Jan Hvězda z Vícemilic

Jan Hvězda pocházel z Licoměřic (dříve Vícemilic) u Čáslavi. O jeho mládí a výchově není nic známo.[2] Patřil mezi nižší šlechtu a jeho kariéra je typickým příkladem, kam až mohla husitská revoluční vlna tento typ chudého zemana vynést.[3]

Po převratu v říjnu 1421 iniciovaném Janem Želivským se stal vedoucím povstalců. Na návrh Želivského byl Bzdinka 19. října 1421 jmenován nejvyšším pražským hejtmanem. V roce 1422 velel pražským skupinám v boji proti králi Zikmundovi u Kutné Hory a Havlíčkova Brodu. Krátce poté, co Želivský upadl v nemilost, sesadili pražští také Bzdinku. Zklamaný Bzdinka se spojil s Bohuslavem ze Švamberka a pokusili se dobýt v roce 1422 Prahu zpět, ale marně. V roce 1423 vedl Bzdinka vojsko, se kterým chtěl dobýt Telč, ale obyvatelům přišel na pomoc Menhart II. z Hradce a husité se museli stáhnout.[2] Ani obléhání hradu Roštejn nebylo pro Jana Hvězdu úspěšné, ustoupil tedy a dobyl a vyplenil hrad Štamberk. Menhart II. z Hradce na husitské vojsko znovu zaútočil u Horních Dubenek a přiměl je stáhnout se k Pelhřimovu. Jan Hvězda z Vícemilic byl poté krátce hejtmanem v Hradci Králové a brzy se připojil k Janu Žižkovi. Hvězda se spolu s ním účastnil dobývání Kostelce nad Labem, Plzně, Jihlavy či Přibyslavi. Když Žižka oslepl na druhé oko, stal se Jan Hvězda jeho nejbližším poradcem. Po Žižkově smrti byl jmenován vůdcem táboritů. Roku 1425 Hvězda spolu s Janem Roháčem z Dubé prováděli ve východních a středních Čechách vojenské operace, jejichž součástí byl i nezdařený pokus o dobytí Nového Města pražského. V říjnu téhož roku pak Jan Hvězda z Vícemilic zemřel na zranění utrpěná při obléhání hradu Mladá Vožice.[3]