersberg: České národní písně (obálka, 1825)

Časopisy

Knižní vydání

Z dnešního pohledu jsou nejvýznamnějšími Ritterovými díly:

  • České národnj pjsně – vydání českých národních písní v roce 1825. Písně byly vydány s notovým záznamem melodie a u českých písní zápisem textu v češtině. Věnování publikace hraběti Františku Antonínovi Kolovratovi bylo též v češtině. Dvoudílný sborník obsahuje 300 písní z Čech, z toho 50 německých. Na sbírce se podílel hudební skladatel a teoretik F. D. Weber. (Praha, nákladem vlastním, 1825)
  • Abbé Joseph Dobrowsky – prní životopis Josefa Dobrovského (Praha, vydavatel C. W. Enders 1829)[9]

Jiné
  • Další Rittersbergovy práce psané německy se týkají zejména vojenské historie. Je též autorem německého popisu maleb ve vlastnictví Společnosti vlasteneckých přátel umění (Verzeichniss der Kunstwerke, welche sich in der Gemälde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden, 1835)
  • Též překládal z francouzštiny do němčiny[10]
  • Nedokončené libreto opery Leopolda Měchury Hiorba z roku 1835 (rukopis, notový záznam nezachován).[11]
  • Novodobě (2012) byla vydána jeho biografie Kristiána Kryštofa Clam–Gallase v edici Antonina Svobody.[12]

Zajímavosti
  • Germanista a bohemista Václav Petrbok poukázal na rozdílné přijetí, kterého se dostalo Rittersbergovým Českým národním písním ve srovnání s obdobnou Čelakovského sbírkou folkloristického materiálu Slovanské národní písně. Čelakovský vydal svou sbírku v souladu s estetickým hlediskem a výhradně z venkovského prostředí, přitom písně, které považoval obsahově za nevhodné, nezařadil. Rittersberg byl veden dokumentárním hlediskem zachovávajícím historické památky a jeho soubor obsahuje i zlidovělé umělé písně, městské písně a německé písně z Čech. To nevyhovovalo tehdejšímu názoru a bylo mu vytknuto „snižování čisté duše lidu“ a zařazení „písní lůzy“.[13]
  • V roce úmrtí Jindřišky Slavínské připomněly Národní listy, že tragédie spojené s koňmi se v rodu Rittersbergů opakovaly. Jan Ritter z Rittersbergu zahynul při pádu z kočáru, syn Ludvík se o tři roky později vážně zranil při pádu z koně, musel zanechat povolání učitele hudby a dlouhodobě se léčit. Ludvíkovu dceru Jindřišku Slavínskou kopnul v roce 1908 do hlavy splašený kůň a ona na následky zranění zemřela.[1]

Odkazy

Poznámky
  1. Ritter je původní příjmení, nemá zde český význam rytíř.
  2. Podle soupisu pražských obyvatel i policejní konskripce žil v Praze s dětmi bez manželky; u té je v konskripci uvedena poznámka, že pobývá v Haliči.[7]

Reference
  1. Tragické události v rodině z Rittersbergů. S. 3. Národní listy [online]. 1908-07-15 [cit. 2021-07-05]. S. 3. Dostupné online.
  2. Jan Rittersberk. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. Dostupné online. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/II. P–Ř. S. 1254–1256.
  3. Soupis pražských obyvatel:Rittersberg Johann [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
  4. Matrika zemřelých, sv. Apolinář 1840-1844, snímek 112 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-21]. Dostupné online.
  5. Hrob Johann Ritter v. Rittersberg [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
  6. WITTING, J. B. Monatsblatt des Heraldisch-Genealogischen Vereines "Adler"., Svazek 4, s. 542 [online]. Vídeň: K. k. Heraldische Gesselschaft Adler, 1900-06 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online.
  7. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 514, obraz 736 [online]. Národní archiv [cit. 2021-07-22]. Dostupné online.
  8. GAGAN, Jaroslav. Vydání Rukopisů Zelenohorského a Králodvorského [online]. Česká společnost rukopisná, rev. 2014 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online.
  9. RITTER VON RITTERSBERG, Johann. Abbé Joseph Dobrowsky: biographische Skizze. Prag: C. W. Enders, 1829. 36 s. Dostupné online. (německy)
  10. CARRO, Jean de. Lateinische Ode au Kars des vierten Heilquellen (titul. str.) [online]. 1829 [cit. 2021-07-23]. Dostupné online.
  11. REITTETEROVÁ, Vlasta. Česká divadelní encyklopedie: Měchura, Leopold Eugen/Práce pro divadlo [online]. 2006 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online.
  12. SVOBODA, Antonín. Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012. ISBN 978-80-7372-929-5.
  13. PETRBOK, Václav. Čím česká píseň je a čím není. Čelakovský a Rittersberg očima jednoho Biedermanna [online]. Plzeň: Koniasch Latin Press, 2004 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. ISBN 80-86791-08-4.

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.