Jan Kárník

Jan Kárník, vlastním jménem Josef Svítil (16. srpna 1870, Nové Město na Moravě[1]27. prosince 1958 Nové Město na Moravě), byl český básník, prozaik, publicista a lékař.

Jan Kárník
Jan Kárník
Narození16. srpna 1870
Nové Město na Moravě
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. prosince 1958 (ve věku 88 let)
Nové Město na Moravě
Československo Československo
Místo pohřbeníNové Město na Moravě
BydlištěMalá
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel, lékař, překladatel, básník a publicista
Oceněníčestné občanství
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Josef Svítil se narodil v Novém Městě na Moravě 16. srpna 1870. Po studiích na gymnáziu v Brně a v Německém Brodě odešel na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy do Prahy. Po jejím absolvování, působil po krátkou dobu jako obvodní lékař v Velkých Opatovicích, aby se v roce 1906 přestěhoval natrvalo zpět do svého rodného města. O rok později koupil dům čp. 153 na Malé ulici. Zde si zřídil svou ordinaci, nacházela se v přízemí domu.

Tvorba

Svůj vztah k lidem se snažil vyjádřit kromě své profese také literární formou, a to jak poezií, tak prózou. V literární tvorbě však nepoužíval své občanské jméno, ale zvolil si pseudonym Jan Kárník. Kromě jiného využíval také svých jazykových schopností a překládal především polskou literaturu, za což byl vyznamenán polskou vládou. Uspořádal dvě reprezentativní antologie polské poezie Z polského Parnasu a Poesie svobodné Polsky. Jako přesvědčený slovanofil uvedl s vlastní předmluvou v Čechách v Ottově světové knihovně básně S. H. Vajanského a povídky Martina Kukučína.

Do české literatury vstoupil svojí poezií pod vlajkou lumírovců a později inklinoval ke skupině Katolické moderny a od té debutoval k sládkovsky čisté poezii. Náměty čerpal z rodinného prostředí, citu k národu a především lásky k rodnému kraji. Hojně publikoval v Západomoravské kulturní revue, Novém životě, Vlasti, Osvětě, Zvonu, Lidových novinách a dalších periodikách. Jeho verše vyšly v několika sbírkách.

Stal se autorem románové kroniky Soumrak rodu Jamborova, která popisuje ságu předků malíře Josefa Jambora z Pohledce. Líčí osudy tří sourozenců z bohatého gruntu, kde hlavní zápletkou je láska a peníze. Vydal také dvě knihy povídek. I když dnes je hodnocena je překladatelská práce výše, než jeho vlastní tvorba literární, ve své době měla nesporně svůj význam především regionální.

Jako vážený novoměstský občan zemřel 17. prosince 1958 ve svém rodišti, kde je také pohřben.

Dílo

Sbírky básní

  • Chudobná žena
  • Moravská symfonie a jiné básně
  • Večery u krbu
  • Červená a bílá
  • Závětří
  • Srdce a obrázky z pouti
  • Dooráno

Antologie

  • Z polského Parnasu
  • Poesie svobodné Polsky

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.