Jan Josef IV. Dobrzenský

Jan Josef Dobrzenský, celým jménem Jan Josef IV. Nepomuk Maria Kašpar Leonard Dominik Dobrzenský z Dobrzenicz (* 14. června 1946,[1] Praha),[2] je potomkem dříve šlechtického rodu Dobrzenských z Dobřenic. V současné době je 50. velmistrem orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského, 4. velkopřevorem českého velkopřevorství této obedience a komandérem Řádu svatého Řehoře Velikého.

Jeho Excelence
Jan Josef IV. Dobrzenský
50. velmistr Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
4. velkopřevor českého velkopřevorství
Církevřímskokatolická
SídloZámek Chotěboř
HesloAtavis et Armis!
Předkům a zbraním!
Znak
Zasvěcený život
Institut od roku 1976 Vojenský a špitální řád svatého Lazara Jeruzalémského
Osobní údaje
Datum narození14. června 1946 (75 let)
Místo narozeníPraha
Československo Československo
RodičeJan Maxmilián Dobřenský (1911–1996)
Leopoldina Lobkowiczová (1926–2021)
ChoťDiane Hoppenot (od 1974)
Potomci1. Anna Clotilde (* 1976)
2. Jan Václav (* 1977)
3. Leopoldina (* 1982)
4. Žofie (* 1983)
Příbuzníbratr: Karel Kunata Dobrzenský (1955–1980)
Alma materINSEAD
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 14. června 1946 v Praze jako nejstarší z pěti dětí Jana Maxmiliána Dobrzenského z Dobrzenicz a Leopoldiny Berty Dobrzenské z Dobrzenicz, rozené princezny z Lobkowicz. Útlé dětství strávil na zámku v Chotěboři, ale po komunistickém převratu roku 1948 a znárodnění veškerého majetku rodina emigrovala a přes Řezno odešla nejprve do Francie a v roce 1951 do Kanady, kde se usadila v Haliburton County v Ontariu. Jeho otec zde začal pracovat jako dělník, jeho matka v místní nemocnici. Mluví plynně česky, francouzsky a anglicky.

Ve věku dvaceti let se Dobrzenský přestěhoval do Francie. Zde vystudoval obchodní management v Paříži, kde promoval roku 1974, poté na Institut européen d'administration des affaires ve Fontainebleau roku 1983 získal titul M.B.A., a roku 1988 vystudoval pařížský finanční institut. Působil u belgické sklářské firmy a poté, co tato společnost odkoupila všechny akcie sklárny v Teplicích, stal se jejím zástupcem pro Českou republiku. Po ukončení spolupráce se sklárnami začal pracovat u firmy, která vlastnila obchody Delvita. Má české a francouzské občanství. Po listopadu 1989 se rodina vrátila do Čech a v roce 1992 jim byl v restituci navrácen zámek v Chotěboři i s přilehlými pozemky. Po smrti svého otce v únoru 1996 převzal správu rodového majetku a pokračoval v jeho obnově.

V roce 1974 se v Paříži oženil s Dianou Hoppenot, se kterou byl ženatý 44 let až do její smrti 24. prosince 2018. Spolu mají čtyři potomky, syna Jana Václava (*1977) a dcery Annu Clotilde (*1976), Leopoldinu (*1982) a Žofii (*1983), kteří se narodili a vyrostli ve francouzském městě Sèvres. Dodnes žije na zámku v Chotěboři, jenž je rodovým sídlem od roku 1836, kde pořádá pravidelné hony, církevní, kulturní a jiné akce.[3] Je též mecenášem farního kostela sv. Jakuba Staršího a patronem římskokatolického děkanství v Chotěboři.

Řád svatého Lazara Jeruzalémského

Roku 1976 se stal členem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. V létě 2004, po nečekané smrti 3. českého velkopřevora Václava Bořka-Dohalského, byl Jan Josef Dobrzenský 48. velmistrem pařížské obedience Françoisem de Cossé, 13. vévodou z Brissacu, jmenován 4. velkopřevorem českého velkopřevorství. Po abdikaci svého synovce, prince Charlese-Philippa d'Orléans na úřad velmistra orleánské obedience řádu v březnu 2010 byl Dobrzenský na generální kapitule 20. listopadu téhož roku v La Ferté-Saint-Aubin zvolen jako 50. velmistr této obedience. Nadále vykonává též úřad velkopřevora.

Dne 10. prosince 2016 jej papež František jmenoval rytířem-komturem papežského Řádu svatého Řehoře Velikého a toto ocenění mu předal pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka, v té době též generální kaplan obedience.[4]

Kvůli sporům uvnitř orleánské obedience Dominika Duku Dobrzenský k 1. lednu 2021 odvolal z funkce generálního kaplana a vyloučil jej z řádu.[5]

Řády a vyznamenání

  • Rytíř velkokříže s hvězdou Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského - GCLJ-J
  • Officialis Magnus pro Merito - GOMLJ
  • Rytíř komandér papežského rytířského řádu svatého Řehoře Velikého - K.C.S.G.
  • Záslužné vyznamenání českého velkopřevorství O.S.L.J. „Pro Fide et Merite“ - I. třída
  • Šlechtický kříž Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského

Odkazy

Reference

  1. PECKOVÁ, Tamara. Jeníčku, dej si pozor, přijde vařečka, slýchával Jan Josef Dobřenský jako malý kluk. Český rohlas. 2014-11-11. Dostupné online [cit. 2017-01-27]. (česky)
  2. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 115.
  3. GROMAN, Martin; ČERNÝ, Tomáš. Modrá krev: Jan Dobrzenský z Dobřenic [online]. Praha: Český rozhlas, 2015-08-13 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
  4. Velmistr Jan hrabě Dobrzenský obdržel Řád sv. Řehoře Velikého [online]. [cit. 2021-11-27]. Dostupné online. (česky)
  5. DOBRZENSKY, Jan. Prohlášení Velmistra k řádové situaci v ČR. [online]. Chotěboř: www.oslj.cz, 4. 2. 2021 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online.

Literatura

  • VOTÝPKA, Vladimír: Návraty české šlechty, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2002, ISBN 80-7185-506-5, stran 432, 2. vydání, kap. 17

Externí odkazy

Předchůdce:
Václav Bořek-Dohalský
4. velkopřevor českého velkopřevorství
Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
(orleánská obedience)

od 25. listopadu 2004
Nástupce:
dosud ve funkci
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.