Jakub Kubata

Podle verze Jana Karla Hraše (který ji označil za pověst) odpřisáhnul Kubata, že sporné pastviny na Zbudovských Blatech patří obci blatské. Nato byl vrchností obviněn z křivopřísežnictví a jako takový sťat. Před popravou měl zvolat: „Sousedé, Bůh mým svědkem, že přísaha má byla svatá, a on zajisté smyje mou nevinnou krev, která padne na mé nespravedlivé soudce!“ Po popravě se spustil liják, který Kubatovu krev spláchnul. Vrchnost se zalekla a od té doby připadla Blata čtrnácti vesnicím, které na nich pásly.[1]

Jihočeský vlastenec a historik František Miroslav Čapek (1873–1946) vycházel z pověsti, kterou mu vyprávěla jeho babička a kterou převyprávěl pro tisk v roce 1875. Pověst později doplnil rozsáhlým archivním bádáním.

Podle pověsti vyvrcholil patnáctiletý spor Jakuba Kubaty s vrchností, když se stal majitelem panství Adam II. z Hradce. Kubata měl vést rebelii, při které odmítal, s odvoláním na stará práva, robotu. Adam II. z Hradce nechal svolat selský soud na louky mezi Zbudovem a Plástovicemi, kde se sedláci měli zříct práv a svobod. To měl Kubata jménem všech odmítnout se slovy: „Raději čestně zemřít, než denně rodnou půdu v krvi a ponížení skrápět.“ Jako vůdce vzpoury byl popraven.[2]

František Miroslav Čapek se spolu s archivářem Františkem Tischerem z jindřichohradeckého archivu rozhodl reálný základ této pověsti prokázat. Probádal dobové dokumenty, kde prokázal existenci Jakuba Kubaty, syna Matěje Kubaty a jejich početného rodu. Též se mu podařilo doložit zámožnost rodu Kubatů, o kterém nalezl první zmínku z roku 1567. Dokladem o nákladech na popravu i o vyplacení sirotčích peněz pro Kubatova syna v roce 1581 ukázal, že poprava se uskutečnila s velkou pravděpodobností v dubnu toho roku. Z dubna 1581 pochází též list císaře Rudolfa II. Adamovi II. z Hradce, aby sedláky dále netrestal a ponechal jim jejich práva.[3]

Čapkova bádání byla v době vzniku zpochybňována jinými historiky, kteří označovali výsledky jeho práce za falzum. Spor byl ukončen v Čapkův prospěch až v roce 1905.[3]

Spor o vlastnictví Zbudovských Blat definitivně uzavřela až v roce 1875 zemská a ministeriální komise. Bylo konstatováno, že dotčené obce odvozují svá práva podle ústního podání od Jakuba Kubaty a popíraly vrchnosti vlastnická práva i práva pastvy. Rozhodnutí se opíralo o to, že král Vladislav věnoval roku 1509 Blata Petrovi z Rožmberka a jeho strýcům, a ten je dal do užívání poddaným, jejichž nástupci byly příslušné obce.[4]

Současní historici nezpochybňují spor mezi sedláky a vrchností, který vyvrcholil okolo roku 1581. Pokud ale jde o příčinu, spíše se přiklánějí k názoru, že sporným problémem byly sirotčí peníze, tj. fond ve prospěch osiřelých dětí, který spravovali místní blatští sedláci. Podle rozhodnutí Adama II. z Hradce měly být peníze odváděny vrchnosti.[3][5]

• Jako první zpracoval v roce 1875 pověst o Kubatovi Jan Karel Hraše (1840–1907), knižně vyšlo v roce 1878 v jeho publikaci Národní pověsti a pohádky.[1]
• Kubatovi se věnoval v roce 1881 i Václav Beneš Třebízský v díle Z různých dob.[6]
• Zájem o pověst oživil v roce 1901 František Miroslav Čapek, nejprve časopiseckými články, v tom samém roce vydal vlastním nákladem knihu Rychtář Jakub Kubata dal svou hlavu za Blata; děj a vzpoura na Blatech ku konci 16. století. Jeho zásluhou byl vybudován Kubatův pomník. Řada cenných informací k postavení pomníku je uložena v Památníku národního písemnictví ve fondu František Miroslav Čapek. Při příležitosti postavení pomníku vydal "Spolek Kubatovský" tisk "Památce Kubatově".
• Karel Klostermann vložil vyprávění stařenky o Jakubu Kubatovi do románu Mlhy na Blatech z roku 1906.[7][8]
• Václav Sedláček (1871–1946) napsal divadelní hru Kubata dal hlavu za Blata (knižně 1927, vydal František Švejda, Praha); hru provozovala řada českých amatérských divadel[9]
• Nina Bonhardová v románu Selský mor též uvádí Jakuba Kubatu jako jednu z postav

• V roce 1904 byl asi 1,2 km východně od Zbudova postaven pomník Jakuba Kubaty, autorem byl Václav Suchomel z Tábora. Slavnosti, které se konala 21. srpna 1904 se zúčastnili i Karel Klostermann a Adolf Heyduk. O postavení pomníku se zasloužil „Spolek pro zbudování pomníku Kubatovi na Blatech“, který František Miroslav Čapek založil v roce 1901.[10]
• Jihočeský malíř Josef Jakší (1874–1908) vytvořil v roce 1905 obraz Kubatovy popravy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub Kubata na Wikimedia Commons

• ŠABLICA, Stanislav. František Miroslav Čapek - život a dílo historika amatér. České Budějovice, 2013 [cit. 2020-05-11]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek. s. 24–27. Dostupné online.
• ŠABLICA, Stanislav. Utváření jihočeské paměti v pojetí F. M. Čapka. České Budějovice, 2015 [cit. 2020-05-12]. . Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek. s. 36–38. Dostupné online.
• KREJČA, František. Zbudovský rychtář Jakub Kubata, Lhenice 2009.
• WEIS, Karel. Český jih a Šumava v písni 7, s. XIII - XXIII.

• Zbudovská Blata