Jan Josef IV. Dobrzenský
Jan Josef Dobrzenský, celým jménem Jan Josef IV. Nepomuk Maria Kašpar Leonard Dominik Dobrzenský z Dobrzenicz (* 14. června 1946,[1] Praha),[2] je potomkem dříve šlechtického rodu Dobrzenských z Dobřenic. V současné době je 50. velmistrem orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského, 4. velkopřevorem českého velkopřevorství této obedience a komandérem Řádu svatého Řehoře Velikého.
Jeho Excelence Jan Josef IV. Dobrzenský | |
---|---|
50. velmistr Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského 4. velkopřevor českého velkopřevorství | |
Církev | římskokatolická |
Sídlo | Zámek Chotěboř |
Heslo | „Atavis et Armis!“ „Předkům a zbraním!“ |
Znak | |
Zasvěcený život | |
Institut | od roku 1976 Vojenský a špitální řád svatého Lazara Jeruzalémského |
Osobní údaje | |
Datum narození | 14. června 1946 (75 let) |
Místo narození | Praha Československo |
Rodiče | Jan Maxmilián Dobřenský (1911–1996) Leopoldina Lobkowiczová (1926–2021) |
Choť | Diane Hoppenot (od 1974) |
Potomci | 1. Anna Clotilde (* 1976) 2. Jan Václav (* 1977) 3. Leopoldina (* 1982) 4. Žofie (* 1983) |
Příbuzní | bratr: Karel Kunata Dobrzenský (1955–1980) |
Alma mater | INSEAD |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se 14. června 1946 v Praze jako nejstarší z pěti dětí Jana Maxmiliána Dobrzenského z Dobrzenicz a Leopoldiny Berty Dobrzenské z Dobrzenicz, rozené princezny z Lobkowicz. Útlé dětství strávil na zámku v Chotěboři, ale po komunistickém převratu roku 1948 a znárodnění veškerého majetku rodina emigrovala a přes Řezno odešla nejprve do Francie a v roce 1951 do Kanady, kde se usadila v Haliburton County v Ontariu. Jeho otec zde začal pracovat jako dělník, jeho matka v místní nemocnici. Mluví plynně česky, francouzsky a anglicky.
Ve věku dvaceti let se Dobrzenský přestěhoval do Francie. Zde vystudoval obchodní management v Paříži, kde promoval roku 1974, poté na Institut européen d'administration des affaires ve Fontainebleau roku 1983 získal titul M.B.A., a roku 1988 vystudoval pařížský finanční institut. Působil u belgické sklářské firmy a poté, co tato společnost odkoupila všechny akcie sklárny v Teplicích, stal se jejím zástupcem pro Českou republiku. Po ukončení spolupráce se sklárnami začal pracovat u firmy, která vlastnila obchody Delvita. Má české a francouzské občanství. Po listopadu 1989 se rodina vrátila do Čech a v roce 1992 jim byl v restituci navrácen zámek v Chotěboři i s přilehlými pozemky. Po smrti svého otce v únoru 1996 převzal správu rodového majetku a pokračoval v jeho obnově.
V roce 1974 se v Paříži oženil s Dianou Hoppenot, se kterou byl ženatý 44 let až do její smrti 24. prosince 2018. Spolu mají čtyři potomky, syna Jana Václava (*1977) a dcery Annu Clotilde (*1976), Leopoldinu (*1982) a Žofii (*1983), kteří se narodili a vyrostli ve francouzském městě Sèvres. Dodnes žije na zámku v Chotěboři, jenž je rodovým sídlem od roku 1836, kde pořádá pravidelné hony, církevní, kulturní a jiné akce.[3] Je též mecenášem farního kostela sv. Jakuba Staršího a patronem římskokatolického děkanství v Chotěboři.
Řád svatého Lazara Jeruzalémského
Roku 1976 se stal členem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. V létě 2004, po nečekané smrti 3. českého velkopřevora Václava Bořka-Dohalského, byl Jan Josef Dobrzenský 48. velmistrem pařížské obedience Françoisem de Cossé, 13. vévodou z Brissacu, jmenován 4. velkopřevorem českého velkopřevorství. Po abdikaci svého synovce, prince Charlese-Philippa d'Orléans na úřad velmistra orleánské obedience řádu v březnu 2010 byl Dobrzenský na generální kapitule 20. listopadu téhož roku v La Ferté-Saint-Aubin zvolen jako 50. velmistr této obedience. Nadále vykonává též úřad velkopřevora.
Dne 10. prosince 2016 jej papež František jmenoval rytířem-komturem papežského Řádu svatého Řehoře Velikého a toto ocenění mu předal pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka, v té době též generální kaplan obedience.[4]
Kvůli sporům uvnitř orleánské obedience Dominika Duku Dobrzenský k 1. lednu 2021 odvolal z funkce generálního kaplana a vyloučil jej z řádu.[5]
Řády a vyznamenání
- Rytíř velkokříže s hvězdou Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského - GCLJ-J
- Officialis Magnus pro Merito - GOMLJ
- Rytíř komandér papežského rytířského řádu svatého Řehoře Velikého - K.C.S.G.
- Záslužné vyznamenání českého velkopřevorství O.S.L.J. „Pro Fide et Merite“ - I. třída
- Šlechtický kříž Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského
Odkazy
Reference
- PECKOVÁ, Tamara. Jeníčku, dej si pozor, přijde vařečka, slýchával Jan Josef Dobřenský jako malý kluk. Český rohlas. 2014-11-11. Dostupné online [cit. 2017-01-27]. (česky)
- POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 115.
- GROMAN, Martin; ČERNÝ, Tomáš. Modrá krev: Jan Dobrzenský z Dobřenic [online]. Praha: Český rozhlas, 2015-08-13 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
- Velmistr Jan hrabě Dobrzenský obdržel Řád sv. Řehoře Velikého [online]. [cit. 2021-11-27]. Dostupné online. (česky)
- DOBRZENSKY, Jan. Prohlášení Velmistra k řádové situaci v ČR. [online]. Chotěboř: www.oslj.cz, 4. 2. 2021 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online.
Literatura
- VOTÝPKA, Vladimír: Návraty české šlechty, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2002, ISBN 80-7185-506-5, stran 432, 2. vydání, kap. 17
Externí odkazy
Předchůdce: Charles-Philippe d'Orléans |
50. velmistr Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského (orleánská obedience) od 20. listopadu 2010 |
Nástupce: dosud ve funkci |
Předchůdce: Václav Bořek-Dohalský |
4. velkopřevor českého velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského (orleánská obedience) od 25. listopadu 2004 |
Nástupce: dosud ve funkci |