Jiráskovo gymnázium Náchod

Foto budovy krátce po dokončení

V roce 1896, když byly ještě nejbližší reálky v Hradci Králové a Pardubicích, rozhodlo se městské zastupitelstvo zřídit jednu v Náchodě. Ve stejném roce byla tedy podepsána zřizovací listina školy. První žáci se začali učit v září roku 1897 v prostorách tehdy nové školy v Komenské ulici, kde reálka sídlila čtyři roky. Prvním ředitelem byl Bedřich Procházka, profesor deskriptivní geometrie a matematiky na reálce v Karlíně. Dobový tisk se pozastavoval nad tím, že nebyly otevřeny dvě třídy, ale pouze jedna, protože v okolních městech byl dostatek měšťanských škol.[1]

Od školního roku 1909/1910 byla náchodská reálka postupně přeměňována na osmitřídní reálné gymnázium.[2]

Když se vybíralo místo pro novou budovu školy, uvažovalo se o zahradách na Novém Světě za sokolovnou. Nakonec se však z jara roku 1900 začalo kopat na místě, které nebylo nejvhodnější, a to mezi ulicemi Komenského a Českých bratří podle uličky Svatomichalské. Zde tehdy město končilo. Stavba pokračovala rychle a v zimě již byla téměř hotova.

Požádali tedy na počátku roku 1901 Aloise Jiráska, aby zaslal citáty, které by se hodily k nové škole. Alois Jirásek zaslal tři hesla, z nichž se vybrala první dvě:[3]

Květ citu, světlo rozumu, ó školo pěstuj a zasaď kořen povah rozhodných.

U zemské brány bdělou stráží povždy buď českého ducha.

Uč kroku jistému a zraku jasnému do školy života.

Budova byla slavnostně otevřena 18. září 1901. Byla to největší budova v Náchodě a stavba stála téměř půl milionu korun. Vystavěl ji místní stavitel Josef Hakauf podle náčrtků pražských architektů Vratislava Pacovského a Jana Žáka.

• Jan Kratochvíl (1889–1975), československý generál, velitel 1. československého armádního sboru[4]
• PhDr. Josef Škvorecký (1924–2012), spisovatel, esejista, překladatel a exilový nakladatel[4]
• Egon Hostovský (1908–1973), prozaik, redaktor a novinář[4]
• Jaroslav Celba (1924–2013), jazzový kytarista a hudební skladatel[5][4]
• Dr. Oskar Sýkora, Ph.D. (1929–2018), vědec a vysokoškolský pedagog v oboru stomatologie[4]
• Vilém Bernard (1912–1992), politik[4]
• Josef Sekyra (1928–2008), geolog, horolezec, cestovatel, dobrodruh a polárník – první Čechoslovák na jižním pólu[4]
• Adolf Knoll (1954), výzkumný pracovník a knihovník, pověřený po listopadu 1989 řízením Národní knihovny ČR[4]
• František Štěpánek (1922–2000), divadelní režisér[4]
• Luba Skořepová (1923–2016), herečka, spisovatelka, dlouholetá členka činohry Národního divadla v Praze[6][4]
• Josef Menzel (1901–1975), novinář, překladatel a spisovatel dětských knih[7][4]
• Mgr. Bohumil Dvořáček (1917–2018), pedagog, novoměstský kronikář a čestný občan[4]
• Jan Milíč Lochman (1922–2004), teolog, filozof, vysokoškolský pedagog, rektor univerzity v Basileji[4]
• 1943–45 Miloš Forman (1932–2018), režisér, scenárista a herec[8]