Jan Karel Hraše

Jan Karel Hraše (2. dubna 1840 Rataje[1] u Bechyně – 6. května 1907 Náchod[2]) byl český pedagog – ředitel škol, archeolog, spisovatel, historik, okresní konzervátor a zakladatel muzea v Náchodě.

Jan Karel Hraše
Jan Karel Hraše (Národní album, 1899)
Narození2. dubna 1840
Rataje
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. května 1907 (ve věku 67 let)
Náchod
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníměstský hřbitov Náchod
NárodnostČeši
Alma materKarlo-Ferdinandova univerzita v Praze
Povoláníučitel, archeolog
historik, okresní konzervátor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Karel Hraše, kolem roku 1895

Životopis

Narodil se v rodině mlynáře, absolvoval hlavní školu (německou) v Českém Krumlově, potom gymnázium v Písku a Filozofickou fakultu – historii v Praze (1861–1864). Od mládí se zajímal o archeologii, již v roce 1864 zkoumal mimo jiné také pohanská pohřebiště okolo jihočeské říčky Smutné, v Bechyni na zámku uspořádal archeologickou sbírku (1868–1870). Velký vliv na něho měly přednášky Jana Erazima Vocela.[3]

Po absolvování filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze učil na reálkách v Litoměřicích (do 1868) a pak v Náchodě a od roku 1871. Zde byl ředitelem měšťanských škol, v letech 1873–1890 okresním školním inspektorem. Po svém penzionování se mohl plně věnovat svým zálibám, historii a archeologii.

Dílo

Sbírání památek

V Náchodě založil městské muzeum (1881), pro něž nastřádal mnoho movitých památek, a dále uspořádal městský archiv. Byl dlouholetým c. a k. konzervátorem památkové péče hradeckého, chrudimského a čáslavského kraje. V roce 1885 byl jmenován dopisujícím členem c. a k. ústřední komise pro zachování památek (Vídeň) a členem Archeologického sboru Českého musea. Do Národního muzea rovněž daroval několik pozoruhodných památek z oborů archeologie a uměleckého řemesla z východních či severních Čech.

Publicistika

Jan Karel Hraše již v mládí psal do časopisů (např. Lumír, Český lid, Otavan) a brzy se stal významným spisovatelem a uznávaným historikem; psal také pod pseudonymem Jan Smutný (podle říčky Smutné u rodné obce). Je též autorem příruček a přehledů pro školy. Dodnes jsou vydávána některá jeho díla.

Pamětní deska v Hrašeho ulici v Náchodě

Posmrtné připomínky

Náchod

V Náchodě (kde je i pochován) se konal k 100. výročí úmrtí „Slavnostní literárně hudební večer k poctě Jana Karla Hraše“, ve škole byla odhalena pamětní deska, v muzeu byla uspořádána výstava jeho archeologické a sběratelské činnosti.

Naučná stezka – Jan Karel Hraše

V lesíku Na Homoli, jižně od obce Rataje, objevil historik a spisovatel Jan Karel Hraše desítky mohyl. Nejen pohanské hroby lákají až do současnosti ke vsi archeology, kteří chtějí stopy minulosti přiblížit veřejnosti. Proto u Ratají vznikla nová naučná stezka věnovaná právě tomuto zdejšímu rodákovi.

Do vsi tak zavítalo několik badatelů, kteří chtěli být u otevření stezky. Trasa je pro pěší a cyklisty na horských kolech. Jde o místa, na nichž v 60. a 70. letech 19. století Jan Karel Hraše působil a podnikal své první průzkumy.

Patnáctikilometrová trasa tak začíná u Hrašeho rodného domku, nemine Valy ratajské, tedy pozůstatek středověkého tvrziště, zbylé mohyly a turisté mohou pokračovat do Haškovcovy Lhoty a k panelům zachycujícím archeologické metody, pravěk na Ratajsku neboli Hrašovu pravěkou krajinu. Trasa má sedm zastavení a na dřevěných panelech jsou umístěné fotografie a informace o Hrašeho nálezech.

Kromě archeologů stojí také za realizací naučné stezky samotná obec. Projekt je vyvrcholením dlouholeté spolupráce s jihočeskými archeology. Trvá asi od roku 2002, kdy tady prováděli výzkum a lidé začali díky nim blíže poznávat osobnost Jana Karla Hraše. Během let byla na jeho rodný dům umístěna pamětní deska, uspořádána výstava jeho nálezů a nakonec otevřena naučná stezku.

Pověst o Jakubu Kubatovi

Jako první zpracoval Hraše v roce 1875 pověst o rychtáři ze Zbudova Jakubu Kubatovi, který byl roku 1581 popraven. (knižně vyšlo v roce 1878 v jeho publikaci Národní pověsti a pohádky).[4] Poté, co doklady o příběhu studoval a zveřejnil František Miroslav Čapek, byl Čapkovou zásluhou na Zbudovských Blatech postaven v roce 1904 Kubatův pomník.

Knihy, spisy z oboru archeologie, místopisu a dějepisu a knihy pro mládež
  • Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách (1884, 2. vyd. 1886);[5]
  • Průvodce Náchodem (1893);
  • Turista v Náchodě (1895)
  • Dějiny Náchoda (díl I. 1895) dále hojné sbírky pověstí a pohádek národních, bajek a
  • Povídky našeho lidu (1868–72, 5 d.);
  • Pohádky národní (1873);
  • Kytice z českých národních pověstí (1874);
  • Naše mládež (1876);
  • Obrazy ze života panovníkův z domu Habsbursko Lotrinského (1876);
  • České pověsti, pohádky a báchorky (1877);
  • Národní pověsti a pohádky (1878)[4]
  • Babiččino vypravování (1880);
  • Povídky ze života naší mládeže (1880);
  • Jarý věk, Jádra, Mladá léta;
  • Padesát nových původních bajek českých;
  • Ořechy (1882);
  • Z naší minulosti (1884, 2 d.);
  • Ze starých dob (1885, 2 d.)
  • Z říše bájí (1888);
  • Z dávných dob (1889);
  • Zrnka (1890);
  • Vojny a trampoty (1891);
  • Dětský svět (1892);
  • Národní zkazky (1894).
  • Nové bajky (Třebíč,1891);
  • Zkazky z našich vod a lesů (Praha, 1896);
  • Náchod (Náchod, 1902);
  • Ze starých přástev (Písek, 1902);
  • Národní pohádky, pověsti a historické obrázky (Praha, 1903, 2. opr. vyd.)

Hry
  • tragédie Bohuš a Božena (Lužičan, 1869)
  • hry pro mládež:
    • 1884 Krasata
    • 1884 Láska k vlasti
    • 1886 Krakonoš

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. JANEČKOVÁ, Lucie. Bohatství z mohyl prodali levně židům Rataje - Dnes uplyne přesně 174 let od doby, kdy se v Ratajích narodil J. K. Hraše, archeolog a objevitel pohanských hrobů [online]. Táborský deník, 2014-04-02 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
  4. HRAŠE, Jan Karel. Národní pověsti a pohádky: Kříž na pastvinách [online]. J. Otto, 1878 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
  5. HRAŠE, Jan Karel. Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách [online]. 1884. Dostupné online.

Literatura
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
  • Ottův slovník naučný, svazek 11 a 28
  • Regionální tisk: Týdeník Palcát, 15. 6. 2005
  • Táborské listy, 16. dubna 2005 a 6. června 2005

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.