Jan Oort

Narodil se ve Frísku a studoval na univerzitě v Groningenu. Jeho doktorandská práce se jmenovala Hvězdy s vysokou rychlostí.

Analýzou pohybu hvězd potvrdil v roce 1927 teorii Bertila Lindblada o tom, že Galaxie Mléčná dráha rotuje. V letech 1930 až 1935 působil jako učitel na univerzitě v Leidenu (kde byl ředitelem hvězdárny dánský astronom Einar Hertzsprung). V letech 1935 až 1970 na leidenské univerzitě pracoval jako profesor a od roku 1945 také jako ředitel hvězdárny. Po druhé světové válce se bádáním pomocí vyřazené radarové antény po německých vojácích stal průkopníkem v nově vzniklé radioastronomii.

V padesátých letech 20. století pracoval s novým radioteleskopem v Dwingeloo ve východním Nizozemsku, který byl určen ke zkoumání galaktického jádra. Výsledkem průzkumu galaxie na vlnové délce 21 cm byla rádiová mapa její spirálové struktury. V roce 1970 byl postaven nový radioteleskop v nedalekém Westerborku (Westerbork Synthesis Radio Telescope), který se skládá ze dvanácti menších radioteleskopů společně pracujících na základě radiové interferometrie, techniky, kterou on sám navrhl.

• V roce 1924 objevil galaktické halo, skupinu hvězd obklopující Mléčnou dráhu.
• V roce 1927 vypočítal, že galaktické jádro je od Země vzdáleno 5 900 parseků (19 200 světelných let) a leží ve směru souhvězdí Střelce.
• Dokázal, že Mléčná dráha má hmotnost 100 miliardkrát větší než Slunce.
• V roce 1942 objevil, že světlo z Krabí mlhoviny je polarizované a spojité.
• V roce 1950 předpověděl, že komety pocházejí ze společné oblasti sluneční soustavy (nyní nazývané Oortův oblak).

V letech 1935 – 1948 pracoval jako tajemník Mezinárodní astronomická unie (IAU) a v letech 1958 – 1961 byl jejím prezidentem.

• Planetka 1691 Oort
• Oortův oblak
• Oortovy konstanty galaktické struktury

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Oort na Wikimedia Commons
• Hlavní práce J. Oorta
• Životopisné údaje J. Oorta (anglicky)
• Začátky radioastronomie
• Hvězdárna v Leidenu